Není půda jako půda, řeknou vám na kunínském zámku
Jsou u nás zámky známé a populární, na kterých byl snad každý. Mezi ně patří například Lednice, Hluboká nebo Konopiště. Pak jsou takové, o kterých se mnoho neví. Třeba proto, že byly pro návštěvníky dlouho zavřené. Zámek, na který vás teď pozvu na výlet Po Česku, otevřel své brány návštěvníkům teprve před šesti lety. Zato je o něm čím dál víc slyšet. Je to zámek Kunín u Nového Jičína.
„Jsme v největším sále zámku, který se jmenuje Velký sál. Ten před válkou sloužil jako zámecké muzeum a zámecká knihovna. Před šesti lety byste ho nepoznali, protože malby, které dnes vidíte, byly otlučeny až na cihlu. Velmi nám pomohly historické fotografie. Rodina Bauerů si totiž před svým odchodem pečlivě nafotila všechny pokoje,“ pochvaloval si kastelán Jaroslav Zezulčík.
Díky tomu bylo možné zámek, poničený mnoha desetiletími všelidové péče, kdy tu byla ubytovna, ale i sklad léčiv, neméně pečlivě rekonstruovat. Jen díky nadšencům z obce Kunín, v jejímž je majetku, a z Muzea Novojičínska vypadá zase jako v dobách své největší slávy, kdy jej na místě bývalé tvrze vyprojektoval slavný Johann Lukas von Hildebrandt.
„Byl to jeden ze sloupů rakouského baroka. Postavil jej jako malé letní sídlo pro hraběcí rodinu Harrachů, pro něž projektoval 30 let. Kunínský zámek je jednou z mála dochovaných zámeckých staveb u nás,“ doplnil kastelán. A jak si všimli historici umění, zahradní průčelí zámku až nápadně připomíná jiný Holdebrandtův návrh, totiž průčelí letní rezidence salcburských arcibiskupů – paláce Mirabell.
V držení zámku se po hrabatech z Harrachu vystřídali hrabata z Waldburg-Zeilu, Schindlerové z Kunvaldu, Fürstenbergové a nakonec Bauerové. A právě potomci této rodiny věnovali do vybavení zámku plný kamion sbírek a písemností.
„Bylo to gesto, které není v těchto končinách obvyklé. Sbírky zámku jsou velice bohaté, protože na zámku se vrství osudy několika rodin. Dialog s nimi nám umožnil vrátit i věci, které na jiných zámcích už těžko najdete. Dá se říci, že tento zámek je vybaven tak, jakoby zde jeho majitelé stále bydleli,“ upřesnil Jaroslav Zezulčík. Zejména tu uvidíte mnoho osobních předmětů.
Stoupáme do prvního patra, kde jsou na kunínském zámku poněkud netradičně reprezentační pokoje, tedy takzvané piano nobile. Stěny komnat zdobí mnoho krásných obrazů. „Jsou to portréty, které zobrazují majitele zámku od Harrachovské kolekce, přes kolekci hrabat z Hohenemsu, což je velice slavná galerie, která se sem dostala v období napoleonských válek. Rodiny se nechaly hojně portrétovat a naše obrazárna čítá několik set kusů obrazů,“ doplnil kastelán.
Mimochodem, zmínění Hohenemsové náleželi v 16. a 17. století k nejmocnějším rakouským rodům a byli spřízněni s papežem Piem IV. anebo se svatým Karlem Boromejským. Ale pojďme dál. Cenný je i zámecký nábytek anebo fresky na stěnách. Ukáží vám tu doslova celý zámek. Mezi nejkrásnější interiéry patří Pompejský nebo Žlutý pokoj a také Velká jídelna.
„Pyšníme se tím, že tu máme původní prostírání z doby Fürstenbergů s monogramy, velmi staré ubrusy s fürstenberskými korunkami. Veškerý porcelán a stříbro jsme získali z Rakouska od rodiny Bauerů,“ ukázal Jaroslav Zezulčík.
Ve skleníku ve Velké jídelně si povšimněte i sošky Ikara. Ta připomíná, že tehdejší majitel zámku Viktor Bauer si už roku 1910 pořídil pilotní průkaz a patřil tak mezi první letce v Rakousku.
Kunínský zámek se může pochlubit také jedním svérázným „nej“. Tím je zámecká půda. „Slovutný Hildebrandt přivedl ze všech koutů zámku průduchy až pod střechu. Tam je zatočil do úžasných tvarů tak, aby komíny vyvedl jako poslední šperk. Pět komínů doprovází nádhernou fasádu našeho zámku. Říká se, že je to nejkrásnější půda ve střední Evropě,“ dodal kastelán.
Zobrazit polohu zámku Kunín na větší mapě
