Nespavost, noční můry a živé sny zřejmě souvisí s prodělaným covidem. Ve spánkové laboratoři se člověk cítí jako robocop
Téměř každý druhý člověk má po prodělaném covidu problémy se spánkem. Vyplývá to z průběžných dat výzkumu Národního ústavu duševního zdraví. Zájemci, kteří se do něj chtějí zapojit, nejdřív vyplní dotazník na webu neurocovid.cz a odborníci následně vyberou pacienty na vyšetření ve spánkové laboratoři.
Zdravotní sestra Hana Machoňová vysvětluje panu Filipovi, co ho v noci čeká, a při tom zručně připevňuje na jeho tělo barevně odlišené elektrody.
„Teď vám nalepím elektrody na nohy. Ty snímají jakékoliv svalové napětí, takže uvidíme záškuby, křeče, pohyby nohou.“
Propojení skrz na skrz
Pán bude mít 9 elektrod na hlavě, dalších 14 po těle. Už se někdy chystal takhle do postele?
„Takhle jako robocop ještě ne,“ směje se pan Filip.
Pak musí protáhnout ruku speciální nohavicí, do které mu sestra podává elektrody. Musí být na volno, aby ho nestahovala. Poté zdravotnice zapojí krabičku, která vše přenáší do počítače.
„Přišel jsem na doporučení, na ORL diagnostikovali spánkové apnoe neboli zástavy dechu v noci, i několikrát, člověk je pak ráno unavený,“ vysvětluje pan Filip motivaci, proč vyšetření podstupuje.
Nic nám neunikne
Všechny pacienty sledují v noci na monitorech. Staniční sestra Eliška Maršíková právě monitoruje dva: „Na obrazovce běží elektrody, které jim snímají oči, hlavu, nohy, dýchací pásy. Máme tady i mikrofony, abychom slyšeli, jestli pacient skřípe zuby, chrápe, mluví ze spaní. Kamera je tam z toho důvodu, abychom viděli, jestli mají noční můry.“
Čtěte také
Na několikahodinovém záznamu spánku pak problematická místa hledá doktorka Jitka Bůšková: „Tady v tom grafu vidíme nějaký pohyb, to je věc, která do REM spánku nepatří.“
Projekt Národního ústavu duševního zdraví potvrzuje, že podobně neklidný spánek mají i lidé po covidu.
„Polovina dotazovaných má nějaký problém se spánkem, nejčastěji je to nespavost, ale 17 % trápí i noční můry nebo živé děsivé sny prakticky denně,“ potvrzuje lékařka Jitka Bůšková.
Výzkum neurologických a spánkových dopadů onemocnění covid-19, včetně spánkového dotazníku, na webu neurocovid.cz bude pokračovat ještě rok.
Související
-
Trénovat paměť, zatímco spíte? Čeští vědci zkoumají, zda by mohl pomoct takzvaný růžový šum
Už více než dva roky se vědci z Národního ústavu duševního zdraví snaží přijít na to, jak během spánku zlepšit paměť. Při výzkumu jim pomáhá takzvaný růžový šum.
-
Brzké vstávání do školy teenagerům nesvědčí, upozorňují neurobiologové
Lepší známky a víc spánku. Sen studentů středních škol má jednoduché řešení - pozdější začátek školy. Vyplývá to ze studie amerických neurobiologů.