Novela o hmotné nouzi je další pastí na nezaměstnané

Když prokážete, že jste aspoň chvíli nějak pracovali, nevezmeme vám sociální dávky. To vzkazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí přes novelu zákona o hmotné nouzi. Velmi důležitou roli hrají obce nebo městské obvody, které by měly nabízet dlouhodobě nezaměstnaným takzvanou veřejnou službu. Například na Ostravsku je ale takových šancí doslova jako šafránu. A obětí se mohou stát paradoxně ti, kteří práci skutečně hledají, ovšem marně.

Za vším je chvályhodná myšlenka, jak přinutit dlouhodobě nezaměstnané, aby se snažili najít nějakou práci. Jenže novela zákona o hmotné nouzi, která platí od ledna, ukazuje, do jakých paradoxů se mohou dostat i ti schopní a aktivní. Jde o takzvanou veřejnou službu - alespoň dvacet hodin měsíčně zdarma pracovat pro obec.

"S nezaměstnaností bojuju tak, že chodím denně ptát se po Ostravě. Jeden člověk mi přímo řekl, že mě do práce nevezme, protože jsem Romka," říká paní Edita. Je jí 55 let a den co den bezúspěšně hledá práci. Už ji znají všude - na úřadech i ve firmách. Zákonem daná veřejná služba pro ni zpočátku byla velkou nadějí, a to i přesto, že by za to nedostávala žádnou výplatu. Příslušné úřady se ale vymlouvají, že projekt ještě není nařízen, nebo že o takzvané veřejné službě nic nevědí.

V kanceláři Vzájemného soužití, která v Ostravě slouží jako útočiště pro lidi, kteří zoufale potřebují pomocnou ruku, pojem veřejná služba rozhodně neznámý není. Ani to, že jen málo radnic v okolí do něčeho takového jde. Helena Jedináková z Vzájemného soužití k tomu říká: "Všude se píše, že obec může tuto činnost vykonávat, ale neukládá se to jako povinnost. To je velmi špatně. Jestliže naši zákonodárci udělají A, tak by měli udělat i B."

A to je kámen úrazu. Obce nemusí veřejnou službu provozovat, zato dlouhodobě nezaměstnaní dvacet hodin odpracovat musí. Jenže jak to mají udělat, když jsou jich desítky i stovky a jedna radnice takto zaměstná nanejvíc dvacet lidí. Pokud vůbec.

Další možností je nepracovat pro obec, ale pro nějakou akreditovanou veřejně prospěšnou organizaci. Jak je na tom Ostrava? "V Ostravě se dobrovolnickou činností zabývá například organizace, která se nazývá STOP. Ale zase je to jen kapka v moři, protože oni mohou zaměstnat maximálně desítky lidí," uzavírá téma Helena Jedináková.

Jen minimum ostravských obvodů zatím přislíbilo pomoc. Některé rovnou odmítly. Radnice se bojí papírování a dalších finančních výdajů. Jak ale mají splnit zákonnou povinnost lidé, které zaměstnat tímto způsobem nikdo nechce?

Veřejnou službu nabízí nezaměstnaným zatím jen jeden ostravský obvod

Za vším je chvályhodná myšlenka, jak přinutit dlouhodobě nezaměstnané, aby se snažili najít nějakou práci. Jenže novela zákona o hmotné nouzi, která platí od ledna, ukazuje, do jakých paradoxů se mohou dostat i ti schopní a aktivní. Jde o takzvanou veřejnou službu - alespoň dvacet hodin měsíčně zdarma pracovat pro obec a díky tomu nepřijít o sociální dávky.

První a jediná, kdo zatím v Ostravě nezaměstnaným uplatnění nabízí je Slezská Ostrava. Starosta Antonín Maštalíř říká, že by bylo nefér lidem tuto šanci nedat. A navíc ti nejlepší postoupí výše a dostanou se na státem proplácené veřejně prospěšné práce. To je podle starosty pro dlouhodobě nezaměstnané velká motivace.

Zhruba dvacet lidí pracuje v rámci veřejné služby i v Karviné. Ale například v Ostravě-Porubě veřejnou službu rovnou zamítli. Mluvčí porubské radnice Jana Končítková říká: "Pokud chcete lidem takovou práci nabídnout, musíte jim k tomu poskytnout nějaké zázemí a pracovní pomůcky, aby takovou činnost vůbec mohli vykonávat. Ty finanční náklady jsou tak vysoké, že v tuto chvíli na to opravdu nemáme."

Jen dva ostravské městské obvody potvrdili, že veřejnou službu zřídili, anebo v létě zřídí. Na Karvinsku a Ostravsku se ale eviduje až 3 tisíce zájemců. Zatímco menší města a vesnice s tím problém nemají, velká města mohou zažít krušné časy. Až úřady v létě zjistí, že dlouhodobě nezaměstnaní nevykázali žádnou pracovní aktivitu, sníží jim dávky na hranici existenčního minima - tedy na něco málo přes dva tisíce korun na měsíc.

Co si o problému myslí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR?

Ministerstvo práce a sociálních věcí obhajuje veřejnou službu jako vyslyšení volání starostů obcí. Ti požadovali další možnost v boji s dlouhodobou nezaměstnaností a především s těmi, kteří se práci notoricky vyhýbají. Veřejná služba má být další šancí, jak může člověk v hmotné nouzi dokázat, že pracovat opravdu chce. Tento důkaz je jeho povinností, pokud nechce přijít o sociální dávky.

Petr Bek z Odboru rodiny a dávkových systémů potvrdil, že vše má v rukou především obec, která se rozhodne veřejnou službu poskytnout: "Kontroly činnosti veřejné služby by měly zajišťovat pracovníci konkrétní obce. Už v červenci se bude kontrolovat, zda člověk v hmotné nouzi trvající déle než šest měsíců odpracoval daný počet hodin pro obec. Za pracovní pasivitu obec může citelně trestat.

Jenže existují obce, kde veřejnou službu ignorují. Přitom právě tam třeba žijí nezaměstnaní, které nikde nechtějí a práce pro obec by pro ně byla řešením. Co si o tom myslí Petr Bek? "Tohle vnímáme špatně vůči občanům té obce, kde je opravdu těžké si zaměstnání najít."

Na severovýchodě republiky se tento problém týká několika tisíců lidí. Co se stane v červenci, až většina z nich po šesti měsících hmotné nouze a bez povinných odpracovaných dvaceti hodin veřejné služby, padne na samé dno a od státu začne dostávat pouze dvoutisícové existenční minimum? Ostravsko a Karvinsko možná zažije horké léto.

V Česku je asi 300 tisíc alkoholiků. Tak neúprosné jsou zatím poslední průzkumy Ústavu zdravotnických informací a statistiky. A tato čísla nejsou konečná. Lidí závislých na alkoholu bude v souvislosti s ekonomickou situací přibývat. A s nimi hlavně matek-alkoholiček. Právě ty podle odborníků nezvládají současnou zátěž a hledají finančně dostupný únik z reality - a tím je alkohol.

Pod kůži na téma ženy - alkoholičky poslouchejte na Radiožurnálu v pondělí ve 14.30 hodin.