Nepotrestali jsme konkrétní viníky, říká Pavel Kosatík o divokém odsunu Němců, který připomíná film Krajina ve stínu

Čtěte také

Kvůli natáčení jsem přišla o vlasy, říká Bára Poláková o filmu Krajina ve stínu

Krajina ve stínu vychází ze skutečného příběhu vesnice Tušť v jihočeském Vitorazsku. A podle historika Kosatka se scénář až překvapivě věrně drží historických faktů. „Jde o žánr filmové kroniky, kde se události hrnou, jak je doba nesla. Vše začíná v roce 1938 a končí v 50. letech, časový záběr tak je docela široký. Vzdáleně mi snímek připomíná Všechny dobré rodáky.“

„Podstatou byla nespravedlnost“

Poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, přes 20 tisíc Němců bylo popraveno samozvanými soudci. Terčem se na jaře 1945 stalo i jihočeské Vitorazsko.

„Formálně byl mír, Německo kapitulovalo, ale v srdcích lidí je to vždy složitější. Kdo měl zbraň, mohl si téměř na principu náhody vybrat oběť a nejsnadnějšími oběťmi byli Němci,“ upozorňuje Pavel Kosatík. 

Místo aby se potrestali nacističtí zločinci, zavedly se lidové soudy, které to braly hlava nehlava.
Pavel Kosatík

Čtěte také

SOUTĚŽ: Radiožurnál vás vezme na film Krajina ve stínu. Podívejte se, kdy soutěžíme

I když je prý v postupech tehdejších lidových soudů možné nalézt úsilí o spravedlnost, jejich hlavní podstatou byl podle historika její pravý opak.

„V našich novějších dějinách máme zvláštní talent řešit podobné situace špatně. Jako u vyrovnání se s komunismem. V obou případech se stalo, že nebyli potrestáni konkrétní viníci za konkrétní viny, místo toho se hovořilo o plošné vině,“ popisuje Pavel Kosatík.

Jak to, že se odsunutí obyvatelé Vitorazska mohli v roce 1946 vrátit zpět? A může nový Slámův film přispět k vyrovnání se s minulostí? Poslechněte si celý rozhovor.