Neplýtvejme jídlem, vyzývá Pavel Maurer

20. leden 2019
Glosa Pavla Maurera

Jídlem se celosvětově nehorázně plýtvá. Ačkoli Češi ze srovnání vycházejí dobře, stále je co zlepšovat. Pavel Maurer považuje plýtvání jídlem za neohleduplnost: k hodnotám, penězům i planetě.

Nedávno jsem byl v kuchyni jedné milé restaurace v Plzni. A když jsem se chtěl vyfotit s šéfkuchařem, zahlédl jsem na zdi nástěnnou černou tabuli, na které byla bílou křídou namalována lebka se zkříženými hnáty a nad ní výstražný nápis: „Třídit pečivo!“ 

Tak to víte, současně mne polilo horko, ale i pocit blaha. Je to přece tak jednoduché – stačí pouze oddělit chleba od bílého pečiva, rohlíků, housek, co se dávají hostům na stůl k zakousnutí. Šetrný hospodář v této restauraci prostě jen chce rozdělit pečivo na to, co se dá použít třeba do strouhanky a pak na zbytky, které odebírá nedaleká farma pro dokrmování zvířat. Musí být pochopitelně zachována pravidla základní hygieny. Recyklovat nakousnutý rohlík – to už zase není tak úplně jednoduché a podle předpisů by měl raději skončit v koši. 

Důvod plýtvání jídlem? Netrpíme hladem, myslí si Pavel Maurer

dívka, jídlo, jezení, ovoce

Neplýtvat, to neznamená jíst plesnivý chleba a prošlé jogurty, připomíná Pavel Maurer. Jak ovšem tento milovník dobrého jídla připomíná, i spousta dobrých surovin končí v koši.

Ovšem pokud jde o pečivo, které může být ještě dále tepelně zpracováno, zhodnoceno, je dobře, že dostane druhou šanci namísto nesmyslného plýtvání. Líbí se mi ta výstražná lebka pro personál, protože i taková kreativní maličkost vychovává k ohleduplnosti vůči hodnotám, penězům a ve svém důsledku k celé naší planetě. 

Podle statistik z posledních let dokážeme vyhodit, znehodnotit nebo nechat zkazit asi třetinu všech potravin na celém světě. Tento globální průměr nám ovšem hodně kazí Severní Amerika, kde se číslo vyplýtvaného jídla a surovin blíží k neuvěřitelným 45 procentům. To už je opravdu na pováženou. Nicméně, kdo z vás někdy byl v Americe, dobře ví, že oni si tam na talíři potrpí na skutečně obří porce ve srovnání s našimi evropskými zvyklostmi. Často se to prostě nedá sníst. I když si objednáte malou kávu, tak vám v USA naservírují skoro dvě deci. 

V rozvojových zemích se naopak vyhodí pouhých 6–11 kg potravin na člověka ročně. Pro rozvinuté země tento údaj činí 95–115 kg vyhozených potravin na hlavu. My, Češi, jsme v rámci Evropy docela spořádaní – naše údaje hovoří o 81 kg znehodnoceného jídla ročně na hlavu, zatímco průměr celé Evropské unie činí 173 kg vyhozeného jídla na jednoho člověka ročně. To jsou čísla k zamyšlení, a je dobře, že naše země není v této oblasti úplně na chvostu. 

Také je moc dobře, že recyklací a šetřením surovin se zabývají restauratéři, kuchaři a vůbec lidé kolem potravin. Zkuste si někdy sami vypěstovat jednu bramboru nebo česnek a pak určitě pochopíte tu lebku zkříženými hnáty v kuchyni.

 

autor: Pavel Maurer
Spustit audio