Nové projekty a plány v Muzeum romské kultury pro rok 2026

Muzeum romské kultury v Brně si letos připomene 35. výročí od svého vzniku. Kdy bylo založeno a jak své narozeniny oslaví, uvádí jeho ředitelka Jana Horváthová.

Jana Horváthová|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

„To datum je 7. dubna 1991, kdy jsme registrovali zakladatelskou muzejní společnost. Takže to vychází i do oslavného týdne romské hrdosti, protože 8. dubna je Mezinárodní den Romů a ten týden kolem toho je vždy u nás v Brně týdnem, kdy slavíme romskou hrdost. Takže v této době bychom chtěli zahajovat fotografickou výstavu, kdy si chceme připomenout významné milníky za těch 35. let existence Muzea romské kultury. A chtěli bychom pro návštěvníky také vytvořit sestřih z našich terénních videozáznamů, takže k tomu udělat ještě takový filmeček. A určitě k tomu budeme plánovat nějaké doprovodné akce.“

Na konci loňského roku se muzeu podařilo zakoupit kolekci jedenácti obrazů Rudolfa Dzurka, které vytvořil jedinečnou technikou ze skleněné drtě.

„Do druhé poloviny roku bychom ještě nachystali výstavu těch nově získaných prací Rudolfa Dzurka.“

Velká akce se v Brně chystá v polovině léta.

„1. srpna se budeme podílet na veřejné kulturní akci v městě Brně, bude to veřejná akce na koupališti Zábrdovice, které je velmi oblíbené Romy, protože tam blízko hodně Romů bydlí. Bude to akce Na vlně, která by měla propojit sportovní a kulturní aktivity, koncerty, a naše muzeum tam snad bude mít nějakou výstavu. Ten 1. srpen je sobota, měl by to být velmi pěkný den, na který už teď posluchače zvu.“

O den později, tedy v neděli 2. srpna, se uskuteční v památníku v Hodoníně u Kunštátu koncert.

Iva Bittová|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

„Plánujeme tam už podruhé koncert Ivy Bittové, která už s námi nějakou dobu spolupracuje. Ladíme to na 2. srpna, kdy je Den připomínky romského holocaustu. Takže v památníku v Hodoníně by měl proběhnout v tento den koncert Ivy Bittové.“

Památník v Letech u Písku má za sebou první rok své veřejné existence.

„Je tam pěkná návštěvnost, opravdu chodí i školy, je velký zájem o prohlídky ze strany škol i o ty edukační programy, které zajišťujeme. Co se týče situace se jmény vězněných, která jsou uveřejněna na nerezových paprscích na tom betonovém chodníku, který v památníku v Letech obkružuje areál bývalého tábora, objevily se některé kritiky ze strany několika potomků přeživších, že by si přáli, aby se lépe zamezilo možnosti vstupovat na ta jména. Tak tady se docela daří, je to na dobré cestě, že se podaří najít ty zbývající peníze, které zatím ještě chybí na realizaci tohoto řešení, na kterém jsme se i s potomky přeživších dohodli. Na každém tom jménu bude postavena symbolická kovová svíce, budou čtyři velikosti těch svící, s tím, že největší svíci budou mít děti, které zemřely a ta svíce jim uhořela nejméně.“

To však není jediný plán pro Lety u Písku.

Čtěte také

Lety u Písku. Opomíjená historie romského holokaustu

„Potomci přeživších projevili ještě další nové přání. Přejí si, aby ta jména vězněných kromě toho, že jsou na těch nerezových paprscích, byla ještě zvlášť na nějaké velké desce i ve větší velikosti, aby byla dobře čitelná. To je zase záležitost nějakých dalších patrně milionů korun a tady v současné době hledáme možnosti, jak by se to dalo realizovat.“

Říká Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně.