Nejvíc čeří vodu ztráta zábran z alkoholu. Jen hlupák si myslí, že zvládne jez bez vesty, kritizuje raftařka Kašparová
„Ano, když vím, že na Vltavě mám před sebou 4 km rovné vody, tak vestu na sobě nemám. Ale když něco sjíždíme, jez nebo šlajsnu, tak si vestu prostě obleču. Myslím, že to je rozumné, není to žádná ostuda,“ nabádá mistryně světa v raftingu, učitelka a průvodkyně Anna Kašparová. Jaké zvláštnosti se k raftu pojí a kdy je bezpečné se nalodit? Kam vyrazit za přírodními koryty řek do zahraničí? A proč není radno sjíždět vodu o samotě?
Kdyby si někdo usmyslel, že teď je ta správná sezona na rafting, kam vyrazit? Do Rakouska?
Rakousko je asi dobrá destinace. Ne všude se dá raftovat zadarmo jen tak, že by si člověk vzal svou loď a vyrazil – někde je to podmíněné raftováním s nějakou společností. My třeba moc rádi jezdíme na Isel, což je hezká řeka, kde je voda i v létě, protože tam sníh taje celoročně. Je to dost studené, ale krásné. Takže Rakousko je dobrá destinace.
Čtěte také
Lidé, kteří jezdí tady v Česku, docela dost podceňují vesty. Říkají si, že se v létě nebudou pařit ve vestě. Jaký máte vy vztah k těmto bezpečnostním prvkům na vodě?
Přemýšlím, jak to říct dobře a kulantně. Když jedu nějaký jez a vím, že tam je nebezpečí, tak je idiot ten, kdo si myslí, že to zvládne a že se nemůže nic stát. I když jedu turistiku, vesty máme s sebou. Ano, když vím, že na Vltavě mám před sebou 4 km rovné vody, tak vestu na sobě nemám. Ale potom, když něco sjíždíme, jez nebo šlajsnu, tak si vestu prostě obleču. Myslím, že to je rozumné, není to žádná ostuda. Myslím si, že jsem dostatečně zkušená, abych věděla co a jak, a přesto se nestydím si vestu vzít.
Respektujeme jako Češi vodácká značení? Myslím si, že tady máme docela dobrý systém vodáckého značení.
Máme. Myslím si, že největší problém, co se turistiky týče, je alkohol na vodě, protože v tu chvíli člověk ztrácí zábrany, dost přeceňuje své síly a třeba i nerespektuje značení. Ale pokud je člověk v normálním stavu, myslím si, že ta kultura už je docela dobrá.
Čtěte také
Samozřejmě, Vltava je takový extrém, protože tam jezdí strašně moc turistů a ne-vodáků, kteří si sednou do lodě a myslí si, že už teda vodáky jsou. Stačí ale vyrazit na jinou řeku a vidíte, že to funguje dobře.
Bezpečí na vodě
Co je těžší, odpovědnost za to hlídat děti ve stanech anebo odpovědnost uhlídat, aby se na vodě nikomu nic nestalo?
Větší respekt mám z toho, když jsme na vodě, aby se nestalo nic závažného. Děti, se kterými jedu, tak těm věřím. Na výběrovém kurzu si na triko nevezmu někoho, komu nedůvěřuji, takže jedou děti, o kterých vím, že to zvládnou. Naopak nemám potřebu je kontrolovat ve stanech, protože vím, že jsou v pohodě.
Dala byste svoje dítě do vodáckého oddílu?
No jasně, určitě. Jen není vhodné s raftingem začínat jako s první aktivitou. Je prima se nejdřív vozit na pevných lodích, dělat turistiku, protože ovládat raft je relativně těžká věc. Je to velký stroj a je to i fyzicky náročné, takže loupnout tam dítě, kterému bylo nedávno deset, je nesmysl. Děti, se kterými pracujeme, jsou starší, od dvanácti, lépe až od patnácti.
Čtěte také
Kam se dostat na raft tak, aby si člověk užil divočinu a byl tam třeba trochu sám? Když se podívám na české řeky v sezoně, přeplněno máme skoro všude.
Pokud na divokou vodu, mně se hrozně líbilo Norsko. Tam je terénů celá řada a není tam omezení jako v Rakousku, že by se musel zaplatit paušál za jízdu na řece. A Norsko je tak rozlehlá země, že chcete-li být člověk sám, tam to funguje dobře. Takže Norsko bych doporučila.
A jak se díváte na úplné samotáře?
Tam to není bezpečné. Rozumím tomu, že někdo by chtěl sám, ale kolem vody to tak nefunguje. Je to asi stejné, jako když jdete na hory – nemyslím na výlet do Jizerek, ale do velkých hor, tam nechcete jít sám. Je potřeba mít nějakou zálohu a oporu, kdyby se něco stalo.
Proč jsou závody v nafukovacích člunech o šesti lidech na ústupu? A jaká pravidla platí při kontaktním raftingu? Poslechněte si celý rozhovor s Anna Kašparovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Cílem Izraele není svrhnout íránský režim. Kdyby ale padl, jásal by celý Blízký východ, míní Pojar
-
Chameneí je snadný terč, ale zatím ho nebudeme likvidovat, napsal Trump a vyzval Írán ke kapitulaci
-
‚Žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat.‘ Ruský soud znárodnil letiště Domodědovo
-
Po měsíci znovu vybuchla indonéská sopka Lewotobi Laki-Laki, chrlí popel do výšky přes 10 kilometrů