Nechápu, proč Rusové nejsou schopni narušit západní dodávky zbraní Ukrajině, diví se vojenský analytik Visingr

25. květen 2022

Ukrajina žádá svět o víc zbraní a munice v bitvě o Donbas. Tu jejich ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil za největší bitvu od 2. světové války na území Evropy. „Je to především bitva dělostřelectva a obrněných vozidel, takže Ukrajina potřebuje maximální množství dělostřeleckých zbraní. Především těch s velkým dostřelem, aby mohli Ukrajinci Rusy přestřelit. Potřeba jsou také obrněná vozidla,“ uvádí vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Ukrajina disponuje vlastním systémem pro řízení dělostřelecké palby. „Používají decentralizovaný systém, který pracuje na bázi mobilní aplikace. Ta funguje podobně jako aplikace systému Uber,“ dodává v pořadu Téma dne.

Z čistě vojenského hlediska – ruské pokusy zastavit dodávky zbraní byly zatím dost slabé.
Lukáš Visingr

A Visingr pokračuje: „Když do této aplikace zadají vojáci souřadnice cíle, tak je systém automaticky předává nejbližšímu vhodnému ukrajinskému dělu nebo raketometu. To Ukrajincům umožňuje reagovat v řádu minut. Ruské straně, když to jde dobře, to stejné trvá hodinu.“

Čtěte také

Analytik je překvapen, že Rusové zatím nejsou schopni narušit dodávky zbraní, které na Ukrajinu putují. „Z čistě vojenského hlediska je to obrovská a nepochopitelná chyba. Rusové musejí vědět, co všechno na Ukrajinu proudí a přesto s tím nic moc nedělají.“

„Jejich pokusy zastavit dodávky zbraní ze Západu byly zatím dost slabé a výsledky minimální. Nejsem schopen říci, co je toho příčinou, ale z vojenského hlediska je to další do dlouhého seznamu ruských chyb a neúspěchů.“

Rusové už sahají do skladů

Rusko je totiž nuceno užívat starší a méně kvalitní techniku ze svých skladů. Dušan Rovenský, redaktor časopisu ATM a armádní velitel v záloze přibližuje, jakými zbraněmi útočící Rusko v tuto chvíli disponuje.

„Především jde o těžkou obrněnou techniku, tedy tanky a obrněná vozidla pěchoty a obrněné transportéry. Dále dělostřelectvo, tedy kanóny, raketomety a samozřejmě letectvo.“

Čtěte také

„Projevuje se už to, že válka probíhá tři měsíce a obě strany ztratily obrovské množství zbraní. Rusko proto začíná doplňovat své jednotky ze záložních skladů, takže se objevuje technika staršího data výroby a horší kvality.“

Příkladem může být nahrazení bojových vozidel pěchoty BMP-2 staršími BMP-1 a starší varianty tanku T-72. „Také se na ruské straně objevují malosériové moderní zbraně, které se nezavedly do velkosériové výroby, ale existují třeba v několika desítkách kusů.“

Proč Rusko posílá do boje generály ve výslužbě?

Hosté jsou:
Lukáš Visingr,
vojenský a bezpečnostní analytik
Dušan Rovenský, časopis ATM, dříve aktivní voják řady operací ve světě
Petr Kalina, ukrajinista, Ústav slavistiky Filosofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně
Richard Stojar, Centrum bezpečnostních a vojenských studií UNOB Brno

Vojenský expert Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenských studií univerzity obrany Brno považuje za zvláštní ruské kroky v personálních otázkách.

Zvláště předchozí ztráty významných ruských vojenských představitelů v boji prý ukazují, že do míst bojové činnosti byli vysíláni vysocí vojenští představitelé.

„Nejspíš aby namotivovali ne příliš úspěšné jednotky, nebo zvýšili bojovou morálku ruských vojáků.“

„Poslední ztráta generálmajora vzdušných sil Kanamata Botaševa je zajímavá v tom, že se jednalo o ruského generála ve výslužbě. O této ztrátě se bude ještě spekulovat, tedy proč se tento voják vůbec na frontě objevil a byla mu svěřen a technika, tedy letoun, se kterým byl sestřelen,“ očekává Richard Stojar.

Poslechněte si celé Téma dne Martiny Maškové.

Spustit audio

Související