Nedaleko Bodamského jezera leží Nový Jablonec. S tím českým ho pojí víc než jen jméno

Kaufbeuren neboli Nový Jablonec v Bavorsku
Kaufbeuren neboli Nový Jablonec v Bavorsku
0:00
/
0:00

Ve Spojených státech je několik měst, která se jmenují Praha. Je tam také Brno, Beroun, Tábor, Kolín, Protivín, Hradec, Písek, Frýdek a taky pár Plzní. Jsou důkazem, že ten, kdo opouští svůj rodný kraj, si s sebou bere i kus domova. V Bavorsku, kam se vydal náš berlínský zpravodaj Pavel Polák, leží u města Kaufbeueren Nový Jablonec. Jeho dějiny se od těch českých amerických měst trochu liší.

Malé město, které pěšky přejdete od západu k východu, stejně jako od severu k jihu za nějakých dvacet minut. Bezprostředně po druhé světové válce tady ale žádný Nový Jablonec nestál.

Rozhodl se vrátit paměť nenápadnému náměstí v centru Berlína. A „obnovil“ český kostel

Juan Garaizabal a jeho instalace českého kostela na Betlémském náměstí v Berlíně

V Berlíně kdysi stával kostel, který před skoro třemi sty lety nechal pro české evangelíky postavit pruský král. Byli to emigranti, většinou tkalci, kteří se směli v Braniborsku usadit. Kostel stál v Berlíně až do druhé světové války, kdy ho bomby proměnily v hromadu sutin. Přivolat ho zpátky do současnosti se pokusil španělský umělec Juan Garaizabal. Setkal se s ním zpravodaj Pavel Polák.

 

 

Tehdy se to jmenovalo Kaufbeuren-Hart. Byla to velmi tajuplná městská část, protože se tady vyráběla munice a malé zbraně," říká Gertruda Hofmannová, které tehdy bylo šest let.

Vzpomínky na odsun

Vzpomínky z té doby si uchovala a říká, že víc než městská část to byl spíš uzavřený areál v lese, kde se do konce války vyráběly výbušniny pro válečnou mašinerii. A kde také pracovali zajatci a nuceně nasazení.

Když sem s rodinou přišla, byl areál prázdný. Některé bunkry vyhodili Američané do vzduchu – byla to továřní ruina. „Po válce se obrátil inženýr Huschka s výzvou na vyhnané sudetské Němce z Jablonce a okolí, aby přišli právě sem,“ vzpomíná.

Nový začátek

Gertrud Hofmannová je jednou z vedoucích Jizerskohorského muzea v Novém Jablonci. Nejen proto se tak vyzná v dějinách svého nového, ale i toho starého města.

Gertrud Hofmannová dokáže o sklářství dlouze vyprávět a také názorně ukázat, jak vystavené sklářské nástroje používat

Erich Huschka, o kterém mluví, chtěl vybudovat nové sídlo a spojit lidi, kteří rozumí sklářskému řemeslu a výrobě. Tomu, co dělalo z Jablonce i před válkou významné evropské město. Nový Jablonec si měl tuto pověst udržet.

Na začátku se sem skutečně směli nastěhovat jen ti, kteří byli dříve ve sklářském průmyslu. Bylo to rozhodnutí dané tím, že jsme chtěli být soběstační a vydělat si na sebe sami, aby nás nemuseli místní v Kaufbeurenu živit.“

Pozapomenutá historie

Ve světě české sklo konkuruje našemu hokeji, doma si ho nevážíme, říká kurátor Milan Hlaveš

Milan Hlaveš

České sklo je prý jediný artikl, který ve světě dokáže konkurovat českému hokeji. „Jsme skutečná sklářská velmoc, ale protože je sklo určené především na export, u nás se o tom moc neví,” říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Milan Hlaveš, vedoucí sbírky skla, keramiky a porcelánu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Když jsem se Novým Jabloncem procházel, tak jsem si říkal, že kdyby mně na to Getrud Hofmannová neupozornila, vůbec by mě nenapadlo, že tady byl před 75 lety zbojařský závod. Ulice, domy, prostě malé město.

Na jednom domě jsem si ale všiml cedule, na které stojí, že to bývala dříve dobíjecí stanice elektrovozíků, kterou si sudetští Němci přestavěli na první novojabloneckou hospodu.

Sklářskému řemeslu rozumím, protože jsem doma viděla otce i matku při práci. O prázdninách jsem vždycky pracovala v různých jabloneckých sklářských závodech. Sklo mě prostě fascinuje.“

V Jizerskohorském muzeum si můžete prohlédnout, jak to vypadalo ve staré vlasti a jak jsme byli vyhnáni. Že se domů nevrátíme, bylo jasné velmi rychle. V muzeu chceme zachytit naše kořeny a jak jsme dříve pracovali,“ dodává Gertrud Hofmannová.

Bavorsko-české přátelství

Jizerskohorské muzeum v bavorském Novém Jablonci

Československo po válce nedovolilo novojabloneckým, aby své město pojmenovali Nový Jablonec. Až v roce 1952 si to jméno prosadili. Běhěm studené války to už nikdo neřešil.

Expozice končí rokem 1990, ale mě zajímá také současnost. Dneska jsou Nový Jablonec v Bavorsku a Jablonec v Čechách partnerskými městy. Lidé se navštěvují, kapely vyjíždějí na hostování.

Těch posledních třicet let novojablonecko-jabloneckých vztahů by si určitě také nějakou expozici zasloužilo.

Spustit audio
autoři: Pavel Polák, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související