Nemoci a beznaděj ve slumu Kibera: lidé nemají žádnou práci a už jen přežívají

Největším slumem v Nairobi i celé Keni je Kibera, kterou mě provádí pan Collins Wasonga. Kibera má dvě části – bohatší a chudší. Obě vypadají skoro stejně, ale v té bohatší mají například koupelny, zatímco v chudší části nemají vůbec nic. Lidé tady nemají žádnou práci a už jen přežívají.

„Hnědé“ město

Kiberu založili Núbijci, kteří na místě pracovali a po nichž tu zůstali hliněné chatrče, dnes obložené pestrobarevnými vlnitými plechy. V jiné oblasti jsou domky postavené z hnědé hlíny, proto této části místní říkají hnědé nebo čokoládové město.

Záchody jsou v Kibeře veřejné, na několik domků, respektive čtvrť, připadá jeden, ale je placený. Stojí sice pouze pár grošů, ale pro místní je i to hodně, a v okolí jsou tak cítit fekálie. Collins ukazuje na hadici, kterou je vedena pitná voda, a říká, že problém je, že občas praskne, protože po ní lidé šlapou a dostane se do ni voda kontaminovaná fekáliemi, což vede k epidemiím.

Druhý největší africký slum Kibera|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas

Závislí na pomoci

Zašli jsme do jednoho z domků – za plentou je kuchyňka a je tu i obývací pokoj. Na starém gauči posedává asi desetiletý chlapec. Collins se ho ptá, proč není ve škole. Kluk tiše odpovídá, že za prvé musí hlídat domek, protože rodiče jsou pryč, a za druhé do školy teď stejně nemůže, protože táta propil školné.

Nájem za domek platí Collinsova nadace Agape. S dalšími problémy si ale neví rady. V Kibeře je rozšířená prostituce a polovina z milionu obyvatel tohoto slumu je HIV pozitivní. Dříve jim pomáhal americký program USAID, americký prezident Donald Trump ho ale ukončil.

„Zavřeli kanceláře a my jsme přišli o 60 procent pomoci.“
„No to hodně lidí umře.“
„Jo,“ přitakává Collins.

Druhý největší africký slum Kibera|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas