Norimberk vzpomíná na zlaté časy. Vystavuje nejstarší glóbus i skvostný plán zničeného Tenochtitlánu

O tom, že je Země kulatá, byl přesvědčený už starý Řek Pythágorás. Empirický důkaz ale přinesl až portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, když obeplul Zemi kolem dokola. Právě z počátku novověku pochází taky nejstarší dochovaný glóbus na světě. Jmenuje se Behaimův, po obchodníkovi s látkami a také mořeplavci Martinu Behaimovi, a prohlédnout si ho můžete v Germánském muzeu, třeba spolu s aktuální výstavou Globální Norimberk.

Glóbus spočívá na vysoké trojnožce a není zvlášť velký, měří v průměru půl metru. Podle kurátorky norimberského muzea Laury di Carlo je tak křehký, že se s ním nesmí hýbat. Jeho barvy jsou už taky poněkud vyšeptalé, ale i tak je zřejmé, co na něm chybí – je to Amerika.

Kurátorka výstavy Globální Norimberk Laura di Carlo

„Glóbus byl dokončený jen pár měsíců předtím, než do Evropy dorazily zprávy o Kolumbově objevení Nového světa. Proto je na něm místo Ameriky velký oceán,“ vysvětluje kurátorka.

A na glóbu je kromě kontinentů – anebo bájných zvířat i smyšlených ostrovů, taky mnoho nápisů.

„Na takových glóbech – a na tom Behaimově je to taky patrné, bývá u jednotlivých oblastí zaznamenáno, co se z nich dá dovézt, co odtud mohou Evropané získat. Glóby jednak zachycují tehdy dosažený stupeň geografického poznání, ale taky vyjadřují určitý mocenský nárok: To, co znázorňujeme, co zanášíme do map, to považujeme zároveň za své vlastnictví.“

Globální Norimberk

Glóbus si u Martina Behaima objednali na sklonku 15. století norimberští měšťané a na jejich radnici se pak taky léta vyjímal. A to jako výraz ambic německého města. Jeho rozkvět na prahu novověku aktuálně dokládá v germánském muzeu výstava Globální Norimberk.

Středověký Norimberk na vyobrazení z Norimberské kroniky Hartmanna Schedela z roku 1493

Na velikosti města se podle kurátorky Laury di Carlo tehdy podílely i české země. Ze železa, které se z nich dováželo, norimberští řemeslníci vyráběli zbraně žádané v celé Evropě. Čechy dodávaly také stříbro, ale to měli norimberští i z vlastních dolů na Kubě. Spolu s augšpurskými ovládali nějaký čas i značnou část dnešní Venezuely. Stříbro se tehdy hodilo hlavně na luxusní předměty:

„Ideu celé výstavy vyjadřuje toto umyvadlo s konví, zapůjčené ze Zelené klenby v Drážďanech. Řemeslník z indického Gudžarátu nejdřív vyložil dřevěnou mísu plátky perleti a pak ji zlatník z Norimberku – poté, co mísu dovezli po moři dlouhou cestou kolem Afriky – opatřil touto nádhernou stříbrnou obrubou s lidskými postavami, se zvířecími a rostlinnými motivy,“ vypráví kurátorka.

Tenochtitlán in memoriam

Norimberk 16. století možná nedosahoval velikosti tehdejších Antverp nebo Lisabonu. Ale rozhodně byl jedním z center Evropy. Za velkých lidských obětí do něj proudilo bohatství i vědění z celého světa, aby ho pak norimberští zpracovali, přeměnili anebo rozmnožili a poslali dál.

To vše leckdy s nečekanou rychlostí, jak dokazuje další exponát – nádherný knižní plán města Tenochtitlán, hlavního města říše Aztéků. Je to vůbec první vyobrazení amerického města v Evropě.

Setkání španělského dobyvatele Cortése z aztéckým panovníkem Moctezumou II.

„Už dva nebo tři roky po dobytí Tenochtitlánu vychází v Norimberku tato kniha, která obsahuje kromě plánku města dopisy Hernána Cortéze. Ten plán je skvostný, částečně ze zlata, a ta modř, to je ultramarín dovezený z dnešního Afghánistánu,“ popisuje Laura di Carlo.

„Je to zarážející. Lidé v Evropě si tehdy vytvářeli nádherné obrazy měst, ale zároveň ta města ničili. Tenochtitlán v podobě, jak ho vidíme na plánku, v té době už neexistoval. Zničili ho ti samí, kteří o něm přinášeli svědectví.“

autoři: Tomáš Havlín , and
Spustit audio