O nominaci na hokejové Mistrovství světa

Host (Alois Hadamczik): No rozdíl je ten, že tady máme před a to, že máme po olympiádě. To znamená, že před olympiádou jsme měli tým, že koho jste oslovil, tak každej hráč tady byl. Všichni byli zdraví a všichni byli v pořádku. Olympiáda je svátkem a i pro NHL. Nemusel jsem se dívat na to, jestli někdo hraje nebo nehraje? Věděl jsem, že hráče, které oslovím v případě, že jsou zdraví, takže budou chtít reprezentovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Před chvílí jste si ještě odskočil za hokejisty do hotelu Korintia se slovy, abyste netrhal partu. Jak se rodí parta před mistrovstvím světa v Rize?

Host (Alois Hadamczik): Tak po neúspěchu ve Stockholmu se těžko bude poslouchat, že dobře. Výsledky nebyly dobrý, ale my jsme vycházeli z daných možností, jak jsme mohli sestavovat tým. To znamená, že jsme jeli do Stockholmu s velkým počtem hráčů z český extraligy. Měli jsme tam pár hráčů, který přijeli z NHL. Byli tam mladí kluci, které jsme potřebovali vidět na velkém kluzišti a pod zátěží. Byli tam zkušení hráči, jako je David Výborný. Byl tam s náma Hlaváč, byl tam s náma Jarda Hlinka, který odtáhl celé folio Sparty a věděli jsme, že potřebujou tito kluci taky trošku odpočinku, protože jsou to taky jenom lidé. Aby měli maximální výkon na Mistrovství světa, tak jsme podřídili jejich přípravu tomu, že jsme je poslali domů. Samozřejmě ti další hráče jsme dostali do situace, kdy museli ukázat výkon trošku jiný než je v extralize. To znamená výkon proti Švédům, proti Finům, Rusům. Ne každý se ukázal v takovém světle, aby mohl reprezentovat dál na Mistrovství světa.

Moderátor (Jan Pokorný): Bylo tam pro vás nějaké vyložené zklamání?

Host (Alois Hadamczik): Já bych to neřekl, vyloženě zklamání. Já bych to řekl, že byly tam návyky z extraligy. To znamená, zbytečné fauly, málo bruslení, málo kontaktní hokej. Byli tam zase hráči z extraligy, kteří se projevili velice kladně, kteří snesli tuto hru, kteří snesli i to měřítko a právě tito zůstali v nominaci.

Moderátor (Jan Pokorný): Když se vám v minulých dnech a týdnech omlouvali rozliční hráči z NHL. Nadával jste jenom v duchu nebo i nahlas?

Host (Alois Hadamczik): Já jsem nenadával ani nahlas a ani v duchu. Já jsem spíš byl sám z toho, takovej bych řekl, zklamaný. Na druhou stránku musíte pochopit, že ti někteří hráči mají za sezónu 100 utkání v nohách. Byly skupiny hráčů, to znamená jedna skupina, která proslavila český hokej, která má určitý věk a řekla sama, že už nechce hrát. Pak hráči, kteří by měli reprezentovat. Ta mladší generace, která by měla se ukázat, která by to měla vzít na sebe. To znamená, jestli budu jmenovat, jestli je to Martínek, jestli je to Melichar, jestli je to Vrbata, jestli je to Rosťa, Oleš? Tito mají smůlu, že prostě jsou v takovém zdravotním stavu, že nemůžou a navíc i kdyby částečně mohli, tak jim to NHL neumožní, protože každej hráč po skončení sezóny musí projít zdravotní prohlídkou. Konkrétně u Průchy, který nám řekl, já to koleno nemám úplně v pořádku, ale já bych chtěl reprezentovat. Rangers řekl, že prostě jeho zdravotní stav je takový, že mu nedovolí hrát a ten hráč svévolně nemůže.

Moderátor (Jan Pokorný): Ona ta řada omluvenek je spojena s novou smlouvou mezi NHL a Mezinárodní hokejovou federací. Generální manažéři jednotlivých klubů teď musejí jednotlivě povolit start všem hráčům na Mistrovství světa. Kromě toho, že s tím nic nenaděláte, máte k té smlouvě nějaký komentář?

Host (Alois Hadamczik): Tak já jsem tu smlouvu ani nečetl. Já nejsem kompetentní k té smlouvě se vyjadřovat. K tomu jsou kompetentní lidé, kteří tuto smlouvu podepsali a já k tomu komentář nemohu mít, protože bylo by to ode mne sobecké. Já mohu jen odpovědět, že to mohlo být jinak. Ona síla toho dolaru proti koruně a síla NHL je asi hodně velká. Já bych nechtěl někoho ani odsuzovat a nechtěl bych se k tomu vyjadřovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Přemlouval jste někoho z těch hráčů, kteří nikoliv ze zdravotních důvodů nepřijedou reprezentovat, výrazně?

Host (Alois Hadamczik): Takový hráč nebyl, který by řekl, já nejedu, protože jsem unavený a nebudu. Já jsem mluvil s klukama. Já jsem mluvil s Pavlem Kubinou, Venca byl v takovým zdravotním stavu, že prostě vůbec nemohl. S tím jsem sice nemluvil já, ale mluvil s ním generální manažér. Mluvil generální manažér s Rozsívalem. Já jsem mluvil s Petrem Čihánkem a ten na rovinu řekl, že by rád jel. Navíc je to taky kluk z Moravy, který byl na olympiádě, který by mě rád pomohl, ale prostě zdravotní stav mu to neumožňoval. Takových hráčů bylo víc. Já nemám nejmenší důvod tomu nevěřit. Když člověk nemá zdraví a když má za sebou takovouto těžkou sezónu, tak asi těžko můžete někoho odsuzovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže když hráč ohlásí reprezentačnímu trenérovi nebo manažérovi, že je zraněn, že nepřijede na hokejový šampionát, věříte mu a nebo si to ověřujete?

Host (Alois Hadamczik): Já si to neověřuju. Já prostě respektuju toho hráče. Já nevidím důvod, proč by někdo nechtěl jet na Mistrovství světa. Takové ty žvásty, co byly po olympiádě, takové ty žádné polopravdy. To byly vyloženě lži o nějakém špatné atmosféře, o nějakém prostě zamykání v kabině. To by se lidé, kteří to napsali, měli nad sebou zamyslet. Já přesto budu znovu tvrdit a vrátím se k tomu, že bronz z olympiády je velký úspěch v této konkurenci. Kdo je sportovec, tak ví, že ve sportu se vyhrává i prohrává. A že by to bylo naplánované dopředu, že vyhrajeme zlato, tak bych tam určitě nebyl já a určitě by tam seděl někdo jinej.

Moderátor (Jan Pokorný): Mluvíte o tom, že se po olympiádě objevily, řečeno vašimi slovy, různé žvásty. Například dlouholetý reprezentační kapitán Robert Reichl říkal v Mladé frontě Dnes. Cituji. Asi chybí pořádná komunikace. V minulých letech se s hráči během sezóny mluvilo a o zájmu pak věděli a když v zámoří vypadli, přiletěli. Dřív to všechno šlo, proč to teď nejde? Jak na toto odpovídáte, pokud chcete?

Host (Alois Hadamczik): Úplně jednoduše. Robert Reichel neřekl nic zlýho. Já s ním souhlasím. Ale situace, která je, že je olympijský rok, že prostě ti kluci mají 80 utkání v NHL za sebou, že mají olympiádu za sebou a k tomu přidáme, že jsou různý skutečnosti. Člověk taky je někdy 10 měsíců zdravej a 2 měsíce nemocnej. Jestli ten hráč je v takovém stavu, v jakém se nachází, tak ta komunikace byla. Jenomže hráč vám řekne, že má špatný rameno nebo, že má třísla a jde na operaci, tak to prostě nejde. Nemám důvod nevěřit a i klukům, které jsem já, třeba jako trenér, přiváděl z juniorských soutěží do extraligy a pak šli do zámoří a ten mi řekne, trenére, já nemůžu, tak to už by bylo úplně ode mne nefér, že bych polemizoval nad tím, jestli může nebo nemůže?

Moderátor (Jan Pokorný): Mluvíme spolu poté, co naše reprezentace utrpěla sérii porážek. Můžete na nich, jako reprezentační trenér, najít něco pozitivního? Jestli to není protimluv?

Host (Alois Hadamczik): To víte, že můžu. Právě proto ten turnaj byl. Právě proto jsem sdělil v začátcích, že jsme poslali některé kluky domů, abychom viděli ty hráče, kteří se o ten dres mají poprat, jak reagují v těžkých situacích. Ty situace, když hrajete proti týmu Ruska, který je kompletní, když hrajete proti Švédsku, kde chybí jeden nebo dva hráči a totéž proti Finsku, tak pak vidíte, kteří hráči na to stačí a kteří nestačí? To není o tom, že by ti hráči nechtěli. To jsou návyky z minulosti. Na tom turnaji pozitivní vidím to, že jak první utkání se Švédskem, tak to poslední s Finskem. Hráči dovedli hrát s enormním nasazením. Dovedli snést tvrdou hru. Našlo se spousta hráčů, kteří byli minimálně rovnocenní, ba lepší jak Švédové nebo prostě jak Finové. Ale našli se taky hráči, kteří na to nestačili a hokej je kolektivní hra. Když v tom týmu pak najdete 7 hráčů, kteří na tuto mezinárodní soutěž nestačí, tak se výsledky ani nemůžou dostavit. Takže já to pozitivní vidím v tom, že jsem objevil spousta hráčů, kteří na ten mezinárodní hokej a naši ligu stačí.

Moderátor (Jan Pokorný): Mluvil jste o ruské reprezentaci. Patří, podle vás, na blížícím se hokejovém šampionátu jednoznačně k favoritům?

Host (Alois Hadamczik): Neřekl bych jednoznačně. Je to určitě jeden ze čtveřice silných týmů. Ono slovo jednoznačně v hokeji zavání takovým, bych řekl, povyšováním se. Já si myslím, že když se někdo povyšuje, tak že vždycky špatně dopadne. Takže já si myslím, že Rusko má určitě dobrej tým, určitě bude jeden z favoritů, ale určitě Švédsko, určitě Finsko. Já si myslím, že i my máme dobrej tým. Já věřím tomu týmu, který dáme dohromady, že to budou hráči jak zkušení a že ti mladí tedy přijdou a ty, který jsou méně zkušení, tak dají do toho takový ohromný vůlí bojovnost a to přinese, dejme tomu, takový větší odhodlání v tom mužstvu. Každý jednou začínal a je nutno si to uvědomit, že jak člověk začíná, tak potřebuje taky důvěru. My musíme těm lidem dát důvěru. Je normální vývoj člověka, kdy lidé odchází do důchodu, jsou lidé ve sportu, kdy zestárnou a končí. Jsou lidé, kteří ve sportu mají věk a hrajou pořád dál. Jsou lidé, kteří řeknou, já toho mám dost a budu jenom hrát v klubu. Na to každej člověk má právo.

Moderátor (Jan Pokorný): Připouští reprezentační hokejový trenér Alois Hadamczik, že teď v květnu roku 2006 asistuje u takové hokejové reprezentace, kde se svým způsobem něco i generačně láme? Že je to v podstatě možná i historický okamžik?

Host (Alois Hadamczik): To pravdu máte. Mně to sice mrzí, že musím být já u toho. No to je těžká situace. Není to nic lehkýho. Já jsem to zažil už ve spoustě týmů. Ono podobného něco bylo ve Spartě. Uhráli jsme medaile a taky byla spokojenost. Tak to v životě chodí. Prostě člověk si nevybírá. Pro mne je čest trénovat reprezentaci. Já po olympiádě, když jsme uhráli bronzovou medaili a byli různý informace v různých médiích, tak jsem byl otrávený. Pak přišel den, kdy jsem nabil znovu takovou chuť a energii. Říkal jsem si, je to sport. Udělám maximum pro to. Prostě člověk musí být vyrovnaný s tím, že pro to maximum udělal a pak je to o tom, jak ten daný den, daný termín a jak to všechno vyjde?

Moderátor (Jan Pokorný): Říkal jste si někdy, v těch minulých týdnech, většina novinářů o mně nepíše dobře, tak já to radši zabalím? Byl jste někdy v takovém rozpoložení?

Host (Alois Hadamczik): Mně to nevadí. Každý má svou profesi a novináři patří k hokeji. Novináři dělají image o hokeji. Píšou o hokeji. Tak to má být, protože je to pro lidi a lidi potřebujou být informovaní. Mně jenom vadí to, když mne někdo kritizuje, tak na to má právo. Že některým vadím, na to mají také právo. Mně taky někteří lidi vadí. Ale mně vadí spíš věci, že někteří zavádějí do toho věci, které se nezakládají na pravdě a to je k zamyšlení.

Moderátor (Jan Pokorný): Nejenom hokejoví novináři, ale i řada fanoušků vás, asi i teď, neustále porovnává s vaším předchůdcem. S Vladimírem Růžičkou. Je vám to proti srsti nebo už jste se s tím smířil? Nebo máte k tomu nějaký komentář?

Host (Alois Hadamczik): Na to přece mají právo. Tak se porovnávají hráči, tak se porovnávají i trenéři. Přece nikomu nemůžeme brát jeho chuť a myšlenku. Já to beru úplně normálně.

Moderátor (Jan Pokorný): Když jste vybíral hokejisty do olympijské reprezentace, tak jste dílem sestavu konzultoval s vaším předchůdcem Vladimírem Růžičkou. Byl to i případ výběru hráčů na hokejové Mistrovství světa?

Host (Alois Hadamczik): Nebyl to, nebyl to tento důvod. Na Mistrovství světa jsem si vybíral hráče a i na olympiádu. Vladimír Růžička do sestavy nezasahoval. Musím říci, že jsme jenom komunikovali.

Moderátor (Jan Pokorný): Mluvil jsem o konzultacích. O komunikaci.

Host (Alois Hadamczik): Já nevím, jestli to byla konzultace. Udělal jsem nějaký, udělal jsem výběr pro olympijské hry. S Vláďou Růžičkou, než se to oznámilo, tak jsme o tom komunikovali. Tentokrát to tak nebylo. Nebyl na to ani čas. Já jsem dneska přijel. Výkonný výbor byl před tím a generální manažér oznámil sestavu a výkonný výbor ji schválil.

Moderátor (Jan Pokorný): Jak byste si, pane trenére, představoval ideální podporu se strany hokejového svazu?

Host (Alois Hadamczik): Nevím, co zamýšlíte? Nevím, kam míříte?

Moderátor (Jan Pokorný): Mířím k tomu, abyste mi nějak odpověděl.

Host (Alois Hadamczik): Já bych se spíš staral o to. Já jsem trenér, aby hráči měli výsledky. Když budou mít výsledky, tak bude všechno v pořádku. Uvidíme po mistrovství. Pak se můžeme bavit o názorech, o věcech. Já si myslím, že momentálně jsem zodpovědný za to mužstvo, aby hrálo a k tomu se budu vyjadřovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale asi připustíte, že role trenéra je jiná ve chvíli, kdy má na střídačce až hvězdný kádr z NHL a asi jiná ve chvíli, kdy musí vsadit rovněž na nováčky. Je tomu tak?

Host (Alois Hadamczik): Samozřejmě. Samozřejmě je to nevděčná role. Protože každý, nikdo nehledí na to, jestli máte hráče, kteří nemají takovou zkušenost nebo mají. Ale ta role taková je a tu roli musíte přijmout, jako trenér. Musíte s tímto týmem pracovat tak, aby tento tým docílil maxima. My jsme turnaj ještě nezačali. Někteří už nás odsuzují nebo zatracují. Ono tak to v životě chodí. Ono ten sport je, jak se říká, velká sláva je polní tráva. Foukne vítr a je po slávě. Jeden rok jste mistrem a druhý rok po desátém kole jste neuhrál body a letíte z toho ven, bohužel. Toto je mentalita Evropy, kde takto je v NHL. Trenéři prohrajou 50 utkání a nic se nestane a udělají si trady s hráči proto, aby byla atraktivita dodržena, aby prostě lidi chodili zas na nový hráče. Trenér, který jeden rok vyhraje Stanley Cup, určitě další rok, když bude poslední, v půlce soutěže ho pryč nedají. U nás to je jiný. My jsme si na to zvykli a prostě my to takto respektujeme.

Moderátor (Jan Pokorný): Do šampionátu v Rize stoupí čeští hokejisté v pátek ve 20,15 hod. zápasem proti domácímu Lotyšsku. Můžeme si dovolit prohrát?

Host (Alois Hadamczik): Já to slovo, můžeme si dovolit prohrát, neznám. Já chci vyhrát každej zápas. S tímto cílem tam všichni půjdeme. V hokeji se prohrává i vyhrává, ale my musíme nebo my chceme naladit ten tým tak, aby ten tým vyhrál. Samozřejmě komplikace s příletem Bulise, Plekance nám komplikují trošku život. Ale my víme, kdy to utkání začínáme. My dáme dohromady sestavu a určitě se budeme rvát o to, abychom vyhráli. Samozřejmě slyšeli jsme o výsledcích Lotyšů. Viděli jsme videokazetu. Víme, že teď porazili Švýcary, že předtím porazili Finy. Ale my chceme ten den, kdy vyhrajeme my.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem rozhovoru O kom se mluví byl trenér české hokejové reprezentace Alois Hadamczik. Děkuju za rozhovor a hodně štěstí. Nashledanou. Hostem dnešního rozhovoru O kom se mluví byl trenér hokejové reprezentace České republiky Alois Hadamczik. Telefonní čísla, na nichž čekáme vaše názory jsou: 221552155 nebo 221552255. Pokud ve vás předchozí rozhovor s Aloisem Hadamczikem vyvolal něco, o co byste se chtěli podělit s ostatními posluchači Radiožurnálu, prosím, máte slovo. Dobrý den.

Projev občana: Melichar. Já bych chtěl jenom říci pana Hadamczikovi, že mu držím palce a našemu mužstvu, ať dopadnou dobře. Ať je to jakákoliv medaile, vždycky to bude dobrý.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za první telefonát. Vítejte ve vysílání.

Projev občana: Borůvka, Praha. Mohu se zeptat?

Moderátor (Jan Pokorný): Zeptat spíš ne, protože jednak není koho? Rozhovor s Aloisem Hadamczikem jsme předtáčeli, protože výprava už odletěla. Můžete říci názor.

Projev občana: Já mám takovej názor. Je mi to takový divný, že my tady chodíme půl roku na hokej, že je vidíme všechny tady ty hráče a pak teda je sestavený národní mužstvo, kde prostě třeba hrajou úplně jiný hráči. Vím, jak to je, že většina našich hráčů samozřejmě je v zahraničí. Ale kdyby to bylo tak, jako ve fotbale a hráli tady u nás Kanaďani, Američani, Švédové, Finové, tak bych to asi bral. Je to takovej můj názor, kterej v současném profesionálním sportu není možný. Ale přijde mi to líto, když vidím tu Spartu se Slávií, jak se tam mydlej. Výsledek pak je takovej, že tam skoro nikdo nejede. Teď je zas jiná situace, protože tu generaci těch slavnejch hráčů už to tak ani nebaví, už končí. Chápu to. Tak to je jenom takovej můj názor. Konec.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za něj. Mějte se hezky a na slyšenou. Teď posloucháme vaše názory.

Projev občana: Pavel z Moravy. Chci jenom říci, že Lojza je chlap na svým místě.

Moderátor (Jan Pokorný): Alois Hadamczik je chlap na svém místě. To je názor dalšího telefonujícího posluchače. Děkujeme. Bylo to stručné, jasné a výstižné. Ještě připomeneme telefonní čísla: 221552155 nebo 221552255. Haló, máte slovo, dobrý den.

Projev občana: Mirek, Kralupy nad Vltavou. Já jsem jenom k tomu chtěl říci jednu věc. Mně se nelíbí to, že se tady mluví o tom, že by ti staří nebo ti starší hráči odmítli hrát. Já si myslím, že uhráli své a že jim tady za to nikdo ani pořádně nepoděkoval. Ať si to uhrajou i ti ostatní. Já si myslím, že to, co uhráli, bylo nádherný. Připravili nám krásnejch 10 let hokeje a mají právo na to už si od toho odpočinout. Děkuju.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme a hezký den. Poslední telefonát.

Projev občana: Josef, Nehvizdy u Prahy. Mám takovej názor, jak ten pán přede mnou. Poněvadž tyto kluci, co hráli 10 roků. Jágr a spolek už mají odsloužíno. Mají to dobrý. Udělali krásný výsledky. Já si myslím, že je dobře, že tito kluci mladý dostali dveře otevřený, jak se říká, aby ukázali, co umí. Myslím, že máme další generace. Tyhle kluci to budou válet jako ti starší. Jsem velice rád, že teda jako se to dostává do takovejch otáček. Protože tyhle kluci musej někde začít. To je můj názor.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za něj a mějte se hezky. Jak si myslíte, že dopadnou?

Projev občana: Já si myslím, že by mohli uhrát tu bronzovou medaili. Když se budou snažit, tak jo.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme a mějte se hezky. To byla telefonická tečka za dalším vydáním pořadu O kom se mluví, kde byl hostem trenér hokejové reprezentace České republiky Alois Hadamczik. Jan Pokorný přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.