Nový ministr zemědělství, EU představuje plán D, český fotbal na světovém šampionátu chybět nebude

Přehled příspěvků

Jaroslav Skalický: Nový ministr zemědělství Jan Mládek zdědil aféru s pozemky.

Plán D Evropské komise u nás představil sám její šéf José Barroso.

Po 16 letech konečně nebude český fotbal chybět na světovém šampionátu.

Zprávy dnes a před 16 lety, to je téma pravidelného fejetonu.

Takový je přehled dnešního pořadu. Od mikrofonu Radiožurnálu vás zdraví Jaroslav Skalický.

Duel

Jaroslav Skalický: Novým ministrem zemědělství se stal Jan Mládek z ČSSD. Vystřídal stranického kolegu Petra Zgarbu, který odstoupil především kvůli aféře kolem Pozemkového fondu. Ten umožnil spekulantům získat v okolí Prahy i na dalších místech země lukrativní pozemky. Dalším sporným případem byla situace kolem převodu podílu podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ve společnosti Setuza na firmu Český olej. Jak se nový ministr s těmito aférami vypořádá a jak jeho počínání bude sledovat opozice, o tom teď budu mluvit s Janem Mládkem a stínovým ministrem zemědělství Jiřím Papežem. Vítejte ve studiu, pánové. Dobrý den.

Host (Jan Mládek): Dobrý den.

Host (Jiří Papež): Hezké odpoledne.

Jaroslav Skalický: Pane ministře, Hospodářské noviny napsaly. Nový ministr Jan Mládek je dobrá volba, vzdělaný ekonom s rozhledem a s racionálními názory. Možná se díky tomu stane v očích zemědělců nejméně oblíbeným ministrem posledních let. Pro daňové poplatníky by to bylo jedině dobře. Na první zasedání vlády ve funkci ministra jste prosadil dvě miliardy korun na přímé platby zemědělcům v příštím roce, přímé platby tak měly představovat zhruba 63 procent úrovně ve starých členských zemích Evropské unie. Zemědělce tohle navýšení uspokojilo, jinak hrozili protesty. Byli by bez těchto dotací nekonkurenceschopní, jak to tvrdí prezident Agrární komory Jan Veleba.

Host (Jan Mládek): No, já si myslím, že nekonkurenceschopní by nebyli, ale samozřejmě s nimi to bude lehčí.

Jaroslav Skalický: Co si o tom myslí stínový ministr?

Host (Jiří Papež): No, já si myslím, že především je třeba uvést na správnou míru konstatování, že pan ministr prosadil. Je třeba říci a celkem objektivně, že to byl proces, ty dvě miliardy byly připraveny ještě před nástupem pana ministra do funkce. Já si na druhou stranu myslím, že čeští zemědělci mají určitý nárok, je tady možná špatně říkat, že jsou to dvě miliardy na dotace. To jsou dvě miliardy na přímé platby, což jsou jakési nárokové peníze, které mají zemědělci slíbené v přístupové smlouvě. Česká republika ještě ani jednou nevyužila tu možnost, která je dána navýšit přímé platby na výši několika procent pod výše Evropské unii, myslím si, že to je docela škoda, protože čeští zemědělci se skutečně stávají nekonkurenceschopní, protože vstupy do českého zemědělství jsou již prakticky srovnatelné se vstupy v jiných evropských zemích, pouze výstupy jsou, výstupy se prodávají uplatnění na stejném trhu a to činí české zemědělce nekonkurenceschopnými.

Jaroslav Skalický: Pane ministře.

Host (Jan Mládek): Samozřejmě platí to základní, že prostě by měli být jaksi férově ti zemědělci na tom, ať ve starých nebo v nových zemích

Host (Jiří Papež): Ale co české zemědělce zajímá, podle mého názoru, je to, jestli jim vláda je schopná dorovnat ty nárokové peníze nebo není. Nebyli dorovnány v letošním roce na tu maximální možnou výši 60 procent, pan premiér Paroubek na výstavě Země živitelka, kam se přijel pochlubit tím, co nabízí a co dává zemědělcům, tak slíbil, že ještě v letošním roce nalezne někde v nějakých úsporách státního rozpočtu 1,9 miliardy korun. To mělo být na dorovnání přímých plateb ještě v letošním roce. Teď vláda schválila dvě miliardy na dorovnání na příští rok, přitom ještě ani ty peníze na letošní rok nedoputovaly, tak já pořád nevím, jestli pak mají zemědělci vládě věřit nebo nemají.

Jaroslav Skalický: Pane ministře, postrčíte to nějak?

Host (Jan Mládek): Já si myslím, že zemědělci vládě mohou věřit a věří ji.

Jaroslav Skalický: Pane ministře, zdědil jste aféru s Pozemkovým fondem. Před nástupem do úřadu jste řekl, že chcete v brzké době řešit obsazení výkonného výboru Pozemkového fondu, že chcete také vyměnit šéfa výboru Josefa Miškovského. Jak je tahle záležitost daleko?

Host (Jan Mládek): Mohu udělat leccos, ale potřebuju také podporu Parlamentu, protože prezidium fondu je schvalováno Parlamentem, dozorčí rada je volena Parlamentem, od toho se potom odvíjí výkonný výbor, takže já musím v této chvíli zajistit minimální fungování výkonného výboru, který v této chvíli má pouze 5 členů z deseti, čili bude nutné doplnit jednoho, dva lidi, aby fond mohl normálně fungovat, a poté, co dojde ke změnám v prezidiu fondu především, tak zřejmě dojde i dalším změnám v Pozemkovém fondu.

Jaroslav Skalický: Předpokládám, že ODS tady podporu tomuhle dá.

Host (Jiří Papež): Občanská demokratická strana deklarovala, že v případě, přijme-li ministr zemědělství Zgarba politickou odpovědnost za problémy s neprůhlednými transakcemi se státními pozemky, tak je připravená ODS ve Sněmovně podpořit odvolání celého prezidia, jestliže ten návrh tedy padne, tak my ho podpoříme. Druhá otázka, jestli se s námi vůbec někdo bude dál bavit o obsazení a novém složení prezidia, to já neumím posoudit, my jsme opoziční strana a tuhle věc má v rukou vláda a co se týká obsazení členů výkonného výboru. Pane ministře, vy jste předsedou prezidia ze zákona, vy máte plnou kompetenci k tomu například vyhlásit výběrové řízení, já bych to viděl jako nejtransparentnější způsob obsazení těch výkonných exekutivních složek v Pozemkovém fondu, tam se dá zohlednit nejen politická příslušnost, což si myslím, že tady by v tom případě by nemělo hrát roli, ale především odbornost, kvalifikace, nezávislost a podobně. Jenom na základě takového kvalitního výběru podle mého názoru lze zaručit bezproblémové fungování Pozemkového fondu.

Host (Jan Mládek): Já bych tady chtěl říct jasně několik věcí. Já si nejsem plně jist politickou zodpovědností pana ministra, protože jemu se stala velmi nepříjemná věc, že mu tam ten materiál uložil několik dní po nástupu do funkce. Nebyl možná dostatečně ostražitý v té věci a musím tedy také dodat, že na té věci se podíleli i zástupci ODS, kteří hlasovali v obou dvou orgánech ve prospěch oné transakce.

Host (Jiří Papež): Kterých dvou orgánech?

Host (Jan Mládek): No v dozorčí radě a v prezidium.

Host (Jiří Papež): Dozorčí rada o tom nerozhodovala, hlasovalo se pouze v prezidiu, kde z devíti členů má ODS jednoho člověka.

Host (Jan Mládek): Ano.

Jaroslav Skalický: A ten byl proti?

Host (Jan Mládek): Ne, poslanec Kocourek byl pro tuto transakci.

Host (Jiří Papež): Ne, ne, ne, pro tuto transakci ne, nenazývejme to tak, prezidium hlasovalo o jednotlivých pozemcích... .

Host (Jan Mládek): Ale byl pro zavedení systému, které umožnilo oné transakce ...

Host (Jiří Papež): No pro přijetí změny metodického pokynu, přesně tak, který ve své podstatě měl umožnit vydání pozemků, to, že už to výkonný výbor neuhlídal a že se tam děly podezřelé věci a získali ...

Host (Jan Mládek): Ne, ne, ne, klíčové, podívejte se, jestli chcete svalit odpovědnost na pana ministra Zgarbu, který ...

Host (Jiří Papež): On ji na sebe přijal sám svou rezignací.

Host (Jan Mládek): ... o tom nehlasoval jako, jiná věc je, že ze své pozice měl možná zakročit daleko rázněji proti podobným nápadům, to ...

Host (Jiří Papež): Mohl pozastavit rozhodnutí toho metodického pokynu, na to měl plné právo.

Host (Jan Mládek): To ano, ale váš zástupce pro toto hlasoval a pak je druhá věc, tam bych více souhlasil, ano, výběrové řízení proběhlo, poběží nepochybně další nečleny výkonného výboru a ty výsledky budou použity, samozřejmě, protože i já mám zájem také na tom, aby tam byla profesionalita.

Host (Jiří Papež): Ale já bych, jestli můžu ještě, jestli je ještě prostor, bych možná rád vyzval pana ministra k tomu, abychom společným postupem se pokusili umožnit to, aby se lidé, kterým v padesátých letech komunisté ukradli pozemky, aby se k těm pozemkům mohli ještě dostat a nedostali pouze směšnou náhradu v nějakých finančních prostředcích. Cenách za své ukradené pozemky, v cenách z roku 90, ale tím vás chci, pane ministře, vyzvat, abyste podpořili náš návrh na posun restituční tečky. Ten návrh předložila Občanská demokratická strana do Sněmovny, nebylo umožněno hlasy sociálních demokratů a komunistů urychlené projednání tohoto návrhu. Myslím si, že teď je ta správná chvíle, jak umožnit ještě těm lidem, kteří se k pozemkům nedostali, aby se k nim dostali. Druhá věc je, my jsme podali na restituční tečku stížnost Ústavnímu soudu, jako poslanci Občanské demokratické strany. Už v březnu letošního roku. To, že se naším podáním Ústavní soud dosud nezabýval, je také smutná záležitost.

Host (Jan Mládek): Také nejsem úplně šťasten z tohoto řešení, ale nicméně jsem velmi přesvědčen, že restituční tečka je méně špatné řešení, než donekonečna táhnout tuto kauzu, neustále jaksi hry s pozemky, hry s těmi restitučními nároky a pane kolego, už v samotném názvu je skryta ta věc, restituce znamená jakási kompenzace za ztracený majetek, ne reprivatizace, to je návrat toho majetku, takže jestliže dostanou nějakou náhradu, takže je to adekvátní. Je to pouze už malé procento z těch původních nabyvatelů těch restitučních nároků, někde mezi 15, 20 procenty a prostě dostanou nějakou kompenzaci. Ona navíc ta cena té půdy příliš nestoupla od toho roku 91, té zemědělské půdy, ale samozřejmě tady ta věc má vliv jedině v tom případě, že se spekuluje a že to budou stavební pozemky, čili je to primárně o stavebních pozemcích, není to vůbec o zemědělství.

Host (Jiří Papež): Budu vám posílat všechny rozhořčené dopisy, které dostávám na svou adresu od těch lidí, o kterých říkáte, že je to zanedbatelné procento. Já si myslím, že jich je pořád hodně a jestliže teď změníme ten režim takovýmto nešťastným způsobem, ono je třeba připomenout, že restituční tečka v zákonu původně nebyla, se do toho zákonu dostala nešťastným způsobem až v roce 2003 a byl to návrh poslanců z KSČM a my jsme už tenkrát byli proti. Ukázalo se, že za ty dva roky od roku 2003 do konce roku 2005 se to prostě nestihlo ne proto, že by ti lidé neměli zájem, ale protože Pozemkový fond nepřipravil dostatečný objem vhodných prostředků, nenabízel. V České republice je 25 procent katastrálních území, kde Pozemkový fond ještě nenabídl vůbec ani restituentům nějakou půdu, protože na to nebyl čas, ten proces je poměrně složitý. Teď se v posledních letech trochu rozjel, proto já říkám, dejme dva roky, tři roky, čtyři roky šanci a pak se pojďme bavit o nějakém konečném vypořádání.

Host (Jan Mládek): Tady se potvrdilo to, co jsme diskutovali na samém začátku tohoto procesu, že tyhle ty restituční procesy mají jeden obrovský problém, že poměrně snadné je zahájit, ale je velmi obtížné je ukončit.

Jaroslav Skalický: Připomenu, že z těch restitučních nároků ve výši více než 7 miliard korun Pozemkový fond vypořádal něco přes 5 miliard korun a zbývají tedy nároky za dvě miliardy.

Host (Jan Mládek): Snad dokonce za 1,8. Přičemž ještě něco bude vypořádáno do konce roku a některé věci prostě vypořádány nebudou, protože těch žádostí je více, jsou zažalovány a tak dále a samozřejmě není možné navracet pozemky v okolí velkých měst, o které je největší zájem.

Host (Jiří Papež): Ale také Pozemkový fond nic nenutilo, aby vydával pozemky v okolí velkých měst ...

Host (Jan Mládek): Ale v tom se shodneme, shodneme, pane kolego, že tam to vydávat neměl v té slavné kauze v Uhříněvsi.

Jaroslav Skalický: ODS přišla s návrhem, jak předcházet aférám Pozemkového fondu, navrhuje fond zrušit a nahradit ho Národním pozemkovým úřadem.

Host (Jan Mládek): Je to jeden námět k diskusi, ale asi by to nemělo být v nejbližším období. Už jenom také proto, že ono takovouhle instituci, ji úplně nezrušíte.

Host (Jiří Papež): Já, jestli mohu okomentovat ten náš návrh, ten předpokládá, že by vznikl jakýsi Národní pozemkový úřad, který tady fungoval docela úspěšně za první republiky, plnil celou řadu funkcí, které bychom si rádi představovali, aby plnil i dnes, já samozřejmě vím, protože tohle, o čem mluvil pan ministr, je problém, ale podle mého názoru technický problém, který lze řešit legislativně. Budou dobíhat platby za prodanou státní půdu, tam jsou splátky rozloženy na dobu 30 let, takže samozřejmě někdo to musí spravovat a na druhu stranu, jsou tady pozemkové úřady, které jsou v tuto chvíli eliminovány a začleněny do vlastní struktury ministerstva, podle mého názoru nešťastným způsobem, takže podle mého názoru vyčleníme-li tyto činnosti do jakéhosi úřadu, který nebude přímo závislý na politicích, ale bude dělat ty technické záležitosti a bude kontrolován například Parlamentem formou schvalování rozpočtu, tak je to jedna z cest, jak zabránit různým spekulacím a pochybnostem při prodeji státní půdy, protože ta se bude prodávat i dál, a to může dělat pozemkový úřad. Navíc, pozemkové úřady by podle mého názoru měly být tím, kdo bude jaksi dirigovat, koučovat možná je ten správný termín, pod kterým si to každý dokáže představit, rekonstrukci krajiny, údržbu krajiny, tedy věci, na které bychom se v příštím období měli zaměřit více a bude-li to pod jednou střechou, pod jedním barákem, je to podle mě ta nejsnazší cesta, jak omezit všechny možná rizika a konflikty.

Host (Jan Mládek): Já si dovedu představit i nějaká podobná řešení, je možné je radši diskutovat, ale nevidím to jako okamžitý úkol ve výhledu několika let, tak závěr příštího volebního období.

Jaroslav Skalický: Dalším sporným případem byla situace kolem převodu podílu podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ve společnosti SETUZA na firmu Český olej, pane ministře, jak to budete řešit?

Host (Jan Mládek): To je velmi pozoruhodná operace. Já tady už jsem vydal pokyny k tomu, aby v budoucnu byl proveden forentní audit v té instituci, budou podány trestní oznámení, aby prostě se řešila tady ta, tento převod, který proběhl za opravdu velmi podivných okolností, podle smlouvy, kterou podle všeho, to teď ještě nevím stoprocentně, ale vypadá to tak, že ani neviděla dozorčí rada té instituce a takhle pochopitelně není možné fungovat.

Host (Jiří Papež): Ta transakce není dobrá pro český stát, není dobrá pro české zemědělce, nicméně proběhlo to v době, kdy ministerstvo zemědělství kontroloval bývalý ministr zemědělství Palas, ostatně to ministerstvo zemědělství se stává takovou horkou židlí, na které se střídá spousta lidí, podobně jako na ministerstvu zdravotnictví, takže bylo to pod jakýmsi politickým dohledem a myslím si, pane ministře, že byste měli upřít pozornost především do vlastních stranických řad.

Host (Jan Mládek): Pane kolego, tohle to přenecháme jiným, na politických stranách nezávislým orgánům, které budou řešit tady podle mě dosti zjevná pochybení při správě státního majetku, kterým nepochybně státní akciová společnost PGRLF je. Na druhé straně situaci nevidím úplně beznadějně, protože stát má v této chvíli k dispozici pohledávku ve výši 4,1 miliardy za tímto podnikem a je samozřejmě velmi zajímavá otázka, co to znamená, když vlastníte podnik, jehož čisté jmění je maximálně poloviční oproti té pohledávce, kterou má stát.

Host (Jiří Papež): Jestli mohu ještě poznámku k PGRLF, tedy k tomu podpůrnému garančnímu fondu, který tady funguje již řadu let v České republice a myslím si, že v tom systému podpor českým zemědělcům sehrál významnou roli. Podporoval především investice, a to si myslím, že je nástroj, který bychom si měli nějakým způsobem udržet, a proto bych se přimlouval, pane ministře, vy jste ekonom, píše se, že renomovaný ekonom, moc bych se přimlouval, abyste upřel pozornost i na tyto formy podpor, protože tak, jak předložil váš předchůdce Zgarba návrh rozpočtu vašeho resortu do Parlamentu, tak na příští rok tam není od státu pro fungování garančního fondu ani koruna.

Jaroslav Skalický: Váš předchůdce, pane ministře, se spolu s ministrem průmyslu a obchodu dohodli na zpřísnění podmínek pro činnost obchodních řetězců, mimo jiné na vyšších pokutách. Budete v tom pokračovat?

Host (Jan Mládek): Já myslím, že to je velmi jednoduché. Tato společná činnost MPO a ministerstva zemědělství byla velmi úspěšná a tam já mohu jedině poděkovat svému předchůdci, že se vydal tímto směrem spolu s panem ministrem Urbanem a v tom samozřejmě budu pokračovat. Ty supermarkety a tam byla ta operace velmi úspěšná, vybudovaly takový systém pobídek, který vedl k tomu, že střední kádry nutily prodavače prodávat prošlé zboží. Já si nemyslím, že to přímo bylo na pokyn nejvyššího vedení, ale bohužel je vytvořen takový systém, který k tomu nepřímo vedl. Tady ta činnost státní správy zdá se, že přinesla obrovský posun, který je nejenom v zájmu naší peněženky, i v zájmu našeho zdraví.

Host (Jiří Papež): Já samozřejmě ty kontroly vítám, je to v pořádku, je to v zájmu nás všech, je to v zájmu zdraví občanů. Nejsem ale přesvědčen, že padesátimilionové pokuty to vyřeší. Ministr ten jeden argument řekl sám, že je to problém spíše v těch středních a nižších kádrech, které jsou nuceny, tím myslíme ty prodavače nebo vedoucí úseků, které jsou někam možná tlačeny nebo nuceny něco dělat, ale není to v tom, že by ten řetězec apriori nebo ten obchod měl na prodejně takovou politiku, takže nejsem sice si jistý, že taková vysoká pokuta to vyřeší a já si myslím, že spolupráce těch dvou ministerstev, o níž byla řeč, tedy ministerstva zemědělství a ministerstva průmyslu a obchodu by měla vést především k tomu, aby všechny kontrolní instituce jaksi koordinovaly své postupy, vždyť v tuhle chvíli to vypadá, že celá řada těch institucí, které provádí kontroly, tak se trumfují, která z nich najde většího sólokapra, aby se mohla ukázat před médii a ukázat své opodstatnění v době, kdy se vedou diskuse o tom, jestli by nebylo efektivnější vytvořit jednu kontrolní instituci s jasnými pravomocemi. Já jsem byl tento týden tři dny v Holandsku a navštívil jsem tam právě Úřad pro ochranu potravin. V Holandsku 1.10. vznikl jeden úřad, který se zabývá kontrolou výroby potravin od žlabu po stůl, po vidličku, anebo od pole, řekněme po spotřebitele. To si myslím, že je jedna z možných cest, o nichž bychom měli diskutovat a hledat nějaké řešení.

Host (Jan Mládek): Zásadně nesouhlasím s tím, že je jedno, jaká bude výše pokuty, případně to, co tam kolega říkal, že by bylo lepší postihovat střední kádry osobně pokutami a nebo-li řetězec nechat na pokoji. Já se obávám, že ty pokuty jsou třeba z jednoho důvodu, aby prostě ten řetězec změnil celý systém odměňování, který právě generuje toto patologické chování, protože samozřejmě část toho problému je nepochybně na té osobní úrovni, ale druhá část je v tom, že je tam systém, který tlačí ty střední kádry do takového toho typu chování, protože mají finanční pobídky tak, aby byly minimalizovány ty ztráty a bohužel na to doplácíme my, spotřebitelé. Já bych si tak naivně myslel, že když je malér, tak minimálně po nějakou dobu se budou snažit chovat vzorně, ukázalo se, že i následné kontroly za pár týdnů odhalily podobné problémy, což je varující.

Jaroslav Skalický: Tolik dnešní Duel v pořadu Týden v tahu. Děkuji za čas, který tady s námi strávili novému ministru zemědělství Janu Mládkovi a stínovému ministru zemědělství z ODS Jiřímu Papežovi. Pánové, na slyšenou.

Host (Jan Mládek): Na slyšenou.

Host (Jiří Papež): Na slyšenou.

Diskuse s předsedou Evropské komise

Jaroslav Skalický: Posloucháte Radiožurnál, po písničce přinese pořad Týden v tahu rozhovor s šéfem Evropské komise José Barrosem. Připomeneme si vítězný zápas o postupu na fotbalové mistrovství světa a připraven je také tradiční fejeton Jana Pokorného.

Praha zažila včera takřka euroinvazi. Předseda Evropské komise José Barroso, jeho zástupkyně Margot Valströmová a český komisař Vladimír Špidla zahájili v České republice takzvaný plán D, projekt, který má pomoci diskusi mezi občany a evropskými institucemi. Předseda Barroso si mezi jednáními s českými politiky našel čas i na exkluzivní rozhovor pro Český rozhlas. Mluvil s ním Vít Pohanka.

Vít Pohanka: Dialog, debata a demokracie. Tři slova, která předseda Barroso v Praze opakoval znovu a znovu na tiskových konferencích a při rozhovorech v médiích. Ale proč s nimi Evropská komise přišla až potom, co Francouzi, považovaní za jednoho z hlavních tahounů evropské integrace, následovaní Nizozemci v referendu zamítli evropskou ústavní smlouvu, tedy dokument, do kterého mnoho z evropských představitelů investovalo nemalý politický kapitál. José Barroso říká, že z iniciativou zvanou plán D už vlastně do čela Evropské komise loni nastoupil.

Host (José Barroso): Jedna z prvních priorit, které jsem stanovil, byla nová komunikační strategie. My už jsme si hned na začátku uvědomovali, že Evropská komise má v téhle oblasti problém. Politici na evropské, ale i národní úrovni totiž často berou Evropskou unii jako samozřejmost. Prostě tu je a funguje. Ale takový přístup je podle mne chybný. Neměli bychom nic brát jako samozřejmost. Pokud od téhle instituce něco chceme, musíme se jí věnovat, starat se o ni. Já to často opakuji, Evropská unie není nějaký čistě byrokratický nebo technokratický projekt. Musí být demokratická, a tomu může taková debata být velmi užitečná. Myslím si, že máme velmi silné argumenty, abychom vysvětlili, proč potřebujeme silnou unii v dnešním globalizovaném světě.

Vít Pohanka: Namítám, že podle mé zkušenosti lidi, v souvislosti s Evropskou unií zajímají nejčastěji běžné, praktické otázky. Třeba to, jestli mohou podnikat mimo Českou republiku nebo jestli mohou jít bez obav z dodatečných nákladů třeba k lékaři v Portugalsku, když se jim na dovolené něco přihodí. A hlavně mladí lidé pak chtějí vědět, kdy už budou konečně moci jet pracovat třeba do Německa, Rakouska nebo Francie.

Host (José Barroso): Souhlasím. Souhlasím s tím, že důležité je to, co Evropská unie přináší konkrétního do každodenního života občanů. A mezi základní principy unie patří volný pohyb zboží a osob, ale jak víte, při vyjednávání o vstupu nových členských zemí, se vyjednavači dohodli na určitém přechodném období, než se pracovní trh zcela uvolní. Mimochodem, stejné to bylo, když do unie vstoupilo třeba Portugalsko nebo Španělsko. My v Evropské komisi jsme pro to, aby to přechodné období skončilo co nejdřív.

Vít Pohanka: Může tedy předseda Barroso jmenovat konkrétní stát, kromě Británie, Irska a Švédska, který by chtěl dovolit lidem z nových členských zemí, aby v něm pracovali dřív, než skončí sedmileté přechodné období?

Host (José Barroso): Nechci tady jmenovat konkrétní země, protože mě tím nepověřily, ale některé vlády o tom velmi vážně uvažují. My sami přijdeme příští rok se studií, jaký dopad bude mít další uvolnění volného pohybu pracovních sil. Mimochodem, u nás v komisi má tohle na starosti právě český komisař Špidla. On na vznik téhle správy dohlíží. Já věřím tomu, že tenhle dokument pomůže těm členským zemím, které se tímhle směrem chtějí vydat. Jsem si jistý, že to pro ně bude velmi dobrý signál.

Vít Pohanka: Český prezident Václav Klaus se staví často velmi důrazně proti další evropské politické integraci, proti přesunu kompetencí z národních vlád na Evropskou komisi. Znepříjemňují politici jako on život José Barrosovi jako předsedovi Evropské komise?

Host (José Barroso): Dneska jsem s ním měl velmi dobrou schůzku. Já ho respektuji. Byla to intelektuálně velmi zajímavá diskuse. Setkal jsem se s ním několikrát, ještě jako portugalský premiér a znám jeho názory. Otevřeně řečeno, nemůžeme se shodnout ve všem, ale já musím samozřejmě respektovat názory prezidenta jedné z našich členských zemí. Je ovšem třeba říct, že zatím byl celkový postoj České republiky vůči evropské integraci velmi pozitivní a nenechte se mýlit. Jsou body, na kterých se s prezidentem Klausem shodneme. Oba si myslíme, že by Evropa neměla být byrokratická a že by to neměl být superstát, který stojí nad národními státy. Já ale říkám, že potřebujeme silnější Evropskou unii, protože nás k tomu tlačí globalizace. Podívejte, ani největší evropské země nemají potřebné páky, velikost a váhu, aby mohly vést rovnoprávná jednání s našimi přáteli v Americe nebo s Čínou nebo s dalšími hospodářskými velmocemi. Abychom mohli vést ze silnější pozice obchodní jednání, potřebujeme na evropské úrovni víc pravomocí a ne méně. Musíme to ale dělat citlivě, aby to přineslo víc užitku.

Vít Pohanka: To zní pěkně, ale mohl by předseda Barroso uvést nějaký konkrétní případ, kdy přesun pravomocí na evropskou úroveň opravdu zlepšil a zkvalitnil život občanů v členských zemích?

Host (José Barroso): Například spravedlnost a vnitřní záležitosti byly donedávna považované skoro za jakési tabu. Co má Evropská unie co mluvit do takových čistě národních záležitostí. Jenže to se změnilo. I země, které se svých pravomocí vzdávají velmi neochotně, si to uvědomují. Proč? Protože nemůžete sami bojovat proti terorismu, který nezná hranic. Dlouho se vedly debaty o evropském zatykači, teď mohla na jeho základě vydat Itálie do Británie člověka, podezřelého z podílu na bombových útocích v Londýně a trvalo to 50 dnů. Dřív by se takový případ mohl táhnout celá léta. Tohle je konkrétní příklad toho, že evropská integrace přináší členským zemím více užitku a ne méně.

Jaroslav Skalický: S předsedou Evropské komise José Barrosem mluvil Vít Pohanka.

Postup našich fotbalistů na MS

Jaroslav Skalický: Fotbaloví fanoušci prožili tento týden nádherné chvíle. Národní mužstvo zdolalo v Praze ve fotbalové baráži Norsko jedna nula a po 16 letech postoupilo na mistrovství světa. Připomeňme si ty nádherné chvíle s Miroslavem Burešem.

Miroslav Bureš: Může z toho těžit Baroš, i když je hodně teď na pravém křídle, proti němu obránce Reese, Baroš v pokutovém území, dělá si prostor, chtěl ještě uvolnit a teď Rosický, Gól! Tomáš Rosický dostává český celek do vedení.

Host (Tomáš Rosický): Asi je to můj nejdůležitější gól a dá se říct, rozhod tenhle zápas a je to moc krásný.

Miroslav Bureš: Tomáš Rosický ve středu na Letné a před tím Vladimír Šmicer v sobotu v Oslu byli jedinými střelci baráže. Česko vyhrálo oba zápasy jedna nula a postoupila na mistrovství světa, která se bude hrát v červnu příštího roku v Německu. V norském táboře zavládlo zklamání, ale po pražské odvetě uznali Norové kvality českého protivníka.

Host (Brede Hangeland): Je to pro nás velké zklamání, ale musíme uznat, že soupeř byl o něco lepší. Měli jsme několik šancí, ale nedokázali jsme zúročit náš tlak.

Miroslav Bureš: To říkal obránce Brede Hangeland, který bude mít zanedlouho, ve čtvrtek, znovu tu čest potkat se s českým fotbalem. V dresu Stalangeru nastoupí totiž proti pražské Slavii v Poháru UEFA. Hangelandova slova doplnil i záložník Fredrik Strömstaf.

Host (Fredrik Strömstaf): Myslím, že jsem na vašem hřišti sehráli velmi dobrý zápas, určitě lepší než doma. Ukázali jsme, že dokážeme hrát i na zemi a také si přihrát. Ale bohužel jsme neskórovali, možná i proto, že Češi mají dobrého brankaře.

Miroslav Bureš: Jak připomněl Strömstaf, v odvetě podržel vítěze dvěma skvělými zákroky brankář Petr Čech.

Host (Petr Čech): Bylo to velice těžké a bylo to velice důležité v tom zápase, protože jsme nesměli dostal gól a věděli jsme o tom a samozřejmě oni měli trošku štěstí v prvním poločase, protože ta střela byla aspoň dvakrát tečovaná, nejdřív se odrazila od Ládi Šmicera a ještě od Davida Rozehnala, takže to nebylo nic jednoduchého, ale pak samozřejmě jsem byl rád, že jsem týmu pomohl a druhá vlastně ta samá situace nastala v druhém poločase, protože bylo pořád 15 minut do konce a oni kdyby dali gól, tak samozřejmě to hrozilo až do poslední vteřiny. Dokázali jsem to, dotáhli jsme to až do konce a jsme všichni rádi.

Miroslav Bureš: Nejenom brankář Čech se zaskvěl, životní výkony v reprezentačním dresu podal v obou zápasech třeba stoper David Rozehnal.

Host (David Rozehnal): Já nahoře nejsem, samozřejmě pocitově a je tam nějaká euforie po tom vítězství a po tom postupu na mistrovství světa, ale nahoře, to určitě ne.

Miroslav Bureš: Velký sen si nesplnil jenom Rozehnal a jeho vrstevníci, mladší hráči Brücknerova výběru, ale především generace třicátníků, pro niž to byla poslední možnost, jak se dostat na největší fotbalovou akci světa.

Host (Vladimír Šmicer): Postup na mistrovství světa řadím na jednu nejvyšší úroveň, protože jsem tam nikdy nebyl. Mistrovství Evropy jsem hrál třikrát, loni jsem tam vyhrál spoustu věcí, ale s reprezentací prostě jsem na vrcholu v nějakejch těch svej sil, jsem nadšenej, jsem dojatech a je to hezký, že jsme se dostali tam, ale samozřejmě chci tam jet s tím, abychom tam ještě něco uhráli, abychom nevypadli ve skupině, ale řadím to na jednu z nejvyšších míst, jsem rád, že jsme to dokázali, tohle mužstvo a trenér, realizační tým, všichni, kdo se na tom podíleli. Já bych jim chtěl poděkovat, protože nás připravili velice dobře.

Miroslav Bureš: Takhle se vyjádřil po vítězné baráži Vladimír Šmicer, který jako jediný ze současného týmu hrál ještě ve federálním výběru Československa a v kariéře už poznal tři nevydařené kvalifikace o mistrovství světa, v roce 1993, 97 a 2001. Dočkal se až teď, na čtvrtý pokus. Podobně jsou na tom i další v uvozovkách dědci týmu, Tomáš Galásek, Karel Poborský a také Pavel Nedvěd. Ten se vrátil do národního mužstva po roce a půl, hrál poprvé od Eura 2004 a jeho návrat se ukázal jako klíčový a i Pavel Nedvěd si splnil velký sen.

Host (Pavel Nedvěd): Já myslím, že určitě, protože už jsem ani nedoufal. Jistě víte, že jsem se rozhodl skončit jenom kvůli tomu, že jsem prostě na to necítil, jak zdravotně, tak už ani herně, ale musím poděkovat jak klukům, tak trenérovi, že mě vzali zpátky a že prostě jsem si ještě za český nároďák zahrál.

Miroslav Bureš: A teď se všichni ptají, jestli nejlepší evropský fotbalista roku 2003 bude v reprezentační kariéře pokračovat i na červnovém šampionátu.

Host (Pavel Nedvěd): Když nebude nějaký zranění, tak samozřejmě člověk takový vrchol kariéry by si asi ujít neměl nechat, ale jak říkám, je to strašně daleko a na to mistrovství světa může jet jediný mužstvo, protože jestliže budou zranění a ty sezóny jsou opravdu náročný, tak tam může jet nikdo jinej.

Miroslav Bureš: Nedvědova odpověď sice není jednoznačná, ale mezi řádky se dá vyčíst, že by si hvězda Juventusu Turín nechtěla nechat šampionát ujít. Nedvědův největší kamarád z reprezentace Karel Poborský má jasno.

Host (Karel Poborský): Tak já si troufám říct, že snad jo. Protože Pavel samozřejmě díky tomu, že jsme postoupili, tak, já nevím, jestli můžu mluvit za něj, ale i jeho cíl je se dostat na mistrovství světa a tam jsme se dostali, takže já nevidím důvod, proč by neměl jet.

Miroslav Bureš: Už se těšíme nejen na Nedvěda. Česká republika bude hrát poprvé od rozdělení Československa jako samostatný stát na fotbalovém mistrovství světa. Sluší se za to hráčům ještě jednou poděkovat.

Fejeton Jana Pokorného

Jaroslav Skalický: Jak vypadaly zprávy před 16 lety a jak vypadají dnes, tak na to si ve svém fejetonu posvítil Jan Pokorný.

Jan Pokorný:

"K výročí 17. listopadu 89 se toho tento týden řeklo hodně. I když si mnozí myslí, že se ještě nepovědělo zdaleka všechno. Znovu jsme slyšeli úvahy, jaké to bylo před 16 lety a jaké je to teď. Nechoďme pro porovnání daleko, zůstaňme v rozhlase. Tenkrát se hlavní zpravodajská relace jmenovala Rozhlasové noviny. Vysílala se na tehdejší Praze. Rozhlasový archiv je bohatý, pestrý a taky nemilosrdný, což se projeví, když si pustíte záznam hlavních zpráv z 16. listopadu 89, tedy večer před tím:

Začínají rozhlasové noviny, pravidelný třicetiminutový zpravodajský pořad stanice Praha. Soudruh Miloš Jakeš přijal v Praze hlavního velitele Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy, generálního armádního generála Pjotra Lučeva a náčelníka štábu Spojených ozbrojených sil, armádního generála Vladimíra Lobova. Posoudili některé otázky vývoje mezinárodní situace a její vojensko bezpečnostní aspekty. Soudruh Jakeš přijal také představitele Sjednocené komunistické strany Turecka Osmana Sakalcize a Mehmeta Karaču a seznámil je s hlavními cíli přestavby v Československu.

Taková atraktivní sdělení přinášel rozhlas v předvečer pochodu studentů z pražského Albertova na Národní třídu. A co plyne z tohoto zvukového ohlédnutí o 16 let zpátky? Že nevysíláme sice tak často jen dobré zprávy, ale ty zprávy jsou o dost lepší."

Jaroslav Skalický: Ten dnešní připravil Jaroslav Skalický. Příjemný poslech našeho dalšího vysílání.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.