Některé obce mohou kvůli úložišti jaderného odpadu zaniknout. Vadí nám direktivní způsob jednání státu, říká mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti

Náš rozhovor natáčíme necelou hodinu před vysíláním, ale bezprostředně po vaší schůzce s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. S čím odcházíte z dnešního setkání?

Na rovinu musím říct, že je to pro nás pořád stejná situace nejistoty a očekávání, i když jsme optimisti. Pan ministr Síkela je již 15. ministrem za tu dobu, co nám bylo direktivně oznámeno, že lokalita Březový potok na Horažďovicku je mezi vytipovanými lokalitami pro nenávratné ukládání vyhořelého jaderného paliva.

Čtěte také

Hlubinné úložiště do roku 2050 postavit můžeme. Odhadem za 130 miliard, říká nový šéf správy úložišť Vondrovic

Zajímá mě, co jste si řekli na závěr. Budeme dál jednat? Poučíme se z předchozích chyb, nebo MPO prostě půjde svojí cestou?

Řekli jsme si, že budeme očekávat, jak bude skutečně návrh zákona předložen. Pan ministr přislíbil návštěvy v jednotlivých lokalitách s tím, aby se seznámil se specifiky těch čtyř lokalit a zavázal se, že posílí v celém procesu pozici ministerstva průmyslu a obchodu, protože ve Správu úložišť radioaktivních odpadů bohužel samosprávy nemají až takovou důvěru.

Co je tedy Platforma proti hlubinnému úložišti? Kdo ji tvoří?

Platformu proti hlubinnému úložišti tvoří v tuto chvíli 52 subjektů, z toho naprostá většina jsou města a obce z dotčených lokalit. Zbytek jsou občanské spolky z dotčených lokalit a jejím cílem je především zajistit transparentnost a informovanost pro dotčené samosprávy, a hlavně pro občany. A také se snažíme společně hledat způsoby, jak postupovat při hodnocení výstupů ze správy úložišť.

Mapa navrhovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu|foto:SÚRAO

Ono to podle názvu může vypadat, že jste zásadně proti vybudování hlubinného úložiště kdekoli na území ČR. Jak to je?

Řeknu sám za sebe, že jsem autorizovaný stavitel a beru to tak, že každé technické řešení má vícero řešení. Vůbec nejsem odpůrce jaderné energetiky, ale jako volenému zástupci a jako občanovi se mi nelíbí direktivní způsob jednání státních institucí, kdy nás staví před jasné nekompromisní závěry. A co se mi vůbec nelíbí je to, že je nám předkládáno pouze jediné technické řešení.

Zatím asi 1000 tun vysoce radioaktivního paliva z jaderných reaktorů odpočívá ve speciálních kontejnerech skladů v areálech dvou jaderných elektráren v Česku. To vám připadá bezpečnější než úložiště?

To, že tam jsou ty materiály uloženy, je technologická nutnost, kdy to palivo musí tzv. vychladnout a v tomto cyklu několika desetiletí tam palivo bude vždy, než bude potom někam přemisťováno. A jak je nám vysvětlováno, úložiště v České republice bude nejdříve uváděno do provozu za 30 až 50 let.

Voláte také po tom, aby případné plánované průzkumné práce měly jasně stanovená kritéria výběru vhodného místa pro úložiště. Ta kritéria zatím nejsou stanovená?

Čtěte také

Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem. Do roku 2050 jej lze postavit, tvrdí Drábová

Ano, to je další věc, po které voláme od počátku. Ať je to platforma nebo jsou to obce z lokalit. Jde o to, že nám chybí, když to řeknu lidově, celková kuchařka od samotného zdůvodnění, proč musí být takové řešení, jaké budou jednotlivé postupy. Kdy výzkumy a kdy průzkumy, jaká legislativa s tím souvisí a jaká technická řešení se nabízejí. A zapomíná se také na to, že v těchto lokalitách žijí lidé.

Co bude s těmi obyvateli? V některých těch pracích, a teď mluvím o oficiálním výstupu MPO, se hovoří třeba i o ztrátě bydlení pro některé vesnice. To znamená, že některé vesnice mají zaniknout. A vezměte si, že rozloha úložiště má být až 500 ha, to je zhruba 800 fotbalových hřišť v podzemí některé z těch daných lokalit.

Je pravda, že se s výběrem místa pro hlubinné úložiště spěchá na úkor bezpečnosti? A jaký postup by navrhovala Platforma proti hlubinnému úložišti? Poslechněte si celý rozhovor.