Nechápu, proč poslanci od teritoriality upustili. Pomohla by nám snížit náklady, říká šéf exekutorů

Jak hodnotí exekutoři novelu zákona, kterou nedávno schválili poslanci a která například otevírá cestu ke zrušení exekucí  kvůli nízkým dlužným částkám? Podporují exekutoři princip jeden dlužník - jeden exekutor? A jak Exekutorská komora dbá na profesionální chování svých členů? Tomáš Pancíř se ptal prezidenta Exekutorské komory Jana Mlynarčíka.

Ještě něco byste na té novele chtěli změnit, ještě v něčem vidíte problém?

My těch problémů vidíme více. Samozřejmě, už od počátku jsme byli proti tomu, co navrhovalo Ministerstvo spravedlnosti, že ten princip jeden soudní exekutor – jeden dlužník nemůže být formou takzvané koncentrace. Řešili jsme to v podobě místní příslušnosti. Jsme si vědomi, že místní příslušnost nevyřeší veškeré problémy, které dnes exekuce mají, ale podle mého názoru je to jediná cesta – zejména co se týká exekucí, které v budoucnu mohou nastat u lidí postižených pandemií.

Pokud vezmeme těch 150 tisíc lidí, kteří mají více než deset exekucí, tak každou z nich může v současnosti řešit jiný exekutor, který přitom dělá to samé: zjišťuje majetek dlužníka, jezdí se podívat, co by mu mohl zabavit a prodat, jedná s jeho zaměstnavatelem a bankami. Samozřejmě každý si to pak naúčtuje do svých nákladů. Kdyby fungoval princip jeden dlužník – jeden exekutor, o kolik by náklady klesly?

Čtěte také

Chtěl bych určitě uvést, že pokud by princip jeden exekutor – jeden dlužník byl zaveden, ať už by byla nositelem místní příslušnost nebo něco jiného, tak by to pro Exekutorskou komoru znamenalo další digitalizaci. To znamená vytvoření jednotného exekučního systému, který by podle mého názoru snížil celkové náklady systému pro třetí osoby: zejména banky, zaměstnavatele. Ta komunikace by se podle mého názoru zcela jednoznačně zjednodušila a zrychlila.

Pokud jde o náklady, které mají soudní exekutoři, tak nepochybně ano – ubyla by nám práce. Pokud budu mít jednoho dlužníka, o kterém jsem zjišťoval nějaké informace u bank, zaměstnavatele a podobně, tak samozřejmě vidím, že jsem se dotazoval před měsícem, před půl rokem, a ta situace se dá lehce odhadnout. Vím, že zaměstnavatel srážkami ze mzdy uhradí jednu exekuci a například letos v září se začne splácet druhá. Tohle všechno ten systém zjednoduší a zefektivní.

Když to vezmeme celkově, o kolik peněz by takový jeden dlužník s deseti exekucemi potom mohl platit méně?

To asi nelze odhadnout. Určitě by se dalo mluvit o částkách v řádech tisícikorun.

Čtěte také

O to byste přišli vy jako exekutoři. Je možné, abyste toto připustili? Není to vlastně proti vám?

Bavíme se o stránce příjmové, ale zejména nás trápí stránka nákladová. Pokud budu vědět, že mám jednoho dlužníka, u kterého se nemusím každou chvíli dotazovat, zda má nového zaměstnavatele, tak tohle vše nám sníží i náklady. Pokud by v horizontu několika let došlo ke snížení příjmů, tak nám výrazně sníží ale i náklady.

Vy jste říkal, že proti teritorialitě exekutorů je většina Poslanecké sněmovny. Jak si to vysvětlujete?

Nedokážu to pochopit. Drtivá většina politických stran a hnutí v Poslanecké sněmovně měla ve volebních programech zavedení místní příslušnosti. Následně se to trochu změnilo nebo specifikovalo, že ten princip jeden soudní exekutor – jeden dlužník je správná cesta. Nicméně potom nechápu, proč poslanci hlasovali pro vypuštění všech nosičů, které by ten princip zaváděly.

Proč Mlynarčík kritizuje takzvané milostivé léto? Daří se exekuce zastavovat? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.