O vítězství v Tour de France rozhodují kondice, vytrvalost a informace

Jezdci před startem sedmé etapy Tour de France v Fougére do Chartre.
Jezdci před startem sedmé etapy Tour de France v Fougére do Chartre.

Jezdci Tour de France dnes pokračují v závodu osmou etapou. Mají před sebou zhruba 180 kilometrů jízdy. Páteční úsek byl ještě delší, dokonce nejdelší v celé letošní Tour. Jenom cyklistické umění a vytrvalost ovšem jezdcům k úspěchu nestačí.

Naším řidičem a průvodcem po většinu sedmé etapy Tour de France je Tim Harris, bývalý britský profesionální jezdec. Závodil v 80. letech a posledních jedenáct let jezdí pro automobilku Škoda v jejích VIP doprovodných vozech. Tour de France se podle něj za ta léta příliš nezměnila.

Seznamte se: tihle mladí muži ujeli Tour de France na koloběžce

Tihle mladí muži ujeli Tour de France na koloběžce

Zvládli to, co doposud nikdo před nimi – poprvé v historii Tour de France zdolali celou trať na koloběžkách. Polovina úspěšného týmu ve čtvrtek usedla ve studiu Radiožurnálu naproti Lucii Výborné: jmenovitě Michal Kulka, Jaromír Odvárka a Jan Vlášek.

„Je to prostě cyklistický závod. Má start a cíl a to mezi tím je pravá Tour de France. Všechno kolem je jen jeden velký cirkus,“ naráží Tim na to, že kromě doprovodných aut týmů je na trati i spousta dalších sponzorských nebo VIP aut.

Podél trati stojí tisíce lidí a sponzorská zóna ve Fougéres, startovní vesnici sedmé etapy, je téměř větší než plocha, kterou zabírají týmové autobusy.

Všechno je vypočítané

Ještě jedna věc se ale od dob Timova závodění změnila. Jezdci mají s sebou na trati vysílačku, v uchu sluchátko a jsou v neustálém spojení se svým týmy. Dostávají tak od nich aktuální informace z trati, například že někdo nastoupil do trháku, jaký náskok má konkurenční stáj nebo že je potřeba „začít závodit“.

Jezdci si navíc můžou při závodu kontrolovat, jak jsou na tom se silami. „Každé kolo má na sobě takzvaný měřič síly. Jeho ukazatel jezdce informuje, kolik wattů vydává a jaký má tep. A po závodě si může tyhle údaje stáhnout,“ popisuje Tim Harris.

Každé kolo má na sobě takzvaný měřič síly. Jeho ukazatel jezdce informuje, kolik wattů vydává a jaký má tep.

„Každý ví, jakou sílu by měl vynakládat a že se nesmí moc vydat. Je to podobné jako v autě – tam máte tachometr, kolik vám zbývá paliva, všechno co potřebujete. V cyklistice je to podobné. Navíc každý jezdec ví, kolik toho má při závodě sníst. Všechno je to vypočítané,“ vysvětluje.

Jak měřič síly vypadá, mi Tim ukazuje už ve startovní vesnici, v zázemí týmu Astana. Je to jen malá krabička u kliky kola. Jezdci mají na řídítkách připevněný malý displej, vypadá trochu jako menší smarthpone, díky němuž mají údaje za jízdy neustále před sebou.

O vítězství rozhodují detaily

U britského týmy Sky potkáváme jednoho z koučů Roda Ellingwortha, který se právě chystá vyrazit na trať. Pojede podobně jako my před pelotonem a bude měřit třeba rychlost a směr větru. Tyto informace předá do doprovodného vozidla, odkud se je dozvědí jezdci.

Kouč týmu Sky jede před pelotonem a měří třeba rychlost a směr větru. Tyto informace předá do doprovodného vozidla, odkud se je dozvědí jezdci.

„Cokoli, co by mohlo znamenat změnu počasí, dokonce i stav vozovky – výmoly, úzké průjezdy, mostky, to všechno může hrát roli,“ říká. Rod dostává neustále informace o průběhu závodu. Když peloton jede pomalu, může v přísunu informací polevit. Když ale jezdci zrychlí, musí naopak začít dodávat co nejvíc parametrů, aby jezdci věděli přesně to, co potřebují.

Zvláště v tak dlouhé etapě, jako byla ta z Fougére do Chartre, jsou takové informace pro jezdce klíčové. Při více než 230 kilometrů dlouhém soupeření totiž může o vítězství rozhodnout každý detail.