Neštěstí v lásce, úspěch v literatuře. Velký romantik Stendhal to s ženami prý neměl jednoduché, tvrdí v jeho rodném Grenoblu

16 fotografií

„Jeho pravé jméno je Henri Beyle. Pseudonym přijal v roce 1817, s prvními vydanými knihami,“ vypráví vysvětluje mi průvodce Vincent de Taillandier a ukazuje do výšky. „Podívejte se na tři okna ve druhém patře. To je Stendhalův rodný byt. Jak sám popsal: ‚Vpravo je maminčin pokoj, vlevo otcova pracovna.‘ Nikdy neřekl tatínkova, mluvil o něm výhradně jako o otci.“

Stendhalova busta a portréty podle průvodce zachycují, že spisovatel měl nezvykle velkou hlavu|foto:Marie Sýkorová, Český rozhlas

Spisovatelův otec byl advokát a pocházel z velmi buržoazní rodiny. Stendhalův dědeček, ke kterému se prý denně chodilo na obědy a později se k němu i celá rodina přestěhovala, byl městským radním. Stendhal tak věděl o všem, co se ve městě děje.

„Byla to bonapartistická rodina, ale ne hned. Otec byl prvně royalista, pak přesvědčený napoleonista,“ doplňuje se smíchem průvodce Vincent. Stendhal se už jako adolescent stavěl proti názorům svého otce. Byl přesvědčený republikán a nechtěl nic mít ani s katolickou církví.

Láska v hlavní roli

Dnes v rodném bytě sídlí vedení Muzea Grenoblu, přesouváme se tedy do druhého domu. Tady teprve čeká pravá Stendhalova expozice, která dolumentuje jeho zapojení do napoleonských tažení, cestování – hlavně po Itálii – i jeho diplomatickou profesi nakonec korunovanou spisovatelskou dráhou.

Čtěte také

Victor Hugo nebyl jen spisovatel, ale i politický aktivista, ukazuje expozice v jeho rodném domě

Vincent de Taillandier mě ale víc než o románech informuje o jistých zajímavostech: „Máme tady dva portréty a Stendhalovu bustu. Všimněte si, jak měl rozměrnou hlavu. Už jeho maminka si z něj prý roztomile utahovala. Hrdinové jeho románů byly vždy mladí krásní muži. Ale jak známo, lásku jim to samo nepřineslo a museli si ji vždy vybojovat.“

Mládí ani krása k naplnění lásky zkrátka nestačí, usmívá se průvodce, který víc než o románech mluví o Stendhalově milostném životě.

„Je to možná trochu zvláštní, ale vedl si dokonce takový pořadník se jmény žen, o kterých snil a které chtěl okouzlit. A pořadí měnil. Žádnou ale neokouzlil. To je prostě typický Stendhal, hrdý představitel romantismu,“ směje se Vincent de Taillandier spisovatelovým neúspěchům.

První román Armance vydal v roce 1827. Většího úspěchu ale Stendhal dosáhl v roce 1831 s titulem Červený a černý. A samozřejmě nakonec v roce 1839 s románem Kartouza parmská|foto:Marie Sýkorová, Český rozhlas

Hory v srdci

A tak na závěr raději přidává i úspěchy, i když „jen“ literární: „První román Armance vydal v roce 1827. Většího úspěchu ale Stendhal dosáhl v roce 1831 s titulem Červený a černý. A samozřejmě nakonec v roce 1839 s románem Kartouza parmská.“ Tím si získal srdce kde koho.

Stendhal později žil a zemřel v Paříži. Svůj původ ale nezapřel – chyběly mu tam totiž, jak napsal, hlavně hory.