Největší výzva, před kterou dnes stojíme, je jak zůstat jednotní, říká slovenský prezident Andrej Kiska

Visegrádská čtyřka, Andrej Kiska

Slovensko se dnes stalo předsednickou zemí Rady Evropské unie, poprvé ve své historii. Unie má teď sice dost starostí s takzvaným brexitem, ale i tak se na malou zemi pod Tatrami zaměří pozornost zbytku Evropy. Slovensko asertivně odmítá přijetí migrantů, hledá způsob, jak strávit krajní pravici v parlamentu, anebo jak prodat svůj ekonomický růst.

„Za těch 6 měsíců předsednictví je podle mě nejdůležitější udělat všechno pro to, aby Evropská unie jako jeden úžasný projekt vydržela pohromadě, abychom se více netříštili. A za druhé, abychom dokázali být pro Evropskou unii takový čestný vyjednavač. Abychom dali stranou všechny naše zájmy, které se ne vždy shodují s tím, co prosazuje Evropská unie, ale abychom skutečně vystupovali jako ten čestný zprostředkovatel, aby tento projekt vydržel,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál slovenský prezident Andrej Kiska.

Podle něho Slovensko v některých směrech dostatečně nevyužívá svůj potenciál – ať už potenciál země jako takové, nebo svých obyvatel. Česko i Slovensko jsou stále řadou západních států označovány jako postkomunistické země. „Asi bychom lhali, kdybychom řekli, že duch těch 40 let u nás stále trochu necítíme. Mnoho trvalých jizev zůstalo v naší duši.“ Kiska si myslí, že to má dopad i na pohled na otázku migrace – například v bývalé NDR je podstatně větší averze vůči migrantům než v západní části Německa.

Prezident Kiska se vyjadřoval i k nástupu extrémní pravice. „Extrémismus vnímám citlivěji, protože vidím, že velmi mnoho mladých lidí se zapojuje do extremistických hnutí, a z toho mám obavu,“ říká. Roli podle jeho názoru hraje několik věcí: za prvé selhávání státu – lidé mají pocit, že stát tu není pro ně, a díky tomu narůstá vzdor a hněv mezi lidmi. Také si myslí, že selhává školství, protože mladí lidé nevědí, jaké to bylo za Slovenského štátu. Selhávají i média, ale on osobně považuje za nejhorší prve jmenované selhávání státu.

Čtěte také

Statisíce občanů volily Mariana Kotlebu, kterého Andrej Kiska nazval fašistou a Miloš Zeman neonacistou. „Je třeba mluvit s lidmi, kteří ho volili, protože to absolutně nejsou ani extrémisti, ani fašisti. Jedna z prvních věcí, kterou jsem po volbách udělal, byla, že jsem jel mluvit s lidmi do města, odkud Kotleba pochází, a paradoxní bylo, že když jsem mladým lidem začal vysvětlovat, kdo je Kotleba, jaké má názory a co to v praxi znamená, tak sami položili otázku, proč to nezakážeme?“


Problém naší společnosti je v tom, že naši lídři často při těžkých otázkách, jako je například migrační krize, podstatně více myslí na to, kolik procent hlasů získají, když nějaký výrok pronesou, než na to, aby se postavili za skutečné morální hodnoty. ANDREJ KISKA

Systém kvót na přijímání uprchlíků byl podle něho absolutně nešťastným řešením. „Tak jako je pro úspěšného člověka morální povinností pomáhat těm, kteří v životě to štěstí neměli, tak je morální povinnosti úspěšných zemí pomáhat lidem, rodinám, které utíkají před násilím, před vraždami. – Na dobrovolné bázi bychom měli sami jasně říci, že pomůžeme.“

„Evropská unie je jedním obrovským projektem míru, a proto ta největší výzva, před kterou dnes stojíme, je podle mého názoru jak zůstat jednotní, jak využívat ten potenciál, jak společně nacházet model úspěšného fungování vůči migrační krizi nebo vůči dalším krizím, které ještě přijdou, aby Evropská unie nebyla jen model pro světlé dny, ale i pro ty těžké,“ říká prezident Kiska.