Nula od státu na opravy silnic je fatální. Ročně do nich dáváme šest miliard, říká středočeská hejtmanka Pecková

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na opravy silnic nižších tříd. Co to znamená pro váš kraj?

Je to samozřejmě fatální, protože náš kraj má absolutně nejhustší síť silnic ze všech krajů České republiky, celkem 8700 kilometrů silnic druhých a třetích tříd. K tomu máme zhruba 1871 mostů, což je více než deset procent ze všech mostů, o které se kraje v České republice starají. Navíc máme silniční síť s největší intenzitou dopravy, protože jsme tranzitní kraj. Takže nejvíce degraduje a nejvíce se o ni musíme starat.

Čtěte také

Rozvoj větrných elektráren vláda omezuje. Akcelerační zóny jsou vítězství fosilního průmyslu, míní Ondráš Přibyla

Zatímco některé kraje říkají, že dávají do silnic třeba 120 milionů, my dáváme ročně zhruba šest miliard. Dáváme více než jednu miliardu na velkoplošné opravy, více než jednu miliardu na opravy po zimě a další běžné úpravy. Údržba vyjde asi na jednu a půl miliardy. Zbytek do šesti miliard jsou peníze, které jsou většinou na velké stavby, jako jsou obchvaty, nové mosty a tak dále.

Je to tedy obrovská část našeho rozpočtu. Lidé sice velmi často říkají „váš rozpočet je 50 miliard“, ale to jsou průtokové peníze. Jdou ze státu přes kraje rovnou třeba do škol na platy učitelů nebo do sociálu, na platy sociálních pracovníků. Ale to, s čím kraj skutečně může hospodařit, je u nás kolem 15 miliard. A jak říkám, zhruba šest miliard dáváme do silnic. Samozřejmě jsou v tom nějaké dotační peníze třeba Evropské unie.

Babiš argumentuje tím, že regiony mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Je to tak?

Samozřejmě to tak vůbec není a mně to přijde úsměvné, protože nám je vyčítáno, že máme na účtech hodně peněz, ale tady je nějaký zákon. Ten zákon se jmenuje O rozpočtové odpovědnosti územně samosprávních celků. A pakliže se tento zákon nezmění, musíme se chovat tak, jak se chováme.

Není to tak, že sedíme na stovkách miliard jen tak pro radost. Zůstatky na účtech nejsou volné peníze – zahrnují prostředky, které jsou vázané na rozestavěné akce, na předfinancování projektů z Evropské unie nebo jsou to právě průtokové peníze, které máme chvíli na účtech, ale musíme je v nějakém termínu poslat zpátky. Pokud jde konkrétně o Středočeský kraj, tak na účtech opravdu nemáme žádné volné úspory. Jsou to právě peníze, které jsou vázané na rozjeté nebo už vysoutěžené investiční stavby nebo na povinné spolufinancování evropských projektů.

A co je taky důležité, my jako kraje samozřejmě řešíme krizovou připravenost. Ať to jsou povodně, ať to jsou krize, jako byl třeba covid nebo válka na Ukrajině a s ní spojená migrační krize, ať to jsou mimořádné události… Na krizové stavy musíme mít ze zákona rezervy, to je povinnost krajů. Takže to není tak, že bychom peníze měli na účtech zbůhdarma.

Navíc se vůbec nehovoří o tom, že se trend v posledních letech otočil a že v roce 2025 kraje naopak hospodařily se schodkem 1,6 miliardy, a dokonce osm ze třinácti krajů skončilo v deficitu a investovalo rekordních téměř 51 miliard korun. Bylo to poprvé po letech, co se snížily úspory a co se investovalo podle metodiky ministerstva financí asi o 4,3 miliardy víc, než činil investiční potenciál krajů. Takže si kraje sáhly do rezerv.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty. Peníze na opravy jsou ale podle ministerstva nenárokové, což je pravda.

To je pravda a to tak bylo celou dobu. Stát ale před mnoha lety předal silnice druhých a třetích tříd krajům opravdu v hrozném stavu s obrovským vnitřním dluhem. Existuje Asociace správ a údržeb silnic všech krajů z celé České republiky, které definovaly, že mezi lety 2021 až 2025 – ta data jsou trošku starší – by měly kraje investovat do silnic zhruba 275 miliard, aby silnice udržely ve stavu, kdy se nebudou zhoršovat, ale naopak se dostanou do stavu, který by byl optimální.

Čtěte také

Vztah k řízení se zhoršuje. Lidé za volantem běžně sledují sociální sítě, upozorňuje Novotný z Týmu silniční bezpečnosti

Za Středočeský kraj jsme říkali v roce 2023, že bychom do roku 2030 měli investovat 172 miliard, abychom snížili vnitřní dluh, se kterým jsme silnice dostali a který na silnicích je, abychom je významně posunuli k lepšímu. Jde o obrovské peníze a musím říci, že se bavíme o tom, že nedostaneme peníze na opravy, že jsou nenárokové.

Vždycky byly nenárokové, ale stát nám tím říkal: dali jsme vám silnice v nějakém stavu a nenecháme vás v tom. A fungovalo to tak od roku 2015. Bylo to tak za předchozích Babišových vlád, za Fialovy vlády. Všechny kraje dostaly kolem čtyř miliard ročně. Nejméně jsme dostali za poslední rok Fialovy vlády, dvě miliardy, ale za první rok jeho vlády jsme dostali rekordních šest miliard, což se vyrovnalo, takže kolem čtyř miliard ročně. Letos je to poprvé opravdu čistá nula.

A to, co jste zmínil a v čem má stát pravdu, je, že nám dává peníze na konkrétní stavby. To je pravda, ale jsou to projekty podle vládního usnesení, dlouhodobé projekty tzv. národního významu. Třeba u nás ve Středočeském kraji to jsou stavby, které podporují výstavbu dálnice D3. Je to třeba obchvat Netvořic, Jesenice, obchvat Krňan. Dále to jsou stavby, které podporují dostavbu okruhu kolem Prahy. Je to přeložka Brandýs nad Labem, Přezletice. Pak to jsou stavby kvůli elektrárně v Dukovanech, což je zejména u nás v kraji několik mostů, které musejí být robustní a opravené, aby po nich mohla jezdit těžká břemena.

Odkud se vlastně dostávají prostředky do Státního fondu dopravní infrastruktury?

To je právě to, co mi na tom přijde absolutně nejskandálnější. Myslím, že po regionálních silnicích jezdí nejvíce starší lidé, kteří žijí v regionech, kteří si třeba nekupují dálniční známku, nejezdí po dálnicích, protože už z toho třeba mají obavu, ale současně využívají velmi hustě svoji síť, regionální dopravu do nemocnic, do zaměstnání, do škol a tak dále.

Všichni si kupují benzin, kupují si naftu, aby jim auta jela. A právě z toho skrze daň z minerálních olejů putují prostředky do Státního fondu dopravní infrastruktury. Je tam nejenom daň z minerálních olejů, ale je tam také silniční daň, kterou tito lidé platí. Investovat z těchto peněz jen do velkých staveb typu dálnice mi pak přijde strašně nefér, protože my regionální síť udržujeme, daně se z toho vybírají, ale současně pak nedostáváme ani korunu.

Asociace krajů bude podle jejího předsedy Radima Holiše za ANO téma financování oprav silnic druhé a třetí třídy probírat na svém jednání v polovině září. Čeho chcete dosáhnout?

Čtěte také

Nízký výnos obilí? Zemědělství je rizikový podnik. Od toho jsou dotace, konstatuje agrární ekonom Maier

Myslím, že už nedosáhneme ničeho. O silnicích jsme se bavili opravdu už mnohokrát, téměř pokaždé. Napsali jsme jako Asociace krajů dopis panu ministrovi dopravy a je to poprvé, co nám ministr dopravy napsal, že žádné peníze nedostaneme. Předchozí ministr dopravy pan Kupka třeba říkal: „My ty peníze pro tento rok nemáme, ale pokusím se udělat maximum pro to, abychom vám alespoň něco dali, když dojde k nějakému přebytku a třeba se nějaká státní stavba nestihne včas, protože se nevysoutěží. Nebo tam bude napadení soutěže k ÚOHS, a tím pádem alokované peníze zbydou, takže půjdou do regionů.“ A to se také stalo, a proto jsme dostali ony dvě miliardy. Teď je to opravdu poprvé nula.

Už to potvrdila i paní ministryně Schillerová, která řekla, že kraje mají peněz dost, a ať si to zaplatí samy. Potvrdil to premiér Babiš, že nedostaneme ani korunu. Je to vtipné, protože když jsme dostali dvě miliardy, tak tehdy kolegové hejtmani za ANO strašně křičeli, že je to totální rezignace na stav silnic, že je to kudla do zad krajům. Pamatuji si, že Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje, řekl, že toto už je moc, že Fialova vláda se rozhodla hodit kraje přes palubu.

Nejlepší byl Karel Havlíček, tehdy místopředseda ANO, který označoval dvě miliardy za likvidační krok pro regionální rozvoj. Argumentoval tím, že vláda Petra Fialy systematicky podceňuje sekundární železniční síť na venkově a v menších obcích na úkor velkých infrastrukturních projektů. A dnes mluví úplně opačně.

Nahradí Středočeský kraj příspěvek od státu z vlastních rezerv? S jakým rozsahem oprav počítá v příštím roce? Co by znamenalo, kdyby stát nepřispěl na opravy silnic druhých a třetích tříd ani v příštích letech? A jak by na kraje dopadlo zavedení DPH na kompenzace dopravcům ve veřejné dopravě? Poslechněte si celý rozhovor.