Největší konzervátorské centrum na světě. Nabízíme exkluzivní pohled do jeho zákulisí
V egyptské Gíze má za tři roky přivítat první návštěvníky Velké egyptské muzeum. Obří projekt umožní vystavit desítky tisíc pokladů ukrytých dosud v depozitářích a skladech. Už teď na nich ale pilně pracují egyptští restaurátoři. Nabízíme exkluzivní možnost se do největšího konzervátorského centra na světě podívat!
Na dohled od pyramid v Gíze stojí už několik let ostře střežená betonová hala. Vypadá jako továrna, uvnitř se ale provádějí ty nejjemnější prácičky. Největší restaurátorské centrum světa je první částí budovaného Velkého egyptského muzea, které má první návštěvníky přivítat za tři roky.
Už teď se pro něj ale připravují exponáty, které desítky let jen ležely v zaprášených skladech a depozitářích. Stovky tisíc pokladů dosud nebylo kde vystavit.
„Laboratoře a sklady jsou rozdělené podle jednotlivých materiálů. Na některých sálech se opravují dřevěné předměty, na jiných kamenné a jinde zase věci organického původu,“ provází mě po obrovských vzdušných prostorách restaurátor Ísa Zídán.
„Pak tu máme specializované oddělení preventivní konzervace proti škůdcům a plísním, to je tu nové.“
Vzácné Tutanchamonovo lůžko
Egypťané rádi přehánějí, jak mají všechno největší, nejlepší či nejstarší, ale tady, v konzervátorském centru v Gíze, prostě mají objektivně pravdu. Stametrové chodby továrních rozměrů, téměř sterilně čisté, tu propojují obrovské sály určené pro různé konzervační disciplíny.
„Tady teď pracujeme na předmětech z Tutanchamonovy hrobky, které byly uskladněné v depozitáři starého Egyptského muzea. Nikdy nebyly vystavené. Konečně se tedy restaurují pro expozici v novém Velkém muzeu.“
Egypt byl první zemí, která zavedla restaurátorství památek jako univerzitní obor. Dnes tu pracuje víc než stovka jeho absolventů.
Přímo pod nosem mi na bílém a čistém laboratorním stole leží pozlacené Tutanchamonovo lůžko staré přes 3000 let. Na vedlejším pracovišti je zase připravená malovaná rakev s mumií, kterou podle Ísy Zídána objevili čeští egyptologové v Abú Síru.
„Egypt byl první zemí, která zavedla restaurátorství památek jako univerzitní obor. Dnes tu pracuje víc než stovka jeho absolventů,“ říká.
Vzácné dřevěné figurku tu dostávají nový život
Přecházíme do oddělení konzervace dřevěných předmětů. Vypadá to tady jako na velkém operačním stále, vzácné předměty tu leží na velkých stolech, nad nimi sklánějí speciální lampy a mladí egyptští odborníci a odbornice tady pečlivě pracují na rekonstrukci několika velice vzácných předmětů.
„Figurku čistíme, fixujeme odlupující se vrstvy původní barvy. Tady jsme musely připevnit odlomenou paži,“ vysvětlují mi mladé restaurátorky Džílán Mahmúdová a Nada Sajjidová postup prací na starověké dřevěné figurce.
„Jedeme tu jako na běžícím pásu. Jen doděláme jeden předmět, už nám ze skladu dodají další. Támhle už máme připravené dvě kachny,“ ukazuje mi Nada dvě krásné dřevěné kačenky, které leží poněkud smutně, jedna zatím bez nohy, na druhé straně operačního stolu.
Tovární hala v nitru muzea
Zdejší muzeum má dokonce i opravdovou tovární halu. Nad hlavou nám visí obrovský pohyblivý jeřáb, který dokáže zvednout až 20tunové sochy nebo jiné kamenné artefakty.
„Jeřábem uložíme sochu na tenhle stůl. Zrovna tenhle je jen na malé kousky, tak od tří do pěti tun,“ ukazuje Hosám Rášid.
Ten je vedoucím restaurování těžkých předmětů. Helmy, bezpečnostní boty a pracovní rukavice jsou tu povinné. I se žulovými kolosy kdysi mocných faraónů se prostě tady musí jednat v rukavičkách.
