Nejvíc čeří vodu ztráta zábran z alkoholu. Jen hlupák si myslí, že zvládne jez bez vesty, kritizuje raftařka Kašparová

14. květen 2025

„Ano, když vím, že na Vltavě mám před sebou 4 km rovné vody, tak vestu na sobě nemám. Ale když něco sjíždíme, jez nebo šlajsnu, tak si vestu prostě obleču. Myslím, že to je rozumné, není to žádná ostuda,“ nabádá mistryně světa v raftingu, učitelka a průvodkyně Anna Kašparová. Jaké zvláštnosti se k raftu pojí a kdy je bezpečné se nalodit? Kam vyrazit za přírodními koryty řek do zahraničí? A proč není radno sjíždět vodu o samotě?

Kdyby si někdo usmyslel, že teď je ta správná sezona na rafting, kam vyrazit? Do Rakouska?

Rakousko je asi dobrá destinace. Ne všude se dá raftovat zadarmo jen tak, že by si člověk vzal svou loď a vyrazil – někde je to podmíněné raftováním s nějakou společností. My třeba moc rádi jezdíme na Isel, což je hezká řeka, kde je voda i v létě, protože tam sníh taje celoročně. Je to dost studené, ale krásné. Takže Rakousko je dobrá destinace.

Čtěte také

Lidé, kteří jezdí tady v Česku, docela dost podceňují vesty. Říkají si, že se v létě nebudou pařit ve vestě. Jaký máte vy vztah k těmto bezpečnostním prvkům na vodě?

Přemýšlím, jak to říct dobře a kulantně. Když jedu nějaký jez a vím, že tam je nebezpečí, tak je idiot ten, kdo si myslí, že to zvládne a že se nemůže nic stát. I když jedu turistiku, vesty máme s sebou. Ano, když vím, že na Vltavě mám před sebou 4 km rovné vody, tak vestu na sobě nemám. Ale potom, když něco sjíždíme, jez nebo šlajsnu, tak si vestu prostě obleču. Myslím, že to je rozumné, není to žádná ostuda. Myslím si, že jsem dostatečně zkušená, abych věděla co a jak, a přesto se nestydím si vestu vzít.

Respektujeme jako Češi vodácká značení? Myslím si, že tady máme docela dobrý systém vodáckého značení.

Máme. Myslím si, že největší problém, co se turistiky týče, je alkohol na vodě, protože v tu chvíli člověk ztrácí zábrany, dost přeceňuje své síly a třeba i nerespektuje značení. Ale pokud je člověk v normálním stavu, myslím si, že ta kultura už je docela dobrá.

Čtěte také

Samozřejmě, Vltava je takový extrém, protože tam jezdí strašně moc turistů a ne-vodáků, kteří si sednou do lodě a myslí si, že už teda vodáky jsou. Stačí ale vyrazit na jinou řeku a vidíte, že to funguje dobře.

Bezpečí na vodě

Co je těžší, odpovědnost za to hlídat děti ve stanech anebo odpovědnost uhlídat, aby se na vodě nikomu nic nestalo?

Větší respekt mám z toho, když jsme na vodě, aby se nestalo nic závažného. Děti, se kterými jedu, tak těm věřím. Na výběrovém kurzu si na triko nevezmu někoho, komu nedůvěřuji, takže jedou děti, o kterých vím, že to zvládnou. Naopak nemám potřebu je kontrolovat ve stanech, protože vím, že jsou v pohodě.

Dala byste svoje dítě do vodáckého oddílu?

No jasně, určitě. Jen není vhodné s raftingem začínat jako s první aktivitou. Je prima se nejdřív vozit na pevných lodích, dělat turistiku, protože ovládat raft je relativně těžká věc. Je to velký stroj a je to i fyzicky náročné, takže loupnout tam dítě, kterému bylo nedávno deset, je nesmysl. Děti, se kterými pracujeme, jsou starší, od dvanácti, lépe až od patnácti.

Čtěte také

Kam se dostat na raft tak, aby si člověk užil divočinu a byl tam třeba trochu sám? Když se podívám na české řeky v sezoně, přeplněno máme skoro všude.

Pokud na divokou vodu, mně se hrozně líbilo Norsko. Tam je terénů celá řada a není tam omezení jako v Rakousku, že by se musel zaplatit paušál za jízdu na řece. A Norsko je tak rozlehlá země, že chcete-li být člověk sám, tam to funguje dobře. Takže Norsko bych doporučila.

A jak se díváte na úplné samotáře?

Tam to není bezpečné. Rozumím tomu, že někdo by chtěl sám, ale kolem vody to tak nefunguje. Je to asi stejné, jako když jdete na hory – nemyslím na výlet do Jizerek, ale do velkých hor, tam nechcete jít sám. Je potřeba mít nějakou zálohu a oporu, kdyby se něco stalo.

Proč jsou závody v nafukovacích člunech o šesti lidech na ústupu? A jaká pravidla platí při kontaktním raftingu? Poslechněte si celý rozhovor s Anna Kašparovou.

autoři: Lucie Výborná , jkh

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.