Někdy se klepu strachy, abych nedal špatné doporučení, přiznává Pavel Maurer
Ačkoli Pavel Maurer je odborník na gastronomii a má přehled o mnoha dobrých restauracích, není pro něj jednoduché vám nějakou spatra doporučit. Proč? Dozvíte se v jeho sobotní glose.
Musím se vám svěřit s jedním tématem, které se ke mně znovu a znovu vrací. Je to vlastně jednoduché: jak vybrat vhodnou restauraci? Tuto otázku dostávám dost často od kamarádů, známých i neznámých. Někdy mi přijde e-mail. Třeba, že babička má osmdesátiny nebo že rodina slaví promoci a abych jim doporučil restauraci, kam mají jít. Ale co já s takovým – pro mne dosti nekonkrétním dotazem – mám, proboha, dělat?
Mám jim doporučit podnik, kde vaří chobotnice? Nebo raději luxusní restaurant s výhledem na město, kde jenom předkrm stojí tři stovky? Je to přece sváteční chvilka a oni se ptají mě, jakožto odborníka přes gastronomii, kam mají jít, aby něco pořádně oslavili. Přece jim nemůžu doporučit nějakou knajpu na růžku, kde sice čepují dobré pivko, ale za jídlo bych tam ruku do ohně nedal.
Jak některé pražské restaurace vnímají moderní českou kuchyni Aneb kuchařovo zoufalství
Jako předkrm pečená kachní foie gras a k hlavnímu chodu jablečný bůček v calvadosu nebo ořechové gnocchi. Tak nemusí v centru Prahy vypadat jídelní lístek jen nějaké zahraniční restaurace, ale třeba i takového podniku, který se hlásí k české kuchyni.
A co když třeba babička pohrdá těstovinami a já je pošlu do italské restaurace? A co teprve, když jim doporučím podnik, z něhož právě odešel vynikající šéfkuchař a všechno se tam změnilo o 100 % k horšímu? Věřte, je někdy fakt těžké doporučit někomu, kam jít na slavnostní večeři nebo důležitý business oběd, aby všechno perfektně klaplo.
Já to dělám samozřejmě rád, je to konečně součástí mojí práce. Ale někdy se klepu strachy, abych nedal špatné doporučení. A proto očekávám větší odpovědnost od těch, co se mne ptají, kam jí na důležitou večeři. Než se zeptají, měli by si sami co nejpodrobněji rozvážit, kam vlastně chtějí jít.
Francouzská, thajská nebo česká kuchyně? Spíše klasika, nebo něco trendy? Kolik tam chtějí utratit? Pětistovku i s pitím, nebo se rozhodli „pustit chlup“ a jejich vysněná restaurace nemá téměř žádné limity? Jsou prostě ochotni utratit 5 tisíc korun na hlavu, ale aby to stálo za to. Všechno je možné.
Naše gastronomická scéna nám dnes už nabízí skutečně širokou paletu možností. Co se ovšem týká spolehlivosti, že tam, kde to bylo perfektní před měsícem, nedojde k totálnímu zklamání, to vám zaručí jen opravdu malé množství i těch nejluxusnějších podniků. A tak se vám tímto přiznávám, že jich sice pár doporučit umím, ale stejně na otázku: Kam mám jít dnes večer do restaurace? je někdy každá rada drahá.
