O bioplastu - umělé hmotě z brambor nebo kukuřice

25. říjen 2004
Trendy

Žijeme v době plastové. Nevím, jaký je to pokrok proti době kamenné, bronzové či železné. Po nás určitě zbude dalším generacím nesrovnatelně více předmětů než po našich předchůdcích. Plastická hmota vyráběná z nafty totiž vydrží neuvěřitelně dlouho. Jak ale říká kolegyně Jitka Hanžlová, mohlo by se to změnit. Dokážeme už totiž vyrobit umělou hmotu, která se nedělá z ropy a která je přírodě dokonce užitečná. Žijeme v době plastové. Nevím, jaký je to pokrok proti době kamenné, bronzové či železné. Po nás určitě zbude dalším generacím nesrovnatelně více předmětů než po našich předchůdcích. Plastická hmota vyráběná z nafty totiž vydrží neuvěřitelně dlouho. Jak ale říká kolegyně Jitka Hanžlová, mohlo by se to změnit. Dokážeme už totiž vyrobit umělou hmotu, která se nedělá z ropy a která je přírodě dokonce užitečná.

Jde o bioplasty, které se vyrábí z kukuřičného nebo bramborového škrobu - tedy vlastně z bramborových slupek - a nebo ze sóji. Mají v podstatě stejné vlastnosti jako tolik rozšířená umělá hmota, vyráběná z ropy. Takže se z bioplastu se dělají kelímky, talířky, plastové příbory, obaly na zboží nebo sáčky a pytle na odpad. Ale také automobilové díly.

František Kessner: Už Henry Ford v roce 1920 začal používat pro výrobu svých automobilů sójové boby na volanty, na vnitřní vybavení automobilu a už 1940 na newyorské technické výstavě bylo celé auto děláno z bioplastů, neboli ze sojových bobů. Přišla ale světová válka a průmysl plastikářský nahradilo železářství a tak se to zastavilo.

říká František Kessner - manažer společnost K.O.S plastik, která se zabývá výrobou a dovozem bioplastů. Že se používání umělé hmoty z rostlin v minulém století zastavilo, je škoda. Protože tato umělá hmota se dá zkompostovat a za vyšších teplot v kompostárně se rozpadne a vytvoří humus. V západní Evropě je to trend poslední doby, že komunální odpad, který tvoří z největší části právě biologické zbytky - jako jsou slupky, skořápky, ale třeba i tráva ze zahrádky - dává do pytlů vyrobených z bioplastu a sváží se do speciálních kompostáren. Tam se pytle z bioplastu rozpadnou společně s odpadky. Protože je bioplast vyrobený z rostlin může se likvidovat i jinak.

František Kessner: Je vyzkoušeno, že třeba v asijských státech, kde je největší spotřeba těchto plastů v jídelnách rychlého občerstvení se používá všechno z polystyrénu a přišli na to, že když budou používat tyto výrobky a zpátky to sbírat, tak po projití pasterizací tím mohou krmit zvířata. Jako americká armáda, která je v Iráku, nebo Afghánistánu, už používá tyto výrobky, protože spotřeba vody, která je v těch státech dražší než nafta, takže když bude tyto výrobky používat a kompostovat, tak nemusí mýt nádobí.

Přejít na výrobu bioplastu není - podle Františka Kessnera - pro továrny, které už teď dělají plastové výrobky nic složitého. Kelímky nebo vidličky se totiž dělají z podobných granulí, jako jsou ty vyráběné z nafty. Proč se zatím bioplasty nepoužívají tolik - jak by zdravý rozum předpokládal? Odpověď naznačuje celý začarovaný kruh. Bioplast je totiž zatím dražší než jiné umělé hmoty. Je to proto, že ho málokdo vyrábí a málo se ho prodá. No a když o něj plastikářské továrny nemají zájem, nevyplatí se zemědělcům pěstovat brambory nebo kukuřici pro tyto účely. František Kessner ale doufá, že se trend obrátí.

František Kessner: Svět spotřebovává ročně asi 200 miliónů tun plastů z ropy a Evropa 35 miliónů tun a do roku 2010 by to mělo dělat až 55 miliónů tun v Evropě ročně, ale už roku 2010 by už deset procent mělo být bioplastů. Automobilový průmysl, to je největší spotřebitel plastů. Některé světové značky, automobilky už používají výrobky z bioplastu.

Pokud vás umělá hmota z brambor, kukuřice nebo sóji zaujala, měli byste vědět, že výrobky z ní poznáte podle speciální certifikační značky a loga. Osvědčení vydávají zatím jen 3 certifikační úřady na světě. U nás se výrobky z bioplastu příliš neprodávají. Doufejme, že se to časem změní.

autor: jhn
Spustit audio

Více z pořadu