Nejsem soutěživá, snažím se dělat radost. Ale na dvacátého Slavíka místo mám, vtipkuje Lucie Bílá

8. listopad 2017

Pokud to letos opět vyjde, bude už dvacátý. Zrovna včera získala ještě Řád Vavřínu za úspěchy v oblasti kultury. „Nejsem manažer, vědec, ani žádný podnikatel. Jsem člověk, co běhá po naší krásné zemi a snaží se dělat radost.“ Co dalšího Lucie Bílá chystá? A co dělá, když zrovna nezpívá?

Před několika týdny se stala Sestrou v akci na prknech Hudebního divadla Karlín. Tento muzikál si vybrala sama. A nejen proto, že je sama věřící. „Je to vlastně komická role. Vyblbnu se tam,“ vysvětluje svou volbu. Nejvíc si ale váží svých hereckých kolegů. „Je to představení, které není jen o mně,“ říká nadšeně zpěvačka.

Radost se snaží předávat i jinak než zpěvem. Lucie Bílá se věnuje také charitě. Spolupracuje s Kontem bariéry a s projektem Zátiší, které pomáhá lidem s Alzheimerovou nemocí.

„Nechci ztrácet čas. Když sedím někdy v autě a já sedím v autě často, tak co těch pět hodin?“ Ve volných chvílích vyrábí náušnice, růžence nebo přívěsky s andílky, které prodává na svých stránkách. Výtěžek z nich putuje nejen potřebným, ale třeba i na opravu starých kostelů.

Pomáhat bude i s projektem Ježíškova vnoučata a společně s Českým rozhlasem bude plnit přání starým a osamělým lidem v domovech seniorů. „Moje maminka dělala dvacet let v domově důchodců jako pečovatelka. Takže já k tomu mám od dětství opravdu blízko.“

autor: pkr