Nikde není oficiální řečí a nikdo jím nemluví od narození, přesto má esperanto stále své fanoušky. Jejich Mekkou je Vídeň

03446929.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03446929.jpeg
0:00
/
0:00

Už od roku 1905 se téměř každý rok scházejí na světovém kongresu lidé, kteří mezi sebou mluví esperantem. Jazykem, který nemá žádné rodilé mluvčí, který nevyužijete v žádné zemi, ale přesto ho statisíce lidí ovládají. Esperanto mělo být jazykem univerzálním, na tomto místě ho dnes už zřejmě nahradila angličtina, přesto esperanto nevymřelo. Ve Vídni má své největší muzeum.

Bernhard Tuider nás v esperantštině vítá ve vídeňském muzeu určeném nejen pro esperanto, ale i pro další plánovací jazyky. Jsou jich tisíce. Bernhard se učí esperanto od roku 2007, takže když ho požádám, bez váhání plynně spustí.

„Samozřejmě záleží na tom, jaké jazyky už člověk umí a kolik jich ovládá. S takovou výbavou je poměrně snadné naučit se esperanto, nemá tak složitou gramatiku,“ vysvětluje. „Dostat se na základní úroveň B1 tak těžké není, pokud ale chcete ovládat řeč perfektně, je to samozřejmě komplikovanější.“

Kde vzniklo esperanto?

Esperanto vzniklo v roce 1887. První učebnice byla napsána v Polsku, připojovali se ale i rakouští myslitelé, a proto v roce 1927 vzniklo právě v rakouské metropoli. Dnes se užívá hlavně v korespondenci a pro studia. Na světě jím mluví až dva miliony lidí.

„Hodně výrazů pochází z románských jazyků, hodně z germánských. Gramatika ale není podobná žádné jiné řeči. Lidé hovořící německy často tvrdí, že v esperantu slyší hodně z románských jazyků, naopak tato skupina jako třeba Italové nebo Španělé v esperantu zase slyší slovanské jazyky,“ poznamenává Bernhard.

Hamlet Klingonem

V muzeu jsou tisíce knih, plakátů a dokumentů, které se věnují nejen esperantu, ale i řadě dalších umělých jazyků. Průvodce Bernhard mi pro pobavení pouští ukázku Hamletova slavného monologu v klingonštině, jazyku jednoho z fiktivních národů ze sci-fi série Star Trek.

Sbírku jazyků muzeum neustále rozšiřuje. Najdete tu třeba cigarety s etiketou v esperantu, nápoje, automobily, nebo dokonce parfémy.

Krok od zkázy

Největšímu ohrožení čelilo, stejně jako celá Evropa, v době druhé světové války. „Adolf Hitler ve své knize Mein Kampf popsal esperanto jako jazyk Židů, a tak bylo v roce 1939 ve všech územích ovládaných Německem zakázané,“ vysvětluje průvodce.

Iniciátorem esperanta byl polský lékař a geniální polyglot židovského původu Ludvík Lazar Zamenhof (1859–1917) v roce 1887, veden touhou poskytnout neutrální prostředek pro rovnoprávnou komunikaci a porozumění mezi lidmi, kteří nemají společný jazyk.

„Muzeum se muselo zavřít a z Německa přišel příkaz převézt všechny dokumenty do Berlína a tam je zničit,“ pokračuje. Nakonec k tomu ale nedošlo. V muzeu je dodnes vystavený dopis, který zkáze dokumentů předešel a zachránil tak nejstarší záznamy o esperantu.

Přestože se počet lidí mluvících touto řečí zmenšuje, v Česku má stále početnou komunitu i vlastní muzeum ve Svitavách.

Spustit audio

Odebírat podcast

autoři: Pavlína Nečásková, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související