Není skalka jako skalka! Odborník připomíná nejčastější chyby pěstitelů

30. duben 2016

Každé jaro je trochu jiné, to letošní začalo trochu dříve. Už v lednu rozkvétaly některé dřeviny jako například Kalina vonná, která při oblevě vykvétá a zase zamrzá, nebo Dřín, který na teplejších stráních koncem února láká hmyz. Na zvraty v podnebí je ale příroda přichystaná, ubezpečuje Jiří Žlebčík z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích u Prahy.

Všechno konání kolem zahrady má svůj čas a termíny není radno porušovat. Ale přeci jenom, které práce bychom měli mít hotové na konci dubna? „Pokud se podíváme na ovocný sad, tak tam by měl být ukončen řez jabloní, hrušní, třešní, švestek, ale také rybízů a révy vinné,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Zuzanou Burešovou.

Jaro je doba, kdy je vhodné přihnojovat, a to jak v ovocném sadu, tak zelinářské zahradě a náročnějších trvalek. Můžeme roznášet po zahradě dobře vyzrálý kompost, lze také hnojit minerálně. „Upřednostňujeme hnojiva vícesložková, případně přidáváme jenom dusík,“ dodává.

A jaké jsou nejčastější chyby pěstitelů? Ta fatální například je, když se neudělá primární řez u nově zakoupeného stromku. Ten je pak přehuštěný, větve příliš slabé, uprostřed se vyskytnou místa, kde není slunce… Stromek předčasně stárne.

Čtěte také

Dalším problémem je nevhodná půda – převážná většina rostlin na zahrádkách se spokojí s průměrnou ornicí, jinak tomu je ale u rododendronů, azalek, zahradních brusinek.


Růže může vonět ve dvaceti různých niancích

A také není skalka jako skalka – na ty velké se vejde dvoumetrová rostlina, ale na skalkách o několika čtverečních metrech je i půlmetrová rostlina vysoká. „Nastudujte literaturu a nenechte se zlákat výřečným prodavačem, který vám prodá v kelímku túji, která potom doroste 20 metrů,“ uzavírá

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.

autoři: zbu , prh
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.