Nejmenší náboženskou menšinu v Polsku tvoří starobylí Karaimové

27. září 2014
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Karaimů je v Polsku mnohem méně než nevěřících. Zbylo jich několik desítek, přesto se snaží pečovat o svou identitu a rozvíjet svůj odkaz.

Karaimové v Polsku jsou jednak etnická komunita, jednak náboženská skupina. Karaimské náboženství v sobě spojuje prvky křesťanství, islámu i judaismu. Na začátku a na konci svých shromáždění se modlí Otčenáš, modlí se směrem k jeruzalémské mešitě al-Aksá, Ježíše považují za Božího proroka a jejich svatý text představuje Tóra, vysvětluje Karaim Adam Dubinský:

„Každý karaim má povinnost sám studovat Písmo, číst svaté texty v původním jazyce a sám si z toho brát ponaučení. Ke každé interpretaci si věřící Karaim má dojít sám, a neodvolávat se na výklad nějakých autorit. Z toho také pramení přesvědčení, že Karaimové byli vždycky vzdělaní, uměli číst a psát, a to v dávných dobách nebylo zrovna samozřejmostí.“

Karaimové nemají tradiční lidové zvyky, což může souviset s tím, že se nejedná o zemědělskou komunitu. Co se týká hudby, hledají inspiraci na Krymu, odkud pocházejí, vysvětluje Mariola Abkovičová z Polského karaimského spolku:

Karaimští chlapci v národních krojích (Vilnius)

„Máme tu soubor, který se zaměřuje na folklór krymských Karaimů, protože Karaimové na polském území žádnou svébytnou kulturu nevytvořili. Povětšinou žili ve městech, soustředili se na náboženský život. Nebyli to rolníci, kteří si zpívají při práci na poli. Takový vesnický folklór polští Karaimové nemají, ale čerpáme právě z folklóru krymských Karaimů. Je nám blízký, třeba právě nahrávky souboru krymských Tatarů, který se jmenuje Maqam. Hraje písně, které se dřív zpívaly v karaimských rodinách. Líbí se nám i jejich tatarské písně, je to prostě součást naší identity. “

Karaimů ubývá, ale zájem o ně neklesá.

„Ke karaimské víře není možné konvertovat. Ale na druhé straně někteří lidé třeba měli prarodiče nebo praprarodiče karaimského původu. A teď chtějí tuhle rodinnou identitu a kulturu rozvíjet. Znovu se k ní vracejí. Hledají své kořeny, navazují kontakty s karaimskou komunitou a podílejí se tak na kulturních a společenských aktivitách Karaimů – jejich náboženství ale nevyznávají. Někdy se považují za Karaimy, jindy ne.“

Vysvětluje Mariola Abkovičová a dodává, že na celém světě žije v současnosti asi 20 tisíc Karaimů. Jen dva tisíce z nich jsou ale etničtí Karaimové, kteří svůj původ odvozují od turkických národů žijících na Krymu. V Polsku jich je asi stovka.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio