Nová koncepce kulturní politiky vznikla absurdním procesem a je extrémně vágní, kritizuje Bakule z Kulturní a kreativní federace

Desítky profesních organizací, institucí a spolků působících v kultuře podpořily otevřený dopis premiérovi a dalším členům vlády. Vyzýváte v něm vládu ke stažení nového návrhu Státní kulturní politiky. Novým dokumentem chce ministr kultury nahradit dokument, který vloni schválila vláda Petra Fialy. K čemu vlastně Státní kulturní politika je? Jaký je smysl toho materiálu?

Mám trochu pocit, že Češi jsou občas skeptičtí ke strategiím – ve smyslu prostě něco schválíme, ale pak se to neplní. Je to úplně klíčový dokument, který určuje, jak stát a následně třeba i obce a kraje hospodaří s kulturou. Bavíme se o dokumentu, který pak určuje, jak se vynakládají během let desítky miliard korun. A předchozí kulturní politiky se realizovaly a měly jasné dopady. Takže to není jen tak nějaký komunikační pamflet, je to strategický materiál, na který pak navazují jednotlivé části státu a přebírají si úkoly. Nepřímo jsou tím inspirovány třeba i obce a kraje a má to úplně jasný, konkrétní dopad na to, jak vypadá divadlo, jestli vůbec někde stojí divadlo…

Říkáte, že to určuje, jestli někde bude stát divadlo. Když jsem se díval ať už do aktuálního návrhu, do toho, co teď platí, nebo do toho, který jste připravoval vy, tak tam jsou spíš hesla, jednotlivé cíle. Takto konkrétně, že by se tam řešilo, kde mají být divadla, kde nemají být divadla, to není.

Dobrá otázka. Ten materiál nikdy nevzniká samotný. Není to tak, že se stát rozhodne napsat si strategii. Už dlouhou dobu má od ministerstva pro místní rozvoj jasnou metodiku, jak mají takové strategie vznikat a jak mají vypadat. Hlavní text je vždycky doprovázen plánem implementace, někdy se tomu říká akční plán. Takže když řekneme, že někde budeme podporovat lidovou kulturu, je jasně řečeno, co podpoříme, za kolik, kdo a dokdy to zajistí, co budou výstupy. To je základ transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky. Tak to vždycky bylo.

Čtěte také

Ministr Plaga: Zrušení devátých tříd není na pořadu dne. Úspora nefunguje, líbivá čísla jsou nepravdivá

Tady vůbec není spor o obsah materiálu, k tomu se asi pak dostaneme. To se snaží ministerstvo komunikovat – že umělci rozporují, co má být v kulturní politice. Tak to není. Ten dokument vznikl úplně absurdním procesem, proto je nekvalitní, nedává smysl, že vznikl, a hlavně je extrémně vágní.

Před deseti měsíci jsme měli schválenou Státní kulturní politiku, která byla tímto širším dokumentem – jasně vymezoval hranice a témata, ale neměl zpracovaný plán implementace. To dostal nový ministr za úkol od vlády a měl ho do konce června předložit, aby přesně řekl, co bude vláda v kulturní politice realizovat. Měli nové programové prohlášení vlády a v plánu implementace mohli říct, co se další čtyři roky bude realizovat podle priorit vlády.

To bylo uloženo a ministerstvo neustále opakovalo, že na tomto pracuje. Nakonec toto vůbec nesplnili a z ničeho nic předložili nový dokument, který je pořád vágní. Pořád po devíti měsících fungování vlády nevíme, co bude dělat. Nahrazuje starý dokument nějakou vizí, která vznikla na tiskovém odboru nebo v kabinetu ministra velice rychle a která je ze čtyř pětin úplně stejná jako ten předcházející dokument, jenom tam náhodně dodává nějakou jednu pětinu. Takže vlastně vůbec není jasné, proč měl vzniknout nový dokument, když je jako z velké části identický, ale hlavně pořád neříká, co stát bude dělat. To je to klíčové, na co všichni čekali.

Ministerstvo bez politického zádání

Říkal jste, že text, který je v připomínkovém řízení, do značné míry vychází ze stále platné koncepce, kterou schválila Fialova vláda. Kdyby byl nový materiál nakonec schválen vládou, jaké by to mělo dopady? Co by to znamenalo prakticky pro kulturu?

V praxi si myslím, že to zásadně snižuje vyjednávací pozici ministerstva kultury ve vztahu k rozpočtu. Je potřeba říct, že dlouhodobým a největším tématem na ministerstvu kultury a v kulturních politikách je už od roku 2001 jedno procento ze státního rozpočtu na kulturu. K tomu se zavazují neustále všechny vlády, je to v programových prohlášeních. Zavazovala se k tomu třeba předchozí vláda, ale je to i v programech politických stran včetně ANO. Aktuálně jsme na 0,55 procenta, ne na jednom procentu. Kultura dostává polovinu, je dlouhodobě podfinancovaná a je tam veliký tlak.

Máte pocit, že s novou koncepcí dostane kultura méně peněz?

Logicky. Teď už se dostáváme na úroveň, kde to interpretuji. Ale pokud přijdete jako ministr kultury vyjednávat o rozpočtu a je očividné, že jste na kulturní sektor zaútočil tím, že jste ho obešel, a nemáte ho za sebou, jaká je vaše vyjednávací pozice? Pokud vytvoříte dokument, který říká, že chce nějaké peníze a ministerstvo financí vám jako první věc na to řekne „vy jste s námi nejednal, peníze vám nedáme“, tak jaká je vaše vyjednávací pozice?

Čtěte také

V zahraničí debatují o změnách financování veřejnoprávních médií všichni. Tady je to ve skrytu, kritizuje senátor Smoljak

A největší problém je, že kultura potřebuje zásadně jít nahoru. V roce 2026 šla zásadně dolů, je opravdu extrémně podfinancovaná. Ministerstvo kultury není ministerstvo kultury, je to ministerstvo příspěvkových organizací a dejme tomu fond audiovize a církevních restitucí. Představa, že ministerstvo kultury někoho masivně dotuje – to ne, na to nemá žádné prostředky. Kdo dává mnohem větší výdaje na kulturu, jsou obce a kraje.

Ministerstvo nemá teď jakoukoliv sílu vyjednat zásadní prostředky. To jedno procento je asi skoro 10,8 miliardy nahoru, co teď na kultuře chybí, když nepočítám církevní restituce, které přijdou 1. ledna a 1. ledna odejdou. To je trik ministerstva financí, že se to dává přes ministerstvo kultury, ale nejsou to kulturní výdaje. Ministerstvo by potřebovalo ideálně skoro 11 miliard na další rok, to je úplně z říše snů. Nejspíš dostane méně. A potom se nám blíží hrozba konsolidace, kdy se bude škrtat všude. Takže toto ministerstvo oslabuje.

Ale největší problém je, že ministerstvo rok nemá politické zadání a my nevíme, co dělá. Běží na nějaký volnoběh, jede takzvaně na neutrál, aby tomu rozuměli i Motoristé. A ano, úředníci pracují, není to tak, že by bylo úplně dysfunkční, ale nemáme politické zadání, co jsou priority, kam půjde víc peněz. Lidé v té části kultury, která není orientovaná na zisk a je to veřejná kulturní služba, jsou spolufinancovaní státem. Jaká je pro ně předvídatelnost toho, jaké se budou vypisovat granty? Mají plánovat projekty, nebo mají ty projekty stopnout a dělat něco komerčního?

V otevřeném dopisu žádáte premiéra a členy vlády, aby neřešili a neschvalovali ten materiál. Pokud neuspějete, co bude dál? Chystáte nějaké protesty?

Dobrá otázka. Mluvím tady za Kulturní a kreativní federaci, která je střešní organizace pro x asociací a nesdružuje nutně celý sektor. To je její největší krása, ale i slabina. Kultura je pestrá a má víc než 200 profesních asociací a sítí. Proto jsou třeba zemědělci, kteří mají pár asociací, vždycky efektivnější ve vyjednávání. Takže nemůžu mluvit za celý sektor. U tohoto dopisu jsme byli hlavním koordinátorem, který to dával dohromady, ale vznikl na základě převládajícího konsensu, který v kultuře není zvykem.

Nechceme jít do sporu s vládou. Myslíme si, že ministr kultury nesplnil zadání vlády, obešel i svoje koaliční partnery a vytvořil něco, co je vlastně novým programovým prohlášením Motoristů. Nedává to smysl a chceme mít nějakou racionální debatu. Za nás by bylo fajn se vrátit zpátky k pracovnímu stolu a říct si, co jsou realistické prostředky, na co je vláda chce vynaložit a kde se to protíná s tím sektorem.

A o tom chcete jednat s premiérem?

Ideálně. Teď je dobrý čas, připravuje se rozpočet na rok 2027 a cítíme, že ministr kultury v tuto chvíli není schopný resort reprezentovat a bavit se racionálně o tom, co se naplňuje. Rád bych řekl, že kulturní sektor nebyl s ministrem ve sporu. Neustále se s ním snažil ty věci konzultovat, celý březen se konzultovala velká část. A nebyl z toho žádný výsledek kromě toho, že se teď obešel.

Co profesním organizacím vadí na obsahu nové Státní kulturní politiky? Je problematické, že svým trváním nekopíruje funkční období vlády? A nemohlo ministerstvo v novém materiálu vycházet z konzultací, které probíhaly už před rokem? Poslechněte si celý rozhovor.