Nového britského premiéra by blíž k EU mohl dotlačit britský byznys, myslí si bývalý zpravodaj Marek

„Burnham loni v září pronesl, že by si přál, aby se Británie ještě za jeho života znovu připojila k Evropské unii. To ještě neměl perspektivu, že by se stal britským premiérem. Teď je považovaný za méně vřelého vůči evropské integraci,“ popisuje Marek.

Čtěte také

iROZHLAS

Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Exstarosta Manchesteru převezme i funkci premiéra

Vzhledem k tomu, jak krátké trvání měly vlády britských ministerských předsedů a předsedkyň za posledních deset let – Burnham už je sedmým premiérem od brexitového referenda – se bude nový premiér soustředit spíše na domácí témata, aby stabilizoval pozici své Labouristické strany. Alespoň to vyplývá z jeho nedávných projevů.

„Na to, zda půjde sbližování s EU stranou, jsou nejrůznější názory. On možná sám, i kdyby to myslel jinak, tak ho k tomu třeba dotlačí ekonomické problémy a požadavky velkého britského byznysu, který ho oslovil s tím, že by se Británie měla více se přiblížit k unii,“ pokračuje Marek.

10 let od brexitu

Burnham – přezdívaný „král severu“ – se funkce ujímá zhruba 10 let a měsíc po referendu o vystoupení z Evropské unie. Z následných jednání vyšlo Spojené království hůře než Evropská unie, míní Marek. „Velká Británie jednoznačně od samého začátku tahala za kratší provaz a ten jí zůstal v ruce. V mnoha ohledech si vyjednala velmi nevýhodné podmínky a situace je lepší pro evropské firmy a občany než opačně,“ dodává.

Čtěte také

Kulatý stůl: Změnil brexit Evropskou unii? A jak silnou má Česko vyjednávací pozici?

Expremiér Starmer se tento trend pokoušel zvrátit a svoji zemi k evropskému bloku opět přiblížit. Právě na středu 22. července byl původně plánovaný britsko-unijní summit, kde se měly projednávat nové dohody o zemědělství, obchodování s emisními povolenkami a cestování mladých lidí. Ten se ale odsunul poté, co Starmer oznámil rezignaci. Zatím na neurčito.

„Dokonce se mluvilo o tom, že by Británie opět snížila školné pro unijní studenty. Ti nyní na univerzitách v Británii mohou studovat v přepočtu za více než milion korun ročně,“ uvádí Marek s tím, že snížené školné, které platí i sami Britové, je asi čtyřikrát menší.

Britští studenti si rovněž mohou vzít na studium výhodnou půjčku od britské vlády. Na tu měli nárok před brexitem i unijní studenti.

Co zapříčinilo pád bývalého labouristického lídra Keira Starmera? Podaří se Burnhamovi zvrátit trend nárůstu populistického hnutí Reform UK Nigela Farage? A jak se Britové 10 let poté ohlížejí za referendem o vystoupení z Evropské unie? Poslechněte si nový díl Bruselských chlebíčků v úvodu článku nebo v libovolné podcastové aplikaci.