Ne všichni Rusové režim podporují. Je tam lhostejnost, nezájem, zavírání očí před tím, co se děje, míní politický geograf

4. květen 2022

Podle amerických tajných služeb se Moskva pokusí v průběhu května připojit Donbasu Rusku. A Kyjev je přesvědčen, že Moskva už rozhodla i o útoku na Moldavsko. Západní svět trne, co Vladimir Putin vyhlásí 9. května. „Spekuluje se o tom, že oficiálně zahájí válku, případně vyhlásí nějakou formu mobilizace. Zdaleka ne všichni Rusové ale režim podporují,“ říká politický geograf Martin Lepič z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Vypadá to, že mezi ruskou populací podpora pro válku a pro režim vystoupala. Na druhou stranu je ale daleko od nějaké mobilizované podpory. To, co jsme mohli vidět krátce po anexi Krymu, ta silná politická mobilizace, sjednocení za režimem v současném Rusku vůbec není,“ soudí Lepič.

Čtěte také

„Je tam daleko větší lhostejnost, nezájem, zavírání očí před tím, co se děje,“ dodává s vysvětlením, že v průzkumech veřejných mínění v autoritářských nebo totalitních státech velká část obyvatel deklaruje, že stojí za režimem veřejně, ale v soukromé sféře jsou buďto proti režimu, anebo jsou vůči němu lhostejní.

Připomíná v této souvislosti průzkum, který v lednu provedli političtí geografové z University of Colorado at Boulder. Zkoumal postoje lidí na Donbase, jak v části pod kontrolu Ukrajiny, tak v části, která je od roku 2014 okupována Ruskem.

Pokud jste volali z Moskvy, vyšlo 70 až 75 procent podpora pro připojení k Rusku. Pokud jste volali z Kyjeva, tak okolo 15 procent.
Martin Lepič

„Šetření dělali telefonicky. Polovině respondentů volali z Kyjeva a polovině z Moskvy čili z ukrajinského a z ruského čísla. Zatímco v ukrajinské části nebyly žádné rozdíly, v části okupované Ruskem byl enormní rozdíl. Pokud jste volali z Moskvy, vyšlo 70 až 75 procent podpora pro připojení k Rusku. Pokud jste volali z Kyjeva, tak okolo 15 procent. Obyvatelé se tam reálně bojí ventilovat veřejně svůj názor,“ vysvětluje.

Přístup Rusů je vlažný

Lepič si nemyslí, že by oficiální zahájení války 9. května mohlo být zásadním zlomem pro válku.

„Přístup Rusů k této válce je celkově vlažný a nezmění to sice pro Rusko významnou symbolickou událostí. Musela by se stát ještě nějaká další věc, nějaký otřes vnitřní nebo i externí, který by veřejné mínění rychle vyklonil,“ soudí.

Nenastane žádný výrazný průlom na bojišti, alespoň určitě ne na donbaské frontě, která se zdá být relativně stabilní.
Martin Lepič

Čtěte také

Samotná symbolická událost je podle něj důležitá, ale opakuje se každý rok a nepřináší to nějaký efekt překvapení, otřes, který by právě měl potenciál nastartovat mobilizaci.

„Nenastane žádný výrazný průlom na bojišti, alespoň určitě ne na donbaské frontě, která se zdá být relativně stabilní, od začátku války se v podstatě téměř nehnula, především ta hlavní část vlastně okolo Doněcku a Luhansku,“ říká.

Podpora veřejnosti se může rychle zvrtnout

Ruský režim je sám o sobě relativně slabý a nejistý, opakuje Lepič. „Podpora veřejnosti se může velmi rychle zvrtnout pro opozici. Ta v Rusku existuje, je potlačená brutální represí, je neorganizovaná, ale není zahubená,“ připomíná.

Čtěte také

„Pokud by došlo k takzvanému palácovému převratu, je velmi pravděpodobné a ukazují to i zkušenosti z mnoha jiných autoritářských států, že pokračuje diktatura. Pokud by došlo k lidovému povstání, nějaké verzi sociální revoluce, je větší pravděpodobnost, že by to mohlo vést k demokratizaci režimu. Evropa potřebuje demokratické Rusko a toto je asi jediná šance,“ míní.

Největší možný právní trest je izolace Ruska. „Izolace včetně vlastně ukončení obchodních vazeb. To by bylo velmi výrazné pro Rusko, ale je to vize několika let a je to velmi obtížné pro mnohé státy,“ uzavírá politický geograf.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , kbr

Související