Nemocnice v Kladně odmítá kvůli západonilské horečce na měsíc všechny dárce, kteří navštívili zahraničí

„Byl jsem darovat krev. Na lékařském vyšetření, které odběru předchází, se mě paní doktorka ptala, jestli jsem byl někde v zahraničí. V neděli jsem se vrátil z Německa, takže mi řekla, že je zde měsíční karanténa, takže krev darovat nemůžu a mám přijít znovu za měsíc,“ říká Českému rozhlasu pravidelný dárce Tomáš z Kladna.

Právě hematologicko-transfuzní oddělení kladenské nemocnice nastavilo pro dárce nejtvrdší podmínky. Krev nepřijímá od nikoho, kdo byl v posledním měsíci mimo území Česka.

„V souvislosti se současnou epidemiologickou situací spojenou s výskytem viru západonilské horečky a se zjištěním onemocnění v některých zemích Evropy neodebírá transfuzní oddělení Kladno až do odvolání dárce krve, kteří v posledních čtyřech týdnech pobývali mimo území České republiky,“ říká mluvčí nemocnice Hana Senohrábková.

Naopak transfuzní oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v souvislosti se západonilskou horečkou vyřadilo pouze pacienty ze zasažených zemí.

„V současné době aktuálně musíme zohlednit i epidemii západonilské horečky v zemích, jako je Maďarsko, Rumunsko, severní Itálie, Srbsko a celé Řecko,“ říká primářka oddělení Daniela Dušková.

Testy odebrané krve na západonilskou horečku jsou příliš nákladné, a tak je pro stanice výhodnější preventivně vyřadit dárce přijíždějící z krizových oblastí.

'Superbezpečné' dárcovství

Při omezování odběrů se stanice řídí doporučeními Společnosti pro transfuzní lékařství. A ta kvůli západonilské horečce aktuálně vyřadila pouze dárce cestující z jižní a jihovýchodní Evropy. Na základě čeho se zapovězené oblasti určují?

„Vychází se jednak z hlášení Evropského centra pro sledování infekčních chorob, které vydává pravidelné informace třeba o tom, jaký je výskyt viru v Evropě. Ale protože je hlášení trochu ex post, tak se snažíme předvídat a odhadnout situaci také podle toho, jak se vyvíjela infekce třeba v minulých sezónách,“ vysvětluje člen výboru společnosti Petr Turek.

Jednotlivé transfuzní stanice ale mohou pravidla nad rámec doporučení ještě zpřísnit. Podle Marina Písačky z Ústavu hematologie a krevní transfuze to ale není příliš obvyklé.

„Pravděpodobně mají tolik dárců, že si mohou dovolit tuto ‚superbezpečnou‘ dárcovskou politiku. Ale obávám se, že kdyby to dělala všechna transfuzní oddělení, tak bychom během letních měsíců měli významný problém v zajištění dostatečného počtu transfuzních příspěvků,“ vysvětluje.

Zatím ale hrozba západonilské horečky nezpůsobila výrazný úbytek dárců.

„Ale je možné, že nyní po rozšíření na celou oblast Řecka – předtím se to týkalo jen Peloponésu – by to mohl být poměrně problém, protože Řecko je poměrně zajímavá destinace a dost našich turistů tam jezdí,“ dodává Písačka.

Západonilskou horečku způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí komáři. Inkubační doba se pohybuje od tří do čtrnácti dnů. Onemocnění je aktuálně nejrozšířenější v Srbsku, kde připravilo o život už přes dvacet lidí.