Německý kancléř Konrad Adenauer po sobě zanechal historický odkaz i zahrady plné růží

S doktorkou Corinnou Franzovou stoupáme do schodů, které přes terasovitou zahradu vedou k bílému domku na úpatí Rýna. „Adenauer ho nechal postavit v roce 1937 a o třicet let později v něm i zemřel. Dům se pak hned přeměnil na památník,“ vypráví moje průvodkyně.

Paní Franzová vede nadaci, která pozemek spravuje. Adenauerovi si přáli jediné – všechno musí zůstávat v původním stavu. A to je v případě zahrady opravdu náročný úkol.

Růže všech barev

Je pověstná hlavně díky svým růžím, které jsou vidět a taky cítit úplně všude.

Čtěte také

Vpád na cizí zahradu. V Česku se rozvíjí zahradní turistika

„Letos sice nemají takovou sezónu, jaká byla loni – ta byla neuvěřitelná –, ale i teď vidíte, že tu máme květy všech myslitelných barev. Obklopuje je levandule, což je báječná kombinace.“

Dost možná se jí kochá i pilot letadla, co nám zrovna prolétá nad hlavou.

Italské inspirace

Adenauer v posledních letech života trávil dovolenou v Itálii u Komského jezera. A vždycky si přivážel dřeviny, semínka i různé pomůcky na zahradničení. Dohromady s kamennými skalkami a terasami, co tu zbyly po někdejší vinici, si tu vytvořil téměř středomořskou atmosféru.

Z horké a prosluněné zahrady vstupujeme do chladné chodby, kudy se Adenauer denně vracel z Bonnu. Bývalé hlavní město republiky leželo jen pár kilometrů od jeho domu, tak trochu i na kancléřův popud.

Provizorní metropole

Právě on prosazoval, aby se hlavním městem stal právě Bonn. Rozdělenému Německu to mělo vzkazovat, že jde jen o provizorní řešení.

Doktorka Corinna Franzová vede nadaci, která spravuje Adenauerův dům - včetně opečovávaných zahrad|foto:Václav Jabůrek, Český rozhlas, Český rozhlas Plzeň

Diskutovalo se ještě o Frankfurtu nad Mohanem, ale ten měl díky své historii potenciál stát se plnohodnotnou metropolí. Bonn, městečko o kterém předtím nikdo neslyšel, tohle provizorium ztělesňoval.

Originál Churchill

Hned u vstupu visí první z dlouhé řady náboženských obrazů. Jsme v domě hluboce věřícího katolíka. Jeden pokoj je ale vyzdobený trochu jinak.

Dva obrazy z Adenauerovy galerie se vymykají: jsou to ty, kteří malovali politici|foto:Václav Jabůrek, Český rozhlas, Český rozhlas

„Tyhle dva obrazy mezi ty ostatní moc nesedí. Oba namalovali politici. Plátno se zbořeným antickým chrámem – to je originální Churchill. A ta lesní pěšinka je od někdejšího amerického prezidenta Eisenhowera,“ ukazuje mi Corinna Franzová.

Uměleckým projevem Konrada Adenauera byla bezesporu jeho zahrada. Tak trochu symbolické pro politika, díky kterému německá demokracie zapustila hluboké kořeny.