Nepotrestali jsme konkrétní viníky, říká Pavel Kosatík o divokém odsunu Němců, který připomíná film Krajina ve stínu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petra Špalková a Robert Mikluš ve filmu Krajina ve stínu

Do českých kin vstupuje nový film trojnásobného držitele Českých lvů režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který se inspiroval masakrem z května 1945. Vyrovnali jsme se s nespravedlnostmi a krutostmi spáchanými v době odsunu německých spoluobčanů a jejich rodinných příslušníků? „Film mě hodně zaujal. Je důležitý a dobře udělaný,“ shrnuje historik a spisovatel Pavel Kosatík. 

Čtěte také

Krajina ve stínu vychází ze skutečného příběhu vesnice Tušť v jihočeském Vitorazsku. A podle historika Kosatka se scénář až překvapivě věrně drží historických faktů. „Jde o žánr filmové kroniky, kde se události hrnou, jak je doba nesla. Vše začíná v roce 1938 a končí v 50. letech, časový záběr tak je docela široký. Vzdáleně mi snímek připomíná Všechny dobré rodáky.“

„Podstatou byla nespravedlnost“

Poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, přes 20 tisíc Němců bylo popraveno samozvanými soudci. Terčem se na jaře 1945 stalo i jihočeské Vitorazsko.

„Formálně byl mír, Německo kapitulovalo, ale v srdcích lidí je to vždy složitější. Kdo měl zbraň, mohl si téměř na principu náhody vybrat oběť a nejsnadnějšími oběťmi byli Němci,“ upozorňuje Pavel Kosatík. 

Místo aby se potrestali nacističtí zločinci, zavedly se lidové soudy, které to braly hlava nehlava.
Pavel Kosatík

Čtěte také

I když je prý v postupech tehdejších lidových soudů možné nalézt úsilí o spravedlnost, jejich hlavní podstatou byl podle historika její pravý opak.

„V našich novějších dějinách máme zvláštní talent řešit podobné situace špatně. Jako u vyrovnání se s komunismem. V obou případech se stalo, že nebyli potrestáni konkrétní viníci za konkrétní viny, místo toho se hovořilo o plošné vině,“ popisuje Pavel Kosatík.

Jak to, že se odsunutí obyvatelé Vitorazska mohli v roce 1946 vrátit zpět? A může nový Slámův film přispět k vyrovnání se s minulostí? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , als
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.