Nový český film Všechno bude: dva kluci sviští republikou v ukradeném autě

7. září 2018
Tomáš Mrvík, Jan František Uher, Eliška Křenková ve filmu Všechno bude

Náhle získaná svoboda a jak s ní naložit – díl třetí. Režisér Olmo Omerzu (po Příliš mladé noci a Rodinném filmu) znovu řeší, jak se mladí vyrovnávají s nečekanými životními situacemi, kdy mohou v zásadě všechno, ale nejsou na to připraveni. Hlavními hrdiny jeho nového snímku jsou dvanáctiletý Heduš a čtrnáctiletý Mára, s nimi ukradené auto, a po určitou část jejich cesty o něco málo starší stopařka.

„Svoboda je pro film – i pro mě – hodně důležitá,“ připouští mladý absolvent pražské FAMU. Jeho film je, jak dodává, portrétem věku mezi dvanácti a čtrnácti lety. „Tedy takového, kdy naši protagonisté ještě nemají předsudky, jejich sexualita není zatím zcela vyvinutá a objevuje se svobodně a volně spíš v kontextu radosti ze života a objevování něčeho nového.“ V tom je, podle Olma Omerzua, i klíč k uchopení názvu filmu, tedy Všechno bude. „Otázka je, co s těmi kluky bude za dva roky, za pět let. Sociální okolí je bude ovlivňovat ještě víc než teď a oni se budou muset nějakým způsobem přizpůsobit, aby nebyli příliš divní nebo příliš jiní. Víme, že společnost onu jinakost nepřijímá,“ doplňuje.

S kameramanem pracoval tak trochu i dokumentárním způsobem. Alespoň chvílemi. „Film je samozřejmě točený podle scénáře, který má pečlivě vypracované dialogy. Když už ho herci uměli, narušoval jsem to, co měli naučené, jinými úkoly, a to je trochu rozhodilo. Začali tak mluvit spontánně a dělat věci, které by jinak nedělali. Některé situace tak vyznívají autentičtěji,“ vysvětluje Omerzu.

02555202.jpeg

Jednu z velkých rolí má ve filmu pes. Je věrným společníkem obou kluků, ti ho koneckonců zachránili před smrtí. Po Rodinném filmu je tak snímek Všechno bude dalším hodně „psím“ filmem. Pro režiséra je pes prostředek, přes který chce sdělit určité myšlenky nebo vyjádřit situaci. „V tomhle případě to měl být velký pes, opravdový další člen té autoposádky. Chtěl jsem v divácích navodit pocit, že tomu, co se kolem něj děje, rozumí. Samozřejmě tomu tak není, ale to zdání tu je. Třeba Heduš ho v jedné vypjaté chvíli začne sám od sebe hladit – hledá v něm porozumění. Tohle přitom ve scénáři nebylo, vyplynulo to zcela přirozeně ze situace,“ usmívá se Omerzu.

Čtěte takéSlibuji věrnost republice. Fotografie našich jedenácti prezidentů v dosud neznámé podobě

Zvířat je ale ve filmu víc. Vedle psů třeba mouchy nebo ježek. Ten – bloudící na sněhu – charakterizuje situaci prchajících kluků. V zásadě beznadějnou, ale přeci jenom s nějakým možným světýlkem na konci tunelu.