Nejen sklárna! Jak je rod Harrachů spojen s čokoládou, turistikou i mecenášstvím vypráví kastelán Martin Rejman

Rod Harrachů se podle všeho hodně zasloužil třeba o českou státnost, o vlastenectví, ale třeba taky o lyžování. To je pravda, anebo je to zkreslená představa lyžníků?

Čtěte také

Monica Bubna Litic: Jméno našeho šlechtického rodu mi pomáhá při záchraně památek

My to uvádíme na pravou míru. Krakonoš a lyžníci je moc hezký film. Ovšem ten hrabě Weinach našeho Harracha spíš jenom vzdáleně připomíná, protože jednak hrabě Jan Nepomuk, který tam má vystupovat, krásně uměl česky, psal, mluvil, opravdu vždycky mluvil o češtině jako o svém jazyku – to za a). A za b) on skutečně roku 1892 přivezl lyže, ale pro své pracovníky v Krkonoších. Už pět let předtím, v roce 1887, Josef Rösler-Ořovský sjíždí nedaleké Václavské náměstí.

Já mám trochu podezření, jestli ho přitom náhodou Jan Nepomuk neviděl a neřekl si: to není špatný nápad, to by se v Krkonoších líbilo.

Čtěte také

V 19. století chodili do hor spíše majetnější, obyčejné lidi to nenapadlo, vypráví autor knihy Na Jeseníky

Když to přivezl pro svoje zaměstnance, to znamená pro lesníky?

Přesně tak, aby co nejlépe zdolávali ty zasněžené vrcholky našich nejvyšších hor. Ale zároveň nutno podotknout, že ono to dopomohlo k rozvoji zimní turistiky. A v podstatě od té doby známe tu zimní sezónu v Krkonoších tak jako dnes.

Tak kromě lyží se Jan Nepomuk Harrach, nebo rod Harrachů, zasloužil třeba i o to, že máme rajčata?

Ano. To už ale musíme vyrazit ještě trošku dále do historie, do 17. století, a to k Ferdinandu Bonaventurovi, kdy jeho žena už si v 70. letech objednává tuto pochutinu, protože do té doby se rajčata označovala spíše jako jedovatá, jako okrasná záležitost. A pak jim to najednou nějak zachutnalo, takže se dovezla ze Španělska a toho 17. století se stala součástí dobových kuchařek.

Kdybychom pokračovali v té gastronomické stopě rodu Harrachů, tak pak je tady ještě čokoláda...

...a ta se zase pojí s tím zmiňovaným kardinálem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu, který ji ochutnal zase na španělském dvoře a přivezl si s sebou do Čech, tenkrát tedy v tekuté podobě jako horkou čokoládu.

Harrachové si byli vědomi, že se musí zasadit o svůj národ. Že pokud mají dáno, musejí dávat dál.

Jaká slova rod Harrachů nejvíc charakterizují?

My jsme nad tím dlouho přemýšleli, protože oni mají rodové heslo, Jan Nepomuk měl své osobní heslo, ale v podstatě jsme to shrnuli do starého francouzského úsloví, že vznešenost zavazuje, protože to definuje Harrachy absolutně přesně. Oni si byli vědomi toho, že se musí nějakým způsobem zasadit o ten svůj národ, že pokud mají dáno, tak musejí zase dávat dál.

Jsou poslední dny Roku Harrachů, roku 2023, ale jakoby Památkový ústav předával štafetu Krkonošskému národnímu parku, protože se musíme zmínit taky o tom, že první rezervace v Krkonoších byla dílem, inspirací Jana Nepomuka Harracha...

Čtěte také

Řemeslo mi umožňuje vtisknout do skla duši lesa a vyvolat chuť si na věci sáhnout, přibližuje umělecký sklář

Je to tak. Ležela nedaleko Labské boudy. Poté tedy byla přesunuta trochu níže, protože přece jenom ty podnební podmínky u Labské boudy nejsou pro botanickou zahradu, nebo spíše zahrádku, úplně příznivé. A tak se Jan Nepomuk Harrach opravdu zasazoval o to, aby Jan Buchar vytvořil tuto oázu v našich nejvyšších horách a na to navázal i v podstatě Klub českých turistů, protože tam vznikly nejrůznější Harrachovy cesty a kameny. A možná i proto byl jmenován prvním čestným členem právě tohoto spolku.

Co on toho má na svědomí? To jsme ještě nemluvili o sklárnách.

Samozřejmě. Harrachov je s rodem Harrachů neodmyslitelně spjatý od počátku 18. století. Právě jim patřily světoznámé sklárny v městské části Nový Svět, které fungují dodnes. Dokonce v tamějších sklárnách byl letošní Rok Harrachů zahájen. A svědčí to o jednom: že odkaz Harrachů je na našem území neustále živý a tento rok propojil neuvěřitelné množství dobrých lidí, kteří ten odkaz s sebou nesou dál.

W. Kretschmer: Jan Nepomuk František hrabě Harrach, olej, plátno, konec 19. století|foto:archiv PaedDr. Jana Luštince, foto: Karel Hník

Je pravda, že se rod zasloužil taky o včelařství?

Velmi. Zase jsme u postavy hraběte Jana Nepomuka. Byl to mecenáš, podporoval neziskové organizace, ale i dobrovolné spolky. Byl dokonce jmenován hlavní osobností Včelařského spolku u nás. Je to jedna ze záležitostí, kde stál včele spolku. Vždycky, když byl někde předseda, ředitel a podobně, nikdy funkce nebral jenom jako čestné, vždycky se snažil do nich zapojit a zlepšit stav věcí. Nebál se mnohdy sáhnout do vlastních prostředků. Ať už finančních, nebo tím, že povolal svoje úřednictvo, pokud někde chybělo.

V čem zejména spočívalo mecenášství Jana Nepomuka? Kam až sahají Harrachové? Co se teď děje na zámku Hrádek u Nechanic? Poslechněte si celý rozhovor.