Novinky roku 2018: Kdo má od ledna nárok na příspěvek na bydlení?
V následujícím příspěvku navážeme na rozhovor s Renatou Patkaňovou, ověřovatelkou dávek hmotné nouzi na úřadu práce v Praze. S Renou Horvátovou se tentokrát zaměřily na změny v příspěvku na bydlení, které letošní rok přinesl.
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, pokud tedy splňuje hned několik podmínek.
„Od ledna 2018 je potřeba ke klasickým žádostem doložit i rozpis služeb a energií za rok 2017, tzn. za vodu, za teplo, za výtah. Novinkou také je, že to musíte mít potvrzené buď od správní firmy, anebo musíte doložit evidenční list, bez toho nemáte nárok na příspěvek na bydlení. Do teď se dokládaly čtvrtletní příjmy a rozdíl je v tom, že teď chtějí rozepsat zvlášť každý měsíc,“ prozrazuje změny ve vyplácení příspěvků na bydlení Renata Patkaňová a dodává, že každoročně se mění možná výše vypláceného příspěvku. Ta se odvíjí nejen podle osob, které v domácnosti bydlí, ale i podle regionu:
„Od každého 1. ledna jsou nové výše normativních nákladů, což znamená maximální výši nákladů na bydlení, kterou můžeme započítat. Tedy pokud jednotlivec platí nájem 15 tisíc, neznamená to, že se započítává celá výše, ale je stanoven nějaký normativ. Pro někoho, kdo bydlí například v Praze, činí 7870 Kč. To je maximum, které my můžeme započítat.“
Podmínky pro schválení
Žadatel o příspěvek musí splnit hned několik podmínek:
„Není možné, aby si o příspěvek na bydlení požádal někdo, kdo v bytě nebydlí a například bydlí v cizině. Podmínkou je mít v bytě trvalý pobyt a skutečně v něm bydlet. Tedy ten, kdo má pouze podnájemní smlouvu, nemá nárok na příspěvek na bydlení. Může si požádat ten, kdo platí hypotéku, ale ta hypotéka se do toho nezapočítává, pouze fond oprav a služby.“
Podle slov Renaty Patkaňové se vyskytují i případy, kdy žadatel o příspěvek na bydlení nesdělí, že mu vznikl přeplatek za služby. V takovém případě může žadateli hrozit i exekuce:
„Stává se to. Když je vyhodnocen přeplatek, dotyčný ho musí vrátit do stanoveného termínu. Pokud tak neučiní, věc se předává našemu právnímu oddělení, které na něj může uvalit exekuci. Když nám například dotyčný nesdělí, že dostal vyúčtování za služby, že má velký přeplatek, může se stát, že my stanovíme náš přeplatek, protože nám neuvedl veškeré skutečnosti, které nastaly. Nebo se stává, že nám včas nesdělí, že nastoupil do zaměstnání a že má nějaký příjem. Když na to přijdeme, můžeme si například od firmy, kde pracuje, vyžádat veškeré příjmy, které dotyčný dostal, zpětně je zadáme do aplikace a zase stanovujeme přeplatek, který musí vrátit.“
Ohroženi chudobou
Mezi nejčastějšími žadateli o příspěvek na bydlení jsou především senioři, kteří stejně jako matky samoživitelky patří do skupiny nejvíce ohrožené chudobou v Česku.
„Většinou to jsou důchodci, anebo i rodiny s nízkými příjmy, anebo matky samoživitelky. Když někdo přijde s tím, že má důchod 10 tisíc, to už je vysoká částka. Vezměte si, že nájem v Praze stojí minimálně od 8 do 10 tisíc, u soukromníka. Senioři opravdu nemají na to, aby uhradili nájem a zároveň měli z čeho žít. Ještě musí doplácet za léky. Pokud jde o matku a dvě děti, tak by měli mít přídavek na každé dítě a výživné od otce. Tady se zase započítávají i příjmy dětí. Pokud je matka na rodičovské, tak rodičovský příspěvek.“
Paní Jandová je žadatelkou o příspěvek na bydlení několik let:
„Příspěvek na bydlení pobírám čtyři až pět let. Jinak bych to nezvládala, protože bydlení je docela dost drahý. Žádám o něj každý tři měsíce a vždycky ho dostanu.“
