Nemusí to být Německo, přijmeme každou zemi, která nám nabídne bezpečí, říká syrský student
Většina migrantů míří sice za lepším a bezpečnějším životem do Německa, ale na základě včerejších unijních rozhodnutí můžou skončit nakonec v jiné zemi Evropské unie. Politici totiž schválili takzvaný systém kvót. Co si o nich myslí samotní migranti? Budou respektovat umístění v jiné zemi, než chtěli? Ti oslovení Českým rozhlasem tvrdí, že ano.
„Jedu do Německa, protože přijímá běžence ze Sýrie a Iráku,“ vysvětluje zpravodaji ČRo na maďarsko-rakouských hranicích mladý Iráčan. Pracoval prý jako počítačový expert a rád by si dokončil vzdělání a našel si v Německu práci.
Když od zpravodaje slyší o kvótách na rozdělování žadatelů o azyl, které včera schválili ministři vnitra většiny členských zemí EU, a že tak může skončit v úplně jiné evropské zemi, tvrdí, že to bude respektovat.
Chápe prý, že v Německu je už hodně lidí, více než milion. „Takže když mě pošlou třeba do Polska, tak tam půjdu,“ tvrdí Iráčan.
Mezi běženci je i velmi elegantně oblečený Afghánec Hámídi. Ten říká, že chce v Evropě získat legální pobyt, osobní dokumenty a pak práci. Vysnil si také Německo. Pokud ho ale úředníci pošlou do jiné země, bude to také respektovat.
„To už je na rozhodnutí Evropanů,“ říká. Opakuje, že by si přál žít a pracovat v Německu, ale pokud mají pro něj jinou nabídku, tak ji musí přijmout.
Podobně uvažuje o své budoucnosti i mladý student ze Sýrie. „Není pro nás tak důležité, abychom zůstali v Německu. Přijmeme každou evropskou zemi, která nám nabídne bezpečí,“ říká Ahmed.
Na otázku, proč tedy všichni směřují právě do Německa, odpovídá, že o ostatních zemích toho moc neví. Neví, jestli je přijmou, nebo ne. Německo podle něj jako jediné vyslalo pozitivní signál, tak toho využili.