Neobjevené skvosty Česka. Seriál Radiožurnálu o zajímavých místech, kde nejsou fronty ani davy lidí
Rozhledna Křížový vrch na Plzeňsku dlouhé roky chátrala. Dnes je oblíbeným výletním místem turistů
Ke kostelu přistavili věž a vznikla rozhledna. Výjimečná památka v rovinaté krajině Plzeňska sice vyčnívala, ale také chátrala. Teprve před 20 lety se do opravy pustil majitel, městečko Stod. Z Křížového vrchu se pomalu stává oblíbené výletní místo a letos v létě tu přibyla i nová křížová cesta.
Rozhlednou provází Pavel Cích, vedoucí městského kulturního střediska ve Stodu. „Tady je taková turistická místnost. Když nejsou takhle krásné dny a přijdou sem turisté na podzim, zejména když jsou plískanice, tak tady bývá teplo a můžou si tady dát svačinu, kávu a podobně,“ říká pro Radiožurnál.
Následně se průvodce přesouvá nad střechu samotného kostela. „V roce 1932 tady byla přistavěna rozhledna a Křížový vrch začal sloužit i jako turistické místo. Do té doby to byl kostel se vším všudy, včetně zájezdové hospůdky U Petra. Měli tady dokonce i noclehárnu pro poutníky. Ty budovy už tu samozřejmě nejsou,“ vysvětluje Cích.
Čtěte také
V současné době je na místě altánek a ohniště. U rozhledny občas přespávají skauti.
„Jezdíme často přes Chotěšov, protože jezdíme do Německa nakupovat. Vždycky na tohle místo koukáme. Teď jsme tudy projížděli a viděli jsme cedule na Křížový vrch, tak jsme se sem vydali,“ říkají turisti Lenka a Richard z Plzně.
Vrchol rozhledny je 13,5 metru nad zemí po 75 schodech. Jako výhled slouží placatá plzeňská pánev.
Úplně novou zajímavostí na Křížovém vrchu je křížová cesta, která vznikla letos a má neobvykle sedm zastavení. „Původní cesta, která tady byla, měla 14 zastavení. Mně se vždy líbí ta lavička proti každému zastavení. Tam lidi mohou přijít, popřemýšlet a pozastavit se, což se takhle v lese při křížové cestě čas od času hodí,“ míní Cích.
Křížový vrch, odedávna zvaný též Vrabina, leží v nadmořské výšce 487 metrů nad mořem a také proto jej v roce 1967 obsadila armáda. Využívala ho k protivzdušné obraně. Po odchodu vojáků lidé kostel vykradli a zdemolovali. Teprve před 20 lety počala jeho obnova. Neobjevený skvost je otevřený pouze o víkendech a při různých obecních slavnostech.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




