Frustrované jsem na Letné nepotkal. Byla to radostná oslava demokracie, míní historik Lukeš
Historik Bostonské univerzity žije už od 70. let ve Spojených státech. Tvrdí, že srovnávat nedělní demonstraci na Letné s rokem 1989 nejde. „Dějiny se neopakují, ale jistá podobnost tady je,“ řekl v Interview Plus. Igor Lukeš byl jedním z více než 250 tisíc účastníků demonstrace na Letné (podle údajů organizátorů). To, co viděl, popisuje jako velkou radost.
„Srdce mi plesalo a viděl jsem velký počet chytrých, statečných, aktivní občanů, kteří se rozhodli vstoupit do veřejného prostoru, aby vylepšili politickou situaci v zemi,“ říká.
Ty frustrované, kteří neusnesli porážku ve volbách, jak demonstranty označil exprezident Václav Klaus, ale neviděl.
„Lidé, kteří si myslí, že společnost, co se tam v neděli sešla, byla frustrovaná, tak na Letné určitě nebyli. Nedívali se do veselých tváří (často) rodičů s dětmi, kteří přišli oslavit své demokratické právo. Nedívali se na ty, co přišli ve veřejném prostoru říct své představy o směřování této země. A je taky evidentní, že si tito lidé nepřejí, aby Česko někteří politici táhli do magnetického pole Ruska.“
Z úst našich politiků se ale často ozývá námitka, podle které se politika dělá ve volbách. S tím podle Lukeše nejde nesouhlasit. „O tom, kdo bude, nebo nebude ministerským předsedou, se musí rozhodovat ve volební místnosti, a ne na Letenské pláni. To ale předpokládá nezávislé soudy a fungující státní aparát,“ tvrdí.
Jen dobře fungující stát a justice by měla „trestně stíhanou osobu postavit před soud. Ale pokud je takový člověk schopen justici zmanipulovat tak, že si může dělat cokoli, co se mu finančně a politicky hodí, pak je potřeba jít na Letnou a říct, že se nám to nelíbí.“
Rok 1989?
Demonstraci ne Letné prý ale nejde srovnávat s tím, co se dělo v roce 1989. „Dějiny se neopakují, i když existují nějaké podobnosti, jako třeba že se tam sešel obrovský počet lidí, kteří jsou inteligentní, aktivní a chtějí zlepšit dění v zemi.“
V listopadu 1989 byla jiná situace, veřejnost se tehdy prý spíš chtěla seznámit s osobnostmi, jako byl „nepřítel lidstva“ Václav Havel, nebo se zakázanými ztracenými idoly jako Marta Kubišová.
Demonstrace 1989 vs. 2019. Srovnejte na fotografiích, jak to na Letné vypadalo tehdy a nyní
Číst článek
„To je neopakovatelná a naprosto jiná situace. Navíc žijeme v demokracii, kde není místo pro odboj. Politika se opravdu dělá ve volbách a parlamentu, a ne ve veřejném prostoru. A protože tu není odboj, nejsou tu hrdinové jako Havel nebo Kubišová.“
Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na demonstrace neustále opakuje, že protesty nechápe a lidé se mají nejlíp, jak se kdy v historii měli. Na to historik reagoval slovy, že je to naopak nádherné.
Všichni prý chápeme, když se ozývají ti, co mají prázdné žaludky, nebo ti, co se svého státu bojí. Ti, které Lukeš na vlastní oči viděl, ale byli lidé úspěšní, spokojení „a tak ukazují, že jim nejde o zaplnění žaludků nebo kapes. Taky nejeli na nějaký nedělní výlet, ale udělali to, co by jako občané této země udělat měli.“
„Někteří přišli ukázat své vtipné transparenty, koncipované tak, že mi to místní museli vysvětlit, co je to motýle. A na to všechno dohlížely skupiny policajtů s rukama v kapsách. Mírumilovně přihlíželi, jak mírumilovní lidé přišli vyjádřit svůj názor. Za jiných okolností, třeba po srpnu 1968, nás nejenže mlátili a zatýkali, ale taky pár lidí zastřelili. Ten rozdíl nemůže být větší,“ myslí si historik.
Co bude dál?
Dvouměsíční demonstrace s vyvrcholením na Letné mohou podle Lukeše taky „vyšumět jako stará sodovka. Může to vést k frustraci a opuštění jakékoli politické angažovanosti. K tomu, aby změna byla dokonána do konce, je třeba i nějakého mezinárodního kontextu.“
Tehdy to byl Ronald Reagan nebo Jan Pavel II., teď ale Lukeš nikoho nevidí. „V Maďarsku vládnou už takoví, kteří se vůbec nemusejí ohlížet na zájem společnosti. Polákům už přestávám úplně rozumět, protože jsou schopni tolerovat vládu, která si přizpůsobila justici.“
Když se pak podívá do Velké Británie, tak člověk, který „pomohl vylhat Británii k brexitu Boris Johnson stojí krůček od úřadu ministerského předsedy“. Francie má silnou neofašistickou antisemitskou organizaci a Němci neofašistickou AfD.
„Tihle lidé nespadli z Marsu,… ale velká část voličů je chce a potřebuje. To jsou ti, co jsou v 21. století ztraceni, zmateni modernitou a svět, ve kterém žili jejich prarodiče, rodiče a oni jako děti, jim protéká mezi prsty. Tradiční politici jim nepřinášejí odpovědi, a proto se obracejí k těm, co jim lžou. Lžou jim, že dějiny i hodiny jdou vrátit a oni jsou ochotni jim uvěřit,“ dodává. Taky proto mohli být zvoleni takoví vůdci, jako je Donald Trump a další, pro které nemusíme chodit nikam daleko.
Víc si poslechněte v Interview Plus Michaela Rozsypala.
