Nový zákon o DPH, situace v Iráku, fenomén hokej

Přehled příspěvků

Logo|foto:Český rozhlas

Hana Hikelová: Sněmovna schválila přes odpor opozice nový zákon o dani z přidané hodnoty. Normu, kterou vetoval prezident republiky, pomohl vládě prosadit i zraněný ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Španělé se do dvou týdnů stáhnu z Iráku. Násilí v této zemi pokračuje i v tomto týdnu.

V Praze a v Ostravě dnes začalo Mistrovství světa v ledním hokeji.

To jsou některé události končícího 17.týdne tohoto roku. Pohled na ně vám nabídneme v následujících minutách. Hezký sobotní podvečer ve společnosti Radiožurnálu vám přeje Hana Hikelová.

Duel

Hana Hikelová: Podnikatelé i občané mají konečně jasno. Od 1. května začne platit nový zákon o DPH. Sněmovna totiž ve čtvrtek přehlasovala prezidentovo veto. Předloha snižuje základní sazbu z 22 na 19 procent, zároveň ale podraží některé zboží a například i restaurační služby. Přijatý zákon patří k pilířům vládní rozpočtové reformy a je nutný pro vstup země do Evropské unie. Pokračuje naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Milada Richterová: Vláda si od předlohy slibuje, že posílí veřejné rozpočty až o 20 miliard korun. Podle šéfa sněmovního rozpočtového výboru a KDÚ-ČSL Miroslava Kalouska jde o součást operace, která umožní snížit daň z příjmu právnických osob na konkurenceschopnou úroveň českých firem.

Host (Miroslav Kalousek): A umožňuje velmi výrazně daňově zvýhodnit rodiny s dětmi. Pokud by tento zákon nebyl přijat, tak nebyl prostor ani ke snížení přímých daní, to je to, co na něm je důležité.

Milada Richterová: Proti přijetí zákona o DPH byla opozice. Komunisté ale na rozdíl od ODS podpořili normu s tím související, která umožní částečné kompenzace dopadu zákona na sociálně slabší skupiny. Rozhodnutí Sněmovny kritizuje občanský demokrat Oldřich Vojíř.

Host (Oldřich Vojíř): Vláda si nakonec zatleskala a došlo k tomu, že všem občanům zdražila a na druhé straně se při druhém zákoně spojila ještě s komunisty a udělala propad státního rozpočtu ve výši 5 miliard. Já myslím, že je zjevné, s kým tato vláda a pro koho tato vláda pracuje.

Milada Richterová: Schválení zákona o DPH dalo jistotu podnikatelům, že nebudou muset platit mimořádnou zálohu, kterou chtěl stát nahradit výpadek příjmů po vstupu země do Evropské unie. Ze snížené do základní sazby se ale přesunula řada položek, což bude pro konečné spotřebitele znamenat zdražení. Více peněz tak zaplatíme například v kadeřnictví, za jídla v restauracích, za opravy obuvi a za vstupenky na sportovní zápasy. Přijetí zákona o DPH podpořil i zraněný ministr zahraničí Cyril Svoboda, kterého dopravil z brněnské nemocnice do Prahy vrtulník ministerstva vnitra.

Hana Hikelová: Krušný víkend ale asi nyní prožívá právě řada českých podnikatelů. Ti mají totiž pouze týden na to, aby si zákon prostudovali a aby se na něj připravili a tak se v nových provozovnách instaluje v počítačích nový software, předělávají se ceníky a propočítávají se nové ceny. Jak ale potvrdí mnozí z nich, vyznat se v tomto zákoně není jednoduché. Zákon o DPH je i tématem následujících minut. Mými hosty ve studiu jsou dva poslanci, Michal Kraus z ČSSD, hezký den.

Host (Michal Kraus): Dobrý den.

Hana Hikelová: A Oldřich Vojíř z ODS, i vám hezký den.

Host (Oldřich Vojíř): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pánové, v platnost vstoupil nový zákon o DPH, četli jste ho celý?

Host (Michal Kraus): Tak já jsem, díky tomu, že pracuju v rozpočtovém výboru, měl možnost se s tím jeho textem seznamovat, byť musím říct, že v průběhu toho projednávání se mnohdy až radikálně a zásadně měnil. Pamatuji se, že na rozpočtovém výboru jsme měli pozměňovací návrhy, které se počítaly v řádu stovek, takže ono abych v tuto chvíli řekl, že ten zákon znám, bych asi neříkal úplně pravdu, protože je tak rozsáhlý, že to skutečně bych musel mít naprosto fenomenální paměť a to si myslím, že takovou paměť na světě asi nikdo nemá.

Hana Hikelová: Pan Vojíř.

Host (Oldřich Vojíř): Tak, samozřejmě, že jsem ho četl. Četl jsem původní návrh vládního návrhu zákona, samozřejmě, že pak došlo právě k oněm anabázím, takzvaným přibalováním mnoha pozměňovacích návrhů, které už z té původní euro novely učinily v podstatě opravdu zákon, který skutečně zdražuje mnoho služeb a zboží, které Evropa po nás nežádala, to si prostě vláda vymínila sama a ten zákon. . .

Hana Hikelová): A já jsem se ptala, jestli jste ho celý četl.

Host (Oldřich Vojíř): Četl jsem tu vládní předlohu a teď si budu muset přečíst všechny pozměňovací návrhy, respektive platné znění, protože tak, jak jsem mohl do toho koukat, tak ten zákon je velmi složitý a řekl bych, že i nepřehledný a myslím si, že i pan ministr už přiznává, že bude vyžadovat velmi rychle novelu.

Hana Hikelová: K novelizaci toho zákona se ještě dostaneme. Pánové, jaký máte názor na to, většina podnikatelů tvrdí, že se v tom zákoně nelze vyznat, že výkladů je tolik, že je to nesrozumitelné. U nás platí pravidlo neznalost zákona neomlouvá, nicméně myslíte si, že ten běžný český podnikatel je schopen vstřebat tento stostránkový zákon tak, aby mu rozuměl, aby byl schopen se jím řídit.

Host (Michal Kraus): Tak, některé zlé jazyky tvrdí, že je to ideální zákon pro daňové poradce. Já se domnívám, že tomu asi tak bude. Jinak myslím si, že i ministerstvo si uvědomuje, že ten stav zákona není ideální a proto se snaží zřizovat různé infolinky, provádět různá školení v regionech pro podnikatele s tím, že já si myslím, říkám to po pravdě, bude asi nějakou chvíli trvat, než se všechny věci kolem toho usadí a zejména takové ty nejfrekventovanější pasáže toho zákona budou zcela jednoznačně vykládány všemi stejně.

Hana Hikelová: I podle denního tisku ale to vypadá tak, že ty výklady už teď se liší velmi výrazně. Něco jiného tvrdí ministerstvo financí, něco jiného tvrdí například experti z organizace České daně, daňoví poradci, něco jiného tvrdí právníci. Jak si má ten podnikatel vybrat, který ten názor teď je ten správný?

Host (Oldřich Vojíř): Víte, ten zákon je přesně, tak jak jsme vždycky upozorňovali dlouhodobě, je velmi, velmi složitý. A nebylo se možno na něj připravit. On bude platit od 1.5. a já tedy prostě musím říci, že je velmi nepříjemné, aby každý malý, či větší podnikatel si najímal právního daňového poradce, bude ho to stát prostě více peněz, to je dokonce nepřímé zdražení činnosti podnikatelů touto složitou normou, na druhé straně musím říci, že bohužel platí. . .

Hana Hikelová: Ale pan poslanec Kraus už naznačoval, že zlí jazykové tvrdí a možná že to tak bude, že bez daňového poradce to nepůjde.

Host (Oldřich Vojíř): To bude fakt, to prostě, to bude zřejmě fakt, ale to přeci je špatně. Je špatně, jestliže já, jako občan této republiky nejsem schopen si přečíst normu tak, abych jí porozuměl, alespoň řeknu z 90 procent, kdybych 10 procentům nerozuměl, tak budiž. Ale ještě možná jednu myšlenku. Já si myslím, že tady bude nepříjemné to, že v praxi je to tak, ten přístup, že finanční úřad má vždy pravdu a jestliže vy uděláte prostě chybu nebo nějaký svůj postup podle výkladu zákonu, o kterém jste přesvědčeni, že je správný, tak se můžete dovolávat buď na ministerstvu, což je jedno odvolací místo, anebo dokonce u soudu. Ale vždycky máte přitom povinnost zaplatit tu částku, kterou vám případně finanční úřad vyměřil. A tady může nastat opravdu veliký zmatek.

Host (Michal Kraus): No, já si myslím, že právě i to si uvědomuje ministerstvo, proto zřídilo nejenom infolinky na jednotlivých finančních úřadech, ale i na ministerstvu, což samozřejmě pro ty podnikatele, kteří nemají možnost pracovat s daňovými poradci, by mohlo umožnit, aby bezplatně tyto informace čerpali, já jako respektuji, že to není ideální stav, nicméně bohužel vstupujeme do Evropy, která mnohdy bude mít i složité normy a je všude obvyklé, že pokud chci podnikat, měl bych si k jednotlivým činnostem najmout odborníky a neměl bych všechno dělat sám, jaksi svépomocí, protože potom vždycky tyto věci nejsou ideální. Čili i ti, kteří budou chtít mít informace, nebudou chtít platit daňového poradce, mají možnost se obrátit právě s předchozí nebo řekl bych s informací před placením buď tedy přímo na ministerstvo nebo na jednotlivé finanční úřady.

Hana Hikelová: Dobře, ale co byste poradil tomu podnikateli, který se obrátil na daňového poradce a obrátil se řekněme na infolinku ministerstva financí a finanční úřad bude tvrdit něco jiného. Určitě víte, že když zavoláte teď na finanční úřady, tak v podstatě nikdo z těch úředníků vám neřekne, jak to je, protože i jim ta metodika chybí.

Host (Michal Kraus): Ano, oni jsou postupně proškolováni. Samozřejmě, vždycky je tady jednoznačné, že výklad dává ten, kdo je oprávněn, to znamená v tuto chvíli zcela určitě pro postup nebo pro práci s finančním úřadem vždycky bude pro toho konkrétního podnikatele jednoznačné stanovisko toho konkrétního finančního úřadu.

Host (Oldřich Vojíř): A to je právě problém. Máme úřadů řekněme 70, 73 úřadů, prostě může být hypoteticky 73 výkladů k nějaké jednotlivosti a jediný, kdo nakonec při tom může fakticky rozhodnout případný spor, je soud. Není žádný vykladač univerzální, není to ani ministerstvo financí, prostě soud a já si myslím, že my tady jsme prostě vytvořili nebo respektive vládní koalice tím, že schválila tento složitý a kontroverzní zákon vytvořila prostě klima, které není dobré pro podnikání a myslím si, že přitom naši podnikatelé a občané si zaslouží daleko lepší přístup, protože v té Evropě opravdu bude složitěji.

Hana Hikelová: Krátce po revoluci bylo kritizováno, že ty naše zákony jsou velmi špatně dělány, že si tam kdokoli najde mezeru. Není tento zákon ještě horší, než byly ty zákony, které vznikaly po revoluci? Nenajdou si tam ti právníci a experti a další poradci mnohem více mezer, kterými můžou pomoci těm svým klientům, než byly v těch stávajících zákonech?

Host (Michal Kraus): Tak, já zatím neznám zákon, kde by Čech nebo čeští podnikatelé nenašli mezeru, ono je to vlastně v podstatě českého národa, zatímco Němec prostě si přečte zákon a jede podle něj, Čech, když si přečte zákon, tak vždycky hledá cestu, jak ho obejít, takže předpokládám, že to bude i v tomto případě. Já respektuji, že ten zákon je skutečně složitý, nicméně domnívám se, že i pro české podnikatelské prostředí přináší spoustu pozitivního. Mimo jiné i té možnosti zapojení do evropského trhu a já si myslím, že tady skutečně jak ministerstvo, tak, já nevím, Komora daňových poradců a všichni budou pracovat na tom, aby se našel pokud možno jednotný výklad a tam, kde ty věci budou skutečně sporné, že se vytvoří novela, která možná jednodušeji, možná srozumitelně a možná jednoznačně definuje ty konkrétní pasáže.

Hana Hikelová: To znamená, že podnikatelé, pokud vy jste mluvil o tom, že možná už letos bude přijata novela, tak během jednoho roku v podstatě budou mít třetí normu, která se bytostně týká jejich podnikání.

Host (Michal Kraus): Tak, já jsem říkal možná letos, možná to letos nebude, faktem je, že procházíme určitých přechodným obdobím, kdy skutečně se přechází i na jiné podmínky obchodování, na jiné podmínky podnikání. Já si myslím, že tato doba je v mnohém podobné té době po roce 89, kdy se také z gruntu měnilo zákonodárství, já jenom doufám, že se nestane to, co se stalo právě před těmi řekněme 10, 15 lety, kdy se tehdy říkalo, že ekonomové musí utéci před právníky. Já doufám, že tentokrát ti právníci budou rychlejší.

Host (Oldřich Vojíř): Ale možná jednu poznámečku, já si myslím, že za prvé, aby zákony nešly obcházet, tak musí být napsány skutečně jednoduše a srozumitelně, pak nepotřebujete žádné výklady a já si myslím, že pak drtivá většina občanů si prostě umí s tím poradit a zákon dodržuje, když mu rozumí. Drtivá většina. Druhá věc je, u daňových zákonů to platí dvojnásob. Nevytváříme různé formy a různé možnosti danění. To znamená, jedna forma zdanění,my to stále nabízíme, rovná daň, v tomhle případě u DPH by to znamenalo sjednocení daní, byť třeba ve dvou krocích, prostě naznačit, o co vlastně, přijmout a tak, aby každý se mohl na to připravit, že řeknu, v tomto roce bude platit jedno přiblížení a v druhém roce nebo za dva roky bude platit to poslední přiblížení nebo se to sjednotí. To jsou věci, které potom nastolí prostor pro podnikání srozumitelný, jasný, předvídatelný a v takovém prostředí si myslím, že investoři přijdou, my je můžeme teď svým způsobem trošku odrazovat takovými postupy, protože naši občané nemají svým způsobem možná kam utéct a ten Němec, ten si může vybrat a jestliže zjistí, že to podnikatelské prostředí je prostě zamlžené, nejasné, složité, no tak pude tam, kde je to jasnější a hlavně s nižšími daněmi.

Hana Hikelová: Proč vládní koalice nedá jasnější perspektivu, proč máme stále novely. Jedna v lednu, druhá v květnu, další novela a nedá těm podnikatelům tu jasnou koncepci a není cesta skutečně v té jedné sazbě daně z přidané hodnoty? Nebylo by to mnohem jednodušší, srozumitelnější?

Host (Michal Kraus): Já si myslím, že ten směr, kterým se vláda chce ubírat, v podstatě dala. Také řekla, že z pohledu současného tento stav řekněme v určitém středně daňovém horizontu by měl být konečný, nicméně nemůže se do budoucna vyloučit určité přibližování sazeb těch zemí v Evropské unii, které mají jednu sazbu, je menšina. Já se tomu samozřejmě nevyhýbám, nemyslím si, že speciálně zrovna DPH by byla jedna z věcí, která by podnikatele apriori odrazovala nebo naopak. Na druhou stranu je potřeba říct, že z hlediska ekonomického, z hlediska podnikatelského samozřejmě jedna sazba by byla jednodušší. Otázka je, jestli by to bylo těch 15 nebo těch 19 procent, to je druhá věc. Na druhou stranu je potřeba vzít ten sociální rozměr, sociální aspekt, protože jestliže říkám, že tato novela zdražuje, pak ano, zdražuje cca o 2 procenta, ale sjednocení sazeb, i když by to bylo jenom na 15 procent by zdražovala asi o 8 procent a pokud by to bylo na 19, zdražovala by vlastně už téměř o 10 procent. A to je věc, kterou je potřeba dobře zvážit, protože pokud potom bychom se mohli skutečně dostat do situace, kdy celá řada občanů by na takovouto změnu výrazně doplatila a ono zjednodušení daňového systému by vlastně bylo kontraproduktivní.

Host (Oldřich Vojíř): Tak já musím říci, že by za prvé ten efekt byl v tom, že nelze podvádět, to je první věc. Druhá věc je, že ta daň by byla srozumitelná a jasná a zafixovaná na dlouhé . .

Hana Hikelová: A došlo by k navršení o 8 procent, tak jak o tom mluvil pan Kraus?

Host (Oldřich Vojíř): Ono je to samozřejmě . . .

Hana Hikelová: Při patnáctiprocentní sazbě. . .

Host (Oldřich Vojíř): Při patnáctiprocentní sazbě by na jedné straně určitě v některých komoditách prostě došlo k navýšení, to je fakt a my jsme byli připraveni samozřejmě tuto kompenzaci nerealizovat, tak jak naznačuje sociální demokracie, to znamená sociálními dávkami, sociální kompenzací, ale zase v daňové oblasti, to znamená snížit například daň z příjmu fyzických i právnických osob. A tady by došlo k celkovému vybalancování toho daňového prostředí a zjednodušení, znamenalo by to méně administrativy, méně úředníků.

Host (Michal Kraus): Právě jenom ještě, tady právě si myslím, že se ODS dopouští trošku chyby, když se domnívá, že by mohla sjednocení sazeb DPH, tedy v podstatě zdražení základních potravin a základních životních potřeb stanovovat u těch sociálně slabších snížením daně z příjmu, protože právě v tom je problém, že těch 15 procent, ta sazba daně z příjmu je dneska vlastně sazbou, kterou většina lidí, kteří jsou sociálně slabší, má, to znamená, že by tato kompenzace nestačila a musely by následovat další, které vlastně dneska ODS kritizuje, které v současné době sociální demokracie dělá, takže já si myslím, že taková to na první pohled jednoduchá úprava by skutečně mohla být daleko složitější a zejména tedy z takové té bilanci toho řekněme, té třetiny obyvatel, která se pohybuje řekněme kolem životního minima nebo někde v oblasti jednonásobku, dvojnásobku životního minima, což jsou věci, které by mohly daleko více zahýbat s tou ekonomikou, než řekněme poněkud nepovedený zákon.

Host (Oldřich Vojíř): To já musím jen maličkost možná říci, pan poslanec ví dobře, že my máme na tyto případy připravenou takzvanou zápornou daň, to je podle mého projekt, který je realizovatelný, to znamená nastanoví-li životní minimum na určitou hladinu tak, aby opravdu ten člověk to mohl absorbovat tu změnu a pokud by nedosáhl svým příjmem k této hladině, tak samozřejmě by mu to bylo kompenzováno, ale zápornou daní, což je zase jednodušší model, než několik dávek, které už se prostě ten model přežil, to je ten model už je prostě starý a nefunguje a je drahý.

Host (Michal Kraus): No tu zápornou daň v podstatě sociální demokracie už teď bude v některých zákonech instalovat, protože to je právě ta možnost právě třeba vlastně, řekl bych, pozitivního odpočtu a to placené daně na konci roku, v případě, že se tedy nedosáhne nějaké té minimální sazby.

Hana Hikelová: Říkají mí dnešní hosté Oldřich Vojíř z ODS a Michal Kraus z ČSSD. Pánové, děkuji za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Michal Kraus): Na slyšenou.

Host (Oldřich Vojíř): Na shledanou a děkujeme za pozvání.

Pravidelný sobotní fejeton

Hana Hikelová: U zákona u DPH ještě chvíli zůstaneme. Způsob, jakým byl schválen, zaujal i mého kolegu Jana Pokorného. Více už v jeho pravidelném sobotním fejetonu.

Jan Pokorný: "Při schvalování zákona o DPH projevili zástupci lidu lidskost až dojemnou. Navenek sice v médiích opozice působila chladně, aby si její voliči nemysleli, že jim politici nějak útlocitně měknou. Mimo zorný úhel novinářů ale překypovali vřelostí. Zraněný Cyril Svoboda, kterého dopravil na hlasování vrtulník, musel mít chvílemi pocit, že je v ráji.

Copak koaliční poslanci, i ti, jen co zaslechli helikoptéru, dali nastoupit uvítací výbor, vedený Miroslavem Kalouskem, který si připravil pro bratra Svobodu pár veršů, nadepsaných Zákruta je krutá. Sociální demokraté dali Cyrilu Svobodovi křečka, jen unionisté se omluvili, že nemohli nic sehnat. Daleko víc se ale vytáhla opozice. Občanští demokraté a komunisté tajné nacvičili na přivítanou svého pochroumaného kolegy kánon, kdekdo z nás tu láteří nad zraněnou páteří, vítej, ó Cyrile, náš.

A každý přinesl z domova nějakou tu maličkost. Tu háčkovanou dečku, oblázek od moře, kousek bábovky. Předseda poslaneckého klubu ODS Tlustý věnoval dokonce Cyrilu Svobodovi šviháckou hůlku, kterou kdysi používal po úrazu samotný Václav Klaus. Šéf komunistických poslanců Kováčik zase přispěl vlastnoručně zavařeným třešňovým kompotem.

Ostatně, oba předsedové klubů strávili před hlasováním s Cyrilem Svobodou nejvíc času. Seděli u jeho provizorního lože a vroucně mu drželi ruce. Nechtěli mu je pustit dokonce ani v okamžiku, kdy došlo na hlasování. Přestože lékaři nakazovali ministrovi, aby byl v klidu, ten nemohl zakrýt pohnutí. Vzdát se mandátu, když je ve Sněmovně tak báječná parta, to by bylo bláhové, pomyslel si Cyril Svoboda a blaženě se usmíval."

Situace v Iráku

Hana Hikelová: Zakázané fotografie rakví mrtvých amerických vojáků z Iráku se objevily tento týden v amerických médiích a rozlítily Pentagon. Incident rozpoutal diskusi o tom, proč takové fotografie nezveřejňovat. Spojené státy zákazem ctí právo pozůstalých na soukromý pietní obřad. Další dění v Iráku už ale sledoval redaktor Martin Drtina.

Martin Drtina: Ve znamení vzrůstajícího násilí a dalšího oslavování moci koalice začal tento týden pro Iráčany. Nový španělský premiér José Luis Zapatero oznámil, že z Iráku během dvou týdnů stáhne své jednotky. Pro spojence jde o nezanedbatelnou ztrátu třinácti set vojáků. Na Zapaterovo oznámení brzy zareagoval radikální šíitský duchovní Muktáda Sadra. Vyzval totiž své přívržence, aby zastavili útoky proti Španělům. Potvrzuje to náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

Jaromír Janev: Vedoucí kanceláře Muktáda Sadra v posvátném šíitském městě Nadžafu potvrdil informaci arabskému vysílání britského rozhlasu BBC. Popřel také, že by stoupenci Muktáda Sadra nemohli stejně útočit na španělské vojáky, když bylo do okolí města přemístěno velké množství amerických jednotek.

Martin Drtina: Sadrovu výzvu, aby i další země, zapojené do koaliční operace Irák opustily, vyslyšely Honduras a Dominikánská republika. Odchod zvažuje i Thajsko. Spojené státy ale podle našeho zpravodaje ve Washingtonu Miroslava Konvaliny odmítají tvrzení, že se jim koalice rozpadá pod rukama.

Miroslav Konvalina: Podle Bílého domu je koalice v Iráku silná. Důkazem je to, že mnoho zemí potvrdilo svoje odhodlání pomoci Iráčanům budovat jejich budoucnost. Většinou ubezpečili, že zůstávají a svou misi dokončí. Například Salvador, který tak, jako Dominikánská republika podléhal španělskému velení Američany ubezpečil, že jeho vojáci zůstávají v Iráku až do července.

Martin Drtina: Pak ale přišla středa, která patřila v Iráku k nejhorším dnům od skončení hlavních vojenských operací. V Basře na jihu země zahynulo 69 Iráčanů po výbuchu automobilů, naložených výbušninami před třemi policejními stanicemi. Rostoucí násilí v zemi koaliční operaci značně prodražuje. Washington naznačil, že bude muset sáhnout do nouzových rezerv. Každý měsíc války přitom stojí Američany 4 miliardy a 700 milionu dolarů. Jak řekl mluvčí Bílého domu Scot McClellan, kolik peněz bude potřeba vyplatit navíc, teď odhaduje velení jednotek Spojených států v Iráku.

Host (Scot McClellan): Prezidentův postoj k americkým jednotkám se nezměnil. Když na to přijde, nebude váhat, aby se ujistil, že mají naši vojáci všechno, co potřebují k tomu, aby dělali svou práci.

Hana Hikelová: U telefonu je teď Pavel Barša, analytik Ústavu mezinárodních vztahů, hezký den.

Host (Pavel Barša): Dobrý den.

Hana Hikelová: Jak jsme slyšeli, Španělsko definitivně potvrdilo stažení svých vojáků z Iráku, přidal se i Honduras a Dominikánská republika, to stažení zvažuje i Thajsko, jaké může mít toto rozhodnutí dopady na fungování koalice v Iráku?

Host (Pavel Barša): Určitě ten politický dopad je negativní, i když na fungování, jako takové, to žádný záporný vliv mít nebude. Američané samozřejmě to mají pod kontrolou. Ukazuje se tady to, co někteří analytici tvrdili od začátku, že ta takzvaná koalice ochotných se dělí na dvě skupiny států, jedni, kteří jsou skutečně ochotni bojovat ve válce a druzí, kteří jsou ochotni jen udržovat mír a ve chvíli, kdy se vlastně ukazuje, že ta situace je komplikovanější, že nejde jenom o udržování míru, tak vlastně někteří z té druhé skupiny začínají odpadat.

Hana Hikelová: Problémy, zdá se, mohou mít i Poláci, ti totiž mají na starosti právě část Iráku, ve které operují i Španělé a už nyní dávají najevo, že bez Španělů jen těžko udrží situaci pod kontrolou.

Host (Pavel Barša): Znova bych opakoval, že Američané to jistě vojensky zvládnou v tom konkrétním případě. Na to mají prostě síly a prostředky. Ten problém je ale obecnější, zda-li mají celkově posílit svou vojenskou přítomnost v Iráku nebo ne, o tom se teďko diskutuje v Kongresu, například včera John McCane, republikánský kongresman požadoval posílení amerických vojsk, uvidíme, jak ta diskuse dopadne.

Hana Hikelová: Dá se ta situace udržet pod kontrolou, i kdyby neposílili vojensky?

Host (Pavel Barša): To je, to záleží všechno teďko na tom, do jaké míry se bude posilovat ta ozbrojená opozice nebo ten odboj irácký. Myslím, že teďko by Američané měli dělat všechno pro to, aby utišili vlastně ty obavy a strachy toho obyvatelstva, které se začíná obracet proti nim a aby se nedopouštěli takových chyb, jaké se dopustili například ve Fallúdži na začátku dubna, kdy vlastně obléháním města způsobili, zdá se podle těch odhadů, smrt 600 obyvatel, z nichž mnozí jsou civilisté. Takovéhle chyby se už neměli asi dopouštět a pokud se jich nebudou dopouštět, tak by byla snad nějaká naděje, že ta situace nebude eskalovat a v tom případě by snad o mnoho více vojáků nemuseli potřebovat.

Hana Hikelová: Američané ujišťují, že i po těchto zprávách z tohoto týdne je ta koalice silná. Rozhodně se nerozpadá, celá ta operace se ale výrazně prodražuje. Jaké kroky teď mohou podle vás udělat právě Spojené státy, vy už jste zmínil to jednání o vojenských posilách, ale jaké další kroky by měly teď následovat?

Host (Pavel Barša): Ano, určitě bych zopakoval také to, že by měli si dobře rozmyslet jak a kde bojovat, určitě se nenechat zatáhnout do nějaké městské gerioze nebo partyzánské války, ale potom to těžiště by mělo být v přípravě předání moci Iráčanům. Američané tento týden přijali návrh nebo ano návrh Brahímího, vyslance Kofiho Annana, který navrhl, aby zřídili prozatímní vládu a jakýsi poradní orgán, iráckou národní konferenci před tím předáním toho 30. června a aby těmto dvěma orgánům předali tu moc a teď bude všechno záležet na tom, do jaké míry se jim skutečně podaří ustavit irácké orgány, které budou mít nějakou legitimitu u irácké společnosti.

Hana Hikelová: Říká Pavel Barša, analytik Ústavu mezinárodních vztahů. Já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Pavel Barša): Na shledanou.

Fenomén hokej

Hana Hikelová: Takové byly informace k Iráku, ale slovo teď už bude mít reportér Aleš Procházka, který prozradí, jaký je stav utkání mezi Českou republikou a Lotyšskem, kde se chýlí ke konci druhá třetina.

Jak už jste slyšeli, hokejové šílenství vypuklo, v Praze a Ostravě začalo Mistrovství světa. Světovému šampionátu věnují naše sdělovací prostředky mimořádnou pozornost. Hokej zasáhne v těchto dnech snad všechny a každý náš fanoušek věří, že český národní tým dokráčí až ke zlatu. Proč je hokej ale takový fenomén, na to se pokusí odpovědět redaktor Jan Šmíd.

Jan Šmíd: V čem vlastně spočívá kouzlo hokeje? Vždyť ani slavná NHL není ve Spojených státech zdaleka nejpopulárnějším sportem. Sportovci by mělo být vidět do tváře, říká nepsané pravidlo úspěšnosti sportu. Přesto však hokej stále expanduje, nejen v rámci NHL, vždyť se hraje i v místech, kde za celý rok nepoznají zimu, ale kdo by slyšel třeba o francouzském hokejovém týmu, to snad musí být nějaký omyl. Na hokeji milují fanoušci rychlost, osobní souboje i individuální schopnosti hráčů. Jsou chvíle a okamžiky, kdy hokej přesahuje hranice sportu a elektrizuje celý národ. I na hokeji je patrné prolínání kultur, vždyť u nás se hodí třeba i Kanaďanům. Je to tady skvělé, fanoušci jsou úžasní, kluziště je mnohem širší, než u nás, ale pro naše hráče je to zajímavá zkušenost i kulturní. Mistrovství světa se týká jak skalních fanoušků, tak i těch, kteří by se o hokej jinak nezajímali. Ale v těchto dnech ho rozhodně ignorovat nemohou.

Projevy účastníků: No, tak já jako hokeji moc nerozumím, ale tak vzhledem k tomu, že je teď to mistrovství, tak chodím se bavit s kamarádama a tak to koluje mezi náma a jinak jako moc tomu nerozumím, moc se v tom nevyznám.

Jdeme se jen podívat, přece.

No, no, jdeme jako se podívat na tu Sazka Arénu, hlavně jak to teda je pěkný tam. Tam jdem na nějakej jako je to takovej ten podřadnější zápas Rakousko Kanada.

Jan Šmíd: Pro mnoho hokejistů znamená vítězství na světovém šampionátu splnění dětských snů. Pro všechny příznivce pak určitě pocit hrdosti. Věřme tedy, že to vše dobře dopadne.

Hana Hikelová: Takové tedy byly a jsou alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto týdnu. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17.hodině. Za malou chvíli vám Radiožurnál nabídne reportáž ze třetí třetiny prvního utkání našich reprezentantů na Mistrovství světa v hokeji, připomenu snad jen, že po dvou třetinách vede Česká republika nad Lotyšskem tři nula. Příjemný víkend vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.