Nepotrestali jsme konkrétní viníky, říká Pavel Kosatík o divokém odsunu Němců, který připomíná film Krajina ve stínu
Do českých kin vstupuje nový film trojnásobného držitele Českých lvů režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který se inspiroval masakrem z května 1945. Vyrovnali jsme se s nespravedlnostmi a krutostmi spáchanými v době odsunu německých spoluobčanů a jejich rodinných příslušníků? „Film mě hodně zaujal. Je důležitý a dobře udělaný,“ shrnuje historik a spisovatel Pavel Kosatík.
Čtěte také
Krajina ve stínu vychází ze skutečného příběhu vesnice Tušť v jihočeském Vitorazsku. A podle historika Kosatka se scénář až překvapivě věrně drží historických faktů. „Jde o žánr filmové kroniky, kde se události hrnou, jak je doba nesla. Vše začíná v roce 1938 a končí v 50. letech, časový záběr tak je docela široký. Vzdáleně mi snímek připomíná Všechny dobré rodáky.“
„Podstatou byla nespravedlnost“
Poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, přes 20 tisíc Němců bylo popraveno samozvanými soudci. Terčem se na jaře 1945 stalo i jihočeské Vitorazsko.
„Formálně byl mír, Německo kapitulovalo, ale v srdcích lidí je to vždy složitější. Kdo měl zbraň, mohl si téměř na principu náhody vybrat oběť a nejsnadnějšími oběťmi byli Němci,“ upozorňuje Pavel Kosatík.
Místo aby se potrestali nacističtí zločinci, zavedly se lidové soudy, které to braly hlava nehlava.
Pavel Kosatík
Čtěte také
I když je prý v postupech tehdejších lidových soudů možné nalézt úsilí o spravedlnost, jejich hlavní podstatou byl podle historika její pravý opak.
„V našich novějších dějinách máme zvláštní talent řešit podobné situace špatně. Jako u vyrovnání se s komunismem. V obou případech se stalo, že nebyli potrestáni konkrétní viníci za konkrétní viny, místo toho se hovořilo o plošné vině,“ popisuje Pavel Kosatík.
Jak to, že se odsunutí obyvatelé Vitorazska mohli v roce 1946 vrátit zpět? A může nový Slámův film přispět k vyrovnání se s minulostí? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Odsun Němců byl divoký pouze provedením, nikoli organizací,...
Připomínáme si 72 let od konce druhé světové války. A právě její závěr byl jedním z nejkrvavějších období protektorátu. „Obětí bylo mnohem více než za heydrichiády....
-
Před 80 lety podepsal prezident Beneš první ze svých dekretů
Měly v době okupace zajistit právní kontinuitu s předmnichovskou republikou, nakonec se staly nejdiskutovanějšími dokumenty v české právní historii.
-
Parodie na soud a bezodkladná poprava. Jak se před 75 lety účtovalo s lidmi označenými za zrádce národa
Byl to typický příklad poválečné krutosti, na který se mělo zapomenout. Místo toho – 75 let po lynči domnělých zrádců národa – míří tragický příběh z jihočeské obce Tušť na plátna českých kin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
