Největším strašákem pro Čechy zůstává zdražování. Sílí obavy z jaderného útoku či havárie

Přestože v září začalo opět výrazněji přibývat lidí nakažených koronavirem, obavy z epidemie a taky civilizačních chorob podle výsledků výzkumu spíš klesají. Mezi tři největší je v září řadila necelá třetina z 1600 respondentů.

Čtěte také

Historik Snyder exkluzivně pro Radiožurnál: Rusko se snaží říct vám, že jste nikdo. Vysmějte se mu

Za druhou nejzávažnější hrozbu pro Českou republiku lidi považují možný rozpad demokracie, extremismus, dezinformace a autoritářství. Ve výzkumu tato témata opakovaně označují jako ohrožení dvě pětiny respondentů. A zhruba stejný počet dotazovaných na konci září mezi hrozby zařadil i válku a použití zbraní hromadného ničení.

„V březnu, na začátku konfliktu, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, byly tyto obavy velmi vysoké. Následně to hodně klesalo,“ popisuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

„V posledním měsíci vidíme opět nárůst těchto bezpečnostních obav, které se týkají jak zbraní hromadného ničení, tak havárií například jaderných elektráren, které mohou v tomto konfliktu nastat.“

Ohrožení válkou

Vnímání hrozeb pravidelně zkoumá taky Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Jeho sociolog Matouš Pilnáček očekává, že se do výsledků dalšího výzkumu právě válka významně promítne.

„Protože už po obsazení Krymu a dalších částí ukrajinského území v roce 2015 významně vzrostl pocit ohrožení válkou. Zatímco v roce 2013 vnímala válku jako velkou hrozbu jen pětina respondentů, o dva roky později už to byla celá polovina,“ shrnuje výsledky dřívějších výzkumů.

Čtěte také

Rusko chce na Ukrajině masově ničit, co se dá. Volí vojensky nelegitimní cíle, zdůrazňuje expert

A jak riziko války a třeba i těch zmiňovaných dezinformací hodnotí zástupci armády a úřadů? Podle náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna je Česko v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil, uvedl na konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení v Poslanecké sněmovně.

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr tam upozornil i na intenzivní dezinformační kampaň: „Z mého pohledu byla dezinformační síť dlouhodobě a velmi pečlivě budovaným lidským botnetem, který byl po invazi na Ukrajinu jen aktivován nebo přepnut na vyšší výkonnostní úroveň.“

Stát by se měl podle něj zaměřit, jak na vzdělávání lidí, kteří už teď dezinformace čtou, tak i na lepší výuku ve školách.

Klimatická změna stále v pozadí

Bezpečnost v Česku můžou do budoucna ovlivňovat i dopady klimatických změn. V porovnání s ostatními zmiňovanými hrozbami však zůstávají spíš v pozadí. Mezi tři nejsilnější je v září zařadilo 18 procent respondentů, mezi vysokoškoláky to bylo 24 procent.

Čtěte také

Potřebujeme politiky s vizí. Lidstvo se k planetě musí začít chovat jako hospodář, ne jako pán, říká vědec

Vnímání změn klimatu jako závažného problému, který by měl stát řešit, ale v posledních letech podle dalších výzkumů narostlo. „Víme i z dalších dat, že změna klimatu lidi znervózňuje, například sucho je závažným problémem pro nějakých 80 procent české veřejnosti,“ potvrzuje ekopsycholog Jan Krajhanzl z Institutu 2050.

„S daty z loňského roku můžeme srovnat třeba data z roku 2015. Tehdy 40 procent respondentů uvedlo, že se denně setkávají s projevy změny klimatu. O šest let později už to bylo 70 procent,“ všímá si.