Netradiční připomínku sametové revoluce připravila česká ambasáda ve Washingtonu. Na jedno odpoledne se proměnila ve skatepark

Skateboardingové odpoledne u české ambasády ve Washingtonu
Skateboardingové odpoledne u české ambasády ve Washingtonu
0:00
/
0:00

30 let od sametové revoluce české velvyslanectví připomnělo dokumentem King Skate o životě skateboardové subkultury v normalizačním Československu. Překvapeně a nadšeně ho sledovala i washingtonská skateboardová scéna. Ještě před promítáním desítky jejích členů proměnily nádvoří české ambasády ve skatepark. Bylo to pro jejich triky s prknem na kolečkách místo netradiční, ale nikoli neznámé…

V rytmu upravené hymny fotbalového Liverpoolu dovádí na asfaltu pod vlajkami Česka a Evropské unie skupina skejťáků. Na asfalt si položili jak reproduktor, tak překážky, přes které létají se svými prkny.

Tady v areálu české ambasády mají premiéru, ale tam venku za plotem to někteří velmi dobře znají. Když se ve Washingtonu řekne „kopec“, většině se vybaví Kapitol, kde sídlí Kongres. Skateboardistům hned vytane na mysli strmá ulice, která vede kolem českého velvyslanectví.

Ráj sjezdařů

„Pro mě je to ikonický kopec. Se sjezdovým skateboardingem jsem začal před pěti lety a první akce, které jsem se účastnil, se konala tady. Stejně jako první akce, kterou jsem hostil,“ vypráví Nick Pappas.

„Ten kopec nikdy nebyl schválený, jezdí se na něm nevázaně, za provozu. A nikdy jsme tu neměli problémy, lidi z ambasády nás tu vždycky vidí rádi. Je to pro nás prostě skvělé místo v hlavním městě,“ pochvaluje si Nick.

Bere prkno, nasazuje helmu a pouští se s kolegy střemhlav z kopce dolů. Míjí překvapeného řidiče, který jede pomalu autem touhle vedlejší ulicí směrem nahoru.

Prkno, muzika, umění – a svoboda

Na asfaltovou plochu před ambasádou si washingtonští skejťáci položili reproduktor a létají přes překážky jako draci.

„Sjezdaři tudy jezdí na skejtu třicet čtyřicet let. Je to o dost šílenější než nedaleká hlavní ulice, protože tahle má i zatáčky,“ vysvětluje Jimmy Pelletier, zakladatel místního charitativního skateboardového spolku DC Wheels. On sám se vyžívá spíš v předvádění triků a skoků přes překážky na rovince na nádvoří českého velvyslanectví.

Hodně skateboardistů, kteří dorazili, je ve středním věku. Platí to také o Jimmym, který pozoruje, jak se ve Washingtonu z této zábavy a životního stylu stává i praktická forma dopravy po městě. „Když jezdíte do práce na skatu jako já, ušetříte tisíce dolarů za rok. A zabírá to mnohem míň místa než elektrické koloběžky, co se teď v našem městě vyrojily,“ poznamenává.

„A k tomu muzika a umění, nekonečné možnosti skejťácké kultury. Ta se šíří jak divoký požár. Příští rok nás poprvé nechají závodit na olympijských hrách, na tom můj kámoš Josh Friedberg a další lidi pracovali deset let. Skateboarding má stále širší záběr, ale základem jsme my srdcaři.“

Skateboardem k zelenějšímu městu

Pronikání této kultury ze skateparků na ulice a do běžného provozu vnímají i na washingtonské radnici.

„Objevují se nejrůznější inovace, nové prvky mikromobility na baterie jako sdílené koloběžky, teď máme program sdílených mopedů. Skateboard považujeme za další prostředek, co přispívá k udržitelnému stylu dopravy,“ potvrzuje Jonathan Rogers z dopravního odboru washingtonského magistrátu, který na skateboardovou akci české ambasády taky dorazil.

„Pomáhá nám dostat z ulic auta, co vezou jediného člověka, tedy k větší bezpečnosti a k lepšímu životnímu prostředí. Víme o tom, že lidi jezdí na elektrických skateboardech, a potřebujeme pro ně vybudovat bezpečnou infrastrukturu.“

Když můžete, nechte auto doma

Ale ne každý z téhle subkultury považuje skateboarding za něco víc než za zábavu a symbol volnosti. Pro skateboardového veterána Raye Conklina je to stále především zábava, způsob sebevyjádření a příležitost, jak se potkat s lidmi.

„Ulice jsou rozbité, řidiči aut jezdí jak šílení, takže po městě na skateboardu nejezdím. Sám používám taky auto. Ale když můžete, jděte pěšky,“ směje se.

A na závěr akce povinné skupinové foto na památku