Nebýt vltavské kaskády, průtok v Praze by byl méně než poloviční, popisuje ředitel Povodí Vltavy

Avizovali jste, že pokud hladina Orlické přehrady poklesne ještě o dalších 3,5 metru, budete muset začít odpouštět slapskou nádrž. Rozumím tomu správně, že není otázka zda, ale spíš kdy se to stane?

Čtěte také

Hydrolog Jan Daňhelka: Sucho pozorujeme celý rok. Nadcházející vlna veder nás posune k hodnotám z roku 2018

S ohledem na meteorologickou předpověď nebo na situaci, která je, tak se to tak dá říct. Je to spíš otázka toho, kdy se to stane, protože nejsou predikovány žádné výrazné srážky, které by mohly napomoci.

Takže nepomůže ani to, že má začátkem týdne snad zapršet a mají přijít bouřky.

Jestli zaprší, přijdou bouřky, budeme rádi, když to zaleje zahrádky a pole, ale nám to asi moc nepomůže, protože to by musel být přítok do orlické nádrže – a je to území 12 tisíc kilometrů čtverečních – tak by musel být vyšší než těch 40 metrů krychlových za sekundu, které se odpouštějí. Tím bychom teprve došli do fáze naplňování a v tu chvíli by se to nemuselo realizovat. Ale kdo ví, je to ještě čtrnáct dní.

A co to bude znamenat, pokud začnete upouštět slapskou přehradu?

Bude to znamenat to, že až hladina v orlické nádrži klesne na určitou kótu – je to kóta 334,60 metrů nad mořem – tak se nebude dál odpouštět z té orlické nádrže, hladina bude usilovat kolem této kóty.

Objem 40 metrů krychlových za sekundu, který jde z profilu Vrané, tak bude realizován ze slapské přehrady. Logicky to bude znamenat, že hladina ve slapské nádrži začne potom pozvolně klesat.

To je to, co je jednou za 50 let, co nám ukazuje ta číselná řada statistická. Ono nám to skoro tak vychází vzhledem k životnosti té nádrže. Bude to vlastně poprvé, kdy nastane situace, že hladina začne klesat dříve než po ukončení plavební a rekreační sezony, protože se začínala snižovat vždy až po konci září. Dokonce jsme dělávali pravidelně na konci září naopak spíš zvyšování hladiny, aby mohli rekreanti dostat ven z vody plavidla atd.

Čtěte také

Jihočeské řeky mají minimální průtok vody. Situace je výrazně horší než loni, říká šéf Povodí Vltavy

Teď už to absolutně nepřipadá v úvahu, ale jdeme jinou cestou. Udělali jsme to opatření, že jsme to zveřejnili už nyní, když to je právě vysoce pravděpodobné, aby se uživatelé plavby a majitelé plavidel k tomu mohli nějakým způsobem postavit a připravit se na to. Takže třeba od pondělí 17. srpna jsme zvýšili kapacitu převážení plavidel přes slapskou hráz.

Dnes (ve středu, pozn. red.) jsme zrovna domluvili třeba s panem starostou Županovic, že budeme využívat k vyndavání lodí i sjezd do vody, který jsme tam realizovali a je používán pouze pro integrované záchranné složky. Čili jdeme tomu takto naproti, aby se na to lidi mohli připravit.

Kapacita nádrže

Jak nízko můžete na Slapech jít? Kolik se může upustit?

Já vám teď neřeknu úplně přesně v metrech, kolik to je. Ale každá nádrž má zcela jednoznačně dané rozdělení objemu v té nádrži.

Slapská nádrž je naplněná, má takzvaný zásobní prostor, který má svoji horní kótu a pak dole je omezen kótou stálého nadržení. Takže my nemůžeme jít níže, než je ta kóta stálého nadržení – kdybychom se blížili k této kótě, potom zase začneme dotovat slapskou přehradu z orlické. Takto je systém nastaven, takto to funguje.

Petr Kubala, ředitel Povodí Vltavy|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Často se setkáváme třeba s dotazy, proč se neodpouští z obou přehrad stejně – a úplně to chápu, protože samozřejmě dopady výšky hladiny na orlické nádrži jsou razantnější. Je to dáno i morfologií nádrže, že je taková zahloubená, zaříznutá, ale v podstatě nám tam teď chybí víc než 11 metrů od maximální kóty zásobního prostoru.

Je to dáno tím, že ta orlická nádrž vzhledem k svému objemu je 2,8krát větší než ta slapská, je umístěna výš po toku, takže z hlediska nadlepšování má samozřejmě výrazně větší možnosti.

Řeknu to laicky: kdybyste se dostal do situace, že byste odpouštěl stejně, tak ta slapská se vám vyprázdní výrazně dřív a vy byste ji přes prázdnou slapskou musel nejdřív nadlepšovat a pak pouštět dál. Teď jsem to popsal vysloveně zjednodušeně, ale z hlediska vodohospodářského to má samozřejmě význam a tento princip tak, jak je nastaven, je opravdu správný.

Dá se to říct v krátkosti, jak by teď vypadala Vltava v Praze, kdyby neexistovala vltavská kaskáda?

To vím úplně přesně. Právě vycházíme i z té studie Českého vysokého učení technického, co nám zpracoval pan docent Fošumpaur. Kdyby nebyla vltavská kaskáda, tak dnešního dne máme průtok v Praze, který by se pohyboval mezi 10 až 15 metry krychlovými za sekundu. Čili vidíte, že teď máme přes 40 metrů krychlových za sekundu – byli bychom prostě níže, než je polovina toho průtoku.

Čtěte také

Ryby frčí i na antidepresivech, ve vodě se neschovají. Dostávají od nás „pěkné dárky“, říká ichtyolog Vrána

A když vezmeme, že tady máme odběry vody, že tady máme ústřední čistírnu odpadních vod – a to není jenom o Praze, je to o celém dolním úseku Vltavy a potom Labe – tak by samozřejmě potom nemohly být další funkce vodního toku zajištěny. Nemluvím ani o tom vodním a na vodu vázaném ekosystému, který by to také nesl těžce a situace by byla výrazně horší.

Je důležité si ještě říct, že my těch 40 metrů krychlových za sekundu odpouštíme letos již od 10. dubna a za celé to období jenom z té vltavské kaskády jsme nadlepšili průtok o více než 200 milionů kubíků vody. A když si vezmete, že by vám tam těch 200 milionů kubíků neteklo, tak to máme suché skoro celý ten rok. A jenom ze všech nádrží v celém povodí Vltavy už jsme nadlepšili v letošním roce více než 330 milionů kubíků vody. Čili opravdu je vidět, že ty nádrže plní tento účel, a to nemluvím o těch vodárenských, které nejsou prioritně určeny k tomuto účelu.

Jak vážné je současné hydrologické sucho na dalších tocích povodí Vltavy? A bude třeba na rekreační účely přehrad do budoucna rezignovat? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.