Nevěřím, že ryby otrávil kyanid. Není to fyzikálně ani chemicky možné, tvrdí profesor Hruška o kauze Bečva

V jakém stavu je postižený úsek řeky dnes?

Kvalita vody se vrátila do normálu poměrně rychle. Pokud ale dojde k tak masivní otravě celého ekosystému, to znamená, že otrávíte prakticky všechny ryby a nějaké množství bezobratlých, který žijí na dně, tak regenerace je dlouhá.

Čtěte také

iROZHLAS

Definitivní tečka za kauzou Bečva. Zproštění obžaloby za otravu řeky platí, žalobce nepodal dovolání

Navíc Bečva je v tomto úseku rozdělena mnoha jezy na části, které spolu vzájemně nekomunikují, takže třeba ryby z řeky Moravy nemůžou migrovat zpátky do Bečvy, jak by se to stalo v přírodních podmínkách. Jedinou možností, jak tam ryby dostat zpátky, bylo je tam vysadit, což se také stalo.

Problém ovšem je struktura rybí obsádky, protože v řece prostě chybí staré ročníky ryb, které jsou důležité pro rozmnožování. Nějakou dobu tedy ještě bude trvat, než se řeka vrátí do stejného stavu, v jakém byla před otravou. Odhaduji to na dalších pět let.

Na zřeteli bychom měli mít, že Bečva byla a v některých úsecích stále je na ryby velmi bohatá. Je to štěrkonosná podhorská řeka, ve které byly stavy našich domácích ryb vždycky velmi dobré. Typické pro postižený úsek řeky byly parmy, tloušti a ostroretky stěhovavé, endemický druh moravských přítoků řeky Moravy a Dunaje, které dostaly havárií nejvíce zabrat. K těm by se tedy hlavně měla upírat naše pozornost.

Otráveno bylo 40 km řeky. Rybáři každoročně vysazují nové ryby, od státu na to dostávají dotaci tři čtvrtě milionu korun ročně. Je to dostatečné, nebo dá se dělat něco víc?

Čtěte také

iROZHLAS

Otazníky kolem Bečvy. Rozsudek je v rozporu s fyzikou, tvrdí novinář. Žalobce justici brání

Víc se toho dělat nedá. V úseku je teď zaveden systém rybolovu chyť a pusť jo. Brzy se to má změnit. Rybáři si budou moct některé ryby odnést, jako třeba kapry, candáty, boleny nebo sumce, což jsou ryby, které se do Bečvy často dostanou z rybníků a jezer, které jsou okolo. Původní říční druhy ale budou i nadále chráněny.

Soudy konstatovaly, že viníkem byla firma Energoaqua. Řeku podle pravomocného rozhodnutí soudu otrávily kyanidy, které do řeky vytekly v podobě odpadních vod. Firma ani její šéf nicméně za to nedostali žádný trest. Vy na svém facebookovém profilu píšete, že havárie je stále neobjasněná. Vy tomu, k čemu dospěl soud, nevěříte?

Nevěřím tomu, protože to není fyzikálně ani chemicky možné. Posudek říkal, že z Rožnovského kanálu, který ústí do Bečvy na kraji Valašského Meziříčí, se polutanty napřed nepozorovaně tři a půl kilometrů plazily u pravého břehu, kdy neotrávily žádnou rybu. Teprve až potom se rozptýlily do celého toku řeky, a začal mohutný úhyn, který trval až do Přerova. Fyzikálně a chemicky je to ale neobhajitelné.

Udělali jsme proto pokus s tím, že jsme do výtoku přidali roztok chloridu sodného a sledovali jsme, jak se chemikálie v řece šíří. Pod prvním jezem, který je vzdálen od tohoto místa asi 650 metrů, už to bylo kompletně promícháno v celém profilu řeky. Z toho vyplývá, že ryby měly hynout už od tohoto jezu, což se nestalo.

Čtěte také

Šéf inspekce životního prostředí: Zasahující složky byly při havárii na Bečvě špatně koordinovány. Vytvoříme registr všech výpustí do řek

V případě kyanidu, o kterém se mluví, by se to chovalo stejně? Není možné, že jiná látka by zůstávala déle u břehu a rozlila by se později?

Není to možné, protože kyanid draselný je z hlediska fyzikálně-chemických vlastností a rozpustnosti obdobná chemikálie jako chlorid sodný. My si dokonce myslíme, že ryby neotrávil kyanid, protože jeho koncentrace v řece podle vzorků, které na místě odebrali hasiči, nebyla nijak extra vysoká.

O kilometr níž, kde ryby dál masově hynuly, byly koncentrace kyanidu tak nízké, že by to ryby nemohlo otrávit. Navíc množství kyanidu, které by musela firma Energoaqua do řeky vylít, by muselo být v řádu stovek kilogramů, aby to odpovídalo rozředění, a to je nepředstavitelné. Podle mě to tedy tak nebylo.

Bohužel ve vzorcích se neanalyzovaly jiné podezřelé chemikálie, které by to mohly objasnit lépe, jako jsou fenoly, chlor nebo pesticidy. Jediné, co nás k tomu může vést, je svědectví rybářů, který tam přímo v tu chvíli lovili uhynulé ryby a kteří všichni svorně prohlašovali, že z vody cítili chlor, který je samozřejmě ve své volné formě schopný takovou paseku nadělat...

Proč nebyly hned po havárii odebrány vzorky vody? Jaké zákony by bylo dobré přijmout, aby k podobné havárii už nedošlo? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.