Nejde jen o e-recepty. S digitální medicínou udržíme krok se světem, tvrdí zakladatel telemedicínského centra
Pod pojmem telemedicína si Češi nejčastěji představí e-recepty a e-neschopenky, někdo možná i robotickou chirurgii. To ale zdaleka není všechno. „Digitální medicína zahrnuje škálu možností, kterou nám dává digitální doba,“ nastiňuje zakladatel Národního telemedicínského centra v Olomouci Miloš Táborský, podle kterého dnes lze u pacientů sledovat celou řadu parametrů – puls, tlak, činnost plic nebo kontrolovat užívání léků.
Jak funguje virtuální ordinace?
Na čistě digitální podobě, je komunikační bází mezi pacientem, lékařem a ostatním zdravotnickým personálem. Telemedicína řeší vlastně jenom známé chronické, stabilizované pacienty. Když máme akutní problém, vždy to vyžaduje osobní vyšetření lékařem. Telemedicína neřeší akutní stav.
Čtěte také
Jakým způsobem si najdeme virtuální pracoviště?
Musíte si stanovit prioritu, pro jaký obor nebo problém chcete být řešena. V Česku je zatím zhruba dvanáct pracovišť, která jsou velmi aktivní, mají svoje online platformy, svoje aplikace.
Pochopila jsem, že můžete v rámci systému IPEX nahlížet do dokumentace, takže nemusíte pacienta neustále posouvat na nová vyšetření, protože vidíte, co tam je...
To je hrozně důležité. Kromě klinického vyšetření potřebujeme znát laboratorní vyšetření a zobrazovací metody. Sdílení obrázků a popisů je dobře fungující, ale co mě trápí, to je laboratoř. Když jdete na preventivní prohlídku, tak máte slušné spektrum laboratorních hodnot, které byste měla sdílet i s ostatními specialisty. Aby člověk nemusel být zbytečně odebírán x-krát ročně, ale aby byl třeba jeden velký odběr, který bude obsahovat všechno. Bude na centrálním úložišti, ideálně i ve vašem smartphonu, a vy jako vlastník dat budete určovat, komu data můžete poskytnout.
Takže by to mohlo našemu zdravotnictví ušetřit spoustu peněz?
Digitální medicína není primárně o ušetření prostředků, je to o vnímání medicíny třetího tisíciletí, a především o tom, abychom měli dlouhodobou udržitelnost vysoké kvality. Všichni víme, že medicína v Česku je na nesmírně vysoké úrovni, a to ve všech oborech. A naším cílem je při zhoršující se politické a ekonomické situaci zachovat všem pacientům rozsah péče, ale i přicházet s novými léky, s novou farmakologickou léčbou tak, abychom drželi stále světový krok. A to právě digitalizace umožní.
Řadu onemocnění můžete na dálku aktivně monitorovat. Jakým způsobem udělat, aby to fungovalo pro mě jako pro uživatele, když vím, že jsem v té kritické skupině?
Je to zatím ve stadiu přípravy jednotlivých telemedicínských sledování daných diagnóz. Ale v Česku existuje celá řada pracovišť, která už to realizují. Je potřeba najít si to pracoviště na webu a oslovit odborníky, kteří se tímto zabývají. Ale vždycky je důležitá osobní konzultace s lékařem, protože představa pacientů, že jim to zásadně pomůže nebo že to vylepší jejich zdravotní stav, může být trošičku mylná. Máme-li příklad pokročilého srdečního selhání, kde už není šance na transplantaci, tak tam je telemedicína důležitá, ale nemůže zvrátit vývoj základního onemocnění.
Máme si pomalu zvykat na vyšetření od vzdáleného odborníka? Jak nás prohlédne někdo, s kým se nepotkáme? A budeme se muset jednou sami postarat o monitoring svého zdravotního stavu? Poslechěte si celý rozhovor.
Související
-
Rozšířená realita nachází uplatnění v medicíně. Budoucím lékařům pomůže s přípravou na povolání
1. lékařská fakulta využívá pro výuku studentů důmyslný simulátor pacienta. Pořád mu ale chybí různé důležité vlastnosti. To by měla změnit technologie rozšířené reality.
-
Virtuální realita pro lékaře a pacienty. Technologie může pomáhat při rehabilitaci i úzkostech
Virtuální realita není jen na hraní! Nabízí také pomoc při vzdělávání lékařů a léčbě. Podívejte se na přednášku Martina Kotka z Asociace virtuální a rozšířené reality.
-
Kdy budou roboti chytřejší než lidé? Pandemie otevřela nové technologické možnosti, tvrdí experti
Koronavirová pandemie změnila svět k nepoznání. Mimo jiné donutila společnost přijít na jiné způsoby, jak fungovat „na dálku“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.