O nevěstu se v Zambii tvrdě vyjednává
Jiný kraj, jiný mrav a o svatebních zvycích to platí dvojnásob. V muslimských zemích ani dnes nevymizely dohodnuté svatby. V takovém případě hraje hlavní roli dohazovač. Pokud je ženich schválen, vydá se celá široká rodina i s dary do nevěstina domu. Dívka, která hosty obsluhuje, pak dá najevo, zda se jí mladík líbí. Buď mu podá sladkou nebo slanou kávu. V případě osolené kávy námluvy končí. Pokud se jí ovšem rodina na názor zeptá. Tradice se udržují i v afrických zemích. Přiblížím vám svatební rituály v Zambii.
Svatební pochod od Mendelsohna-Bartholdyho v Africe neuslyšíte. Tradiční bubny ovšem nesmějí chybět. „Jsou tam paní, které bubnují, a každý nevěstě říká, co má dělat, jak se má chovat k manželovi, jak má uklízet, co má vařit,“ popisuje mi Aleš Vacek, co čeká zambijskou nevěstu při takzvaném iniciačním obřadu, kterého se účastní jen ženy.
Mnohé rituály jsou z evropského pohledu poměrně brutální. „Dají slečně do úst kameny. Kdyby se něco stalo, aby byla zticha, když manžel mluví. Je to ukázka toho, že žena má respektovat svého muže,“ vysvětluje Aleš Vacek. O emancipaci se v Zambii skutečně mluvit nedá a potvrzuje mi to i paní Roda, která pracuje jako lékařka.
„Musíte pochopit, jak to tu funguje. Ženy v tradiční společnosti nemají práci, nejsou vzdělané, jsou závislé na muži. A takových je naprostá většina. Žena nemůže nic iniciovat, nemůže dělat vůbec nic,“ přibližuje lékařka.
Nastávající pana Vacka, který žije v Zambii několik let a hodlá se na černém kontinentu usadit možná navždy, studuje univerzitu. Tradiční svatební procedury musí absolvovat stejně jako jiné nevěsty. Aleš Vacek žije v chudém městě Solwezi na severu Zambie, kde se snaží zajistit sirotkům vzdělání díky projektu Arcidiecézní charity Adopce na dálku. Místní zvyky dobře zná, takže se nijak nebránil přistoupit na jednání, které u nás už patří jen do historické literatury.
„Je to 14 dnů, kdy jsem zaplatil cenu za nevěstu, v místní měně šest miliónů kwacha. To je běžný zvyk. Mně dali diskont, protože ji podporuji na univerzitě, tak jí pomáhám. Ale nejdřív jsem musel platit pokutu, protože s přítelkyní už dva roky žiju,“ říká Aleš Vacek.
„Probíhá to tak, že jedete s člověkem, který za vás mluví, vyjednává a vy nemluvíte vůbec. Je to jakýsi rituál. Není tam ani nevěsta nebo maminka. Přinesou překlopené talířky, začne se vyjednávat. Řeknou cenu a během první schůzky musíte dát zálohu a pak se vyjednává, dokdy to splatíte,“ popisuje svatební transakci nastávající manžel.
V minulosti a u chudých rodin se platilo a platí v naturáliích. Muž musí darovat nějaké kozy, krávy nebo drůbež. Jakmile je nevěsta splacená, v případě pana Vacka šlo o 25 tisíc korun, přípravy na svatbu pokračují.
Samotnému obřadu předchází takzvaný rituál matebeto. „Rodina pozve nastávajícího a vaří jídla, která se připravují v jeho kultuře, aby nebyl nepřekvapený z jídel, která nejí. Ale tím jsem ještě neprošel, takže vám nemůžu říct,“ dodává Aleš Vacek, který chce nejprve představit svou vyvolenou rodičům v Čechách. Bujaré veselí, při kterém se prý tančí a pije do rána, ho čeká až příští rok.
