O podobě památníku v Letech u Písku se rozhodne v roce 2020

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Model tzv. cikánskéhé tábora v Letech u Písku, kde bylo v letech 1942-1943 vězněno 1309 mužů, žen a dětí

Muzeum romské kultury vyhlásilo mezinárodní veřejnou soutěž o podobě památníku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Vítěz bude vybrán v příštím roce.

Helena Sadílková je jedním ze spoluautorů námětu budoucího památníku v Letech u Písku. K otázce veřejné soutěže vyhlášené Muzeem romské kultury říká:

 „Na začátku příštího roku by mělo proběhnout první vyhodnocení zaslaných návrhů. Vybraným autorům budou jejich návrhy poslány zpět na dopracování. Následně se rozhodne o vítězi.“

Jaké má být poslání památníku v Letech u Písku?

„V debatách, které organizovalo Muzeum romské kultury, se dospělo ke dvěma hlavním cílům. Jednak jde o důstojné uctění obětí perzekucí v letském táboře a zároveň uctění obětí holokaustu Romů a Sintů jako celku. Za druhé je naším cílem vzdělávání. To jsou dvě hlavní funkce, které by měl budoucí památník vhodným způsobem kombinovat.“

Do jaké podoby pietního místa mají šanci zasáhnout sami pozůstalí?

„Muzeum romské kultury během letošního roku sestavilo pracovní skupinu. Podílel se na ní Čeněk Růžička, který se dlouhodobě zasazoval o důstojné připomínání obětí tábora. Dále Jan Hauer, který pochází z rodiny Sintů a jehož maminka byla v Letech vězněná. Další člen, Rudolf Murka, také pochází z rodin pozůstalých a přeživších, stejně jako Zdeněk Daniel, architekt žijící v Jablonci nad Nisou. Muzeum velmi dbalo na to, aby hlas přeživších a pozůstalých byl silně zastoupen.“

„Pro nás byl ústředním motivem statečný boj za uchování paměti a pečování o ni. Jde vlastně o kolektivní paměť nás všech,“ říká Helena Sadílková, vedoucí semináře romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Tábor v dnešních Letech u Písku byl založen 8. srpna 1940 jako kárný pracovní. Později se stal táborem sběrným a od srpna roku 1942 se změnil v tzv. cikánský tábor. Soustředily se v něm osoby protektorátními úřady považované za cikány, tedy především čeští Romové. Ti tu byli drženi za nelidských podmínek a většinou zde, nebo následně v jiných koncentračních táborech, zahynuli. Na místě byl v 70. letech 20. století vybudován zemědělský podnik, velkokapacitní vepřín. V 90. letech 20. století bylo u vepřína zřízeno pietní místo. V srpnu 2017 vláda rozhodla o odkupu vepřína od jeho vlastníka, jeho následné demolici a o vybudování památníku. Od roku 2018 Muzeum romské kultury spravuje areál bývalého vepřína i kulturní památku Lety.