Nové sedačky i šatny. Rekonstrukce Státní opery potrvá více než dva roky

„Opravovat se bude opravdu skoro všechno, počínaje sítěmi a konče všemi památkářskými prvky, novými sedačkami a šatnami,“ vysvětluje ředitel Národního divadla Jan Burian.

Poslední rekonstrukce z 60. let proběhla v souvislosti s výstavbou Federálního shromáždění, mezitím začala kolem opery fungovat dálnice, což problematizuje celou technickou úroveň stavby.

Vedení opery plánuje po rekonstrukci návrat k standardnímu systému hraní a premiér, který muselo při uzavření budovy podstatným způsobem změnit. „Soubor Státní opery normálně zkouší jak v Karlíně, tak v Národním divadle. Na zahájení nachystáme nějaký velký světový titul, pravděpodobně Wagnera,“ říká Burian.

Mzdy se dorovnaly, náklady vzrostly

Už pět let fungují Národní divadlo a Státní opera jako jeden celek. O spojení tehdy rozhodlo ministerstvo kultury. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ale sloučení nemělo očekávaný efekt – tedy úspory.

Jediné, co má smysl, je držet se dobrých zahraničních zkušeností a Národní divadlo rozdělit na tři samostatné soubory – operu, činohru a balet. JAN BURIAN

Snížit náklady obou scén dohromady se podařilo jen v prvním roce po spojení. Kontrola ukázala, že v roce 2012 náklady klesly zhruba o 8 milionů korun, tedy jen o necelé procento. V dalších letech pak celkové náklady znovu rostly, v roce 2015 přesáhly miliardu korun.

Nákladní návěs pro rekvizity Státní opery Praha|foto: Tomáš Adamec

Současný ředitel Jan Burian nastoupil až po sloučení institucí, on sám prý o úsporách nikdy nemluvil, připouští ale, že po sloučení bylo nutné srovnat mzdy zaměstnanců divadla a státní opery. „Celou dobu bojuji za to, aby Národní divadlo mělo vyšší dotace mimo jiné proto, že bylo nutné vyrovnat platy mezi zaměstnanci Státní opery a Národního divadla,“ říká.

Právě sloučením se podařilo dorovnat mzdy, to ale také znamenalo, že celkové náklady vzrostly.