Názor EU moc nezajímá Írán ani USA, říká expertka na Blízký východ. Nejblíž má Unie k státům Zálivu

Evropská unie se podle Martínkové na celou situaci dlouhodobě dívá s nelibostí a s obavami. Dřív v americko-íránských vztazích zastávala pozici mediátora. Teď se ale ocitla v pozici, kdy nemá místo u stolu. Dopady konfliktu přitom výrazně pociťuje.

Čtěte také

iROZHLAS

Hlavní body jsou podle USA vyjednané, podle Íránu je Hormuz zavřený. Země jednají ve Švýcarsku

Unie sice trvá na diplomatickém řešení s pomocí nátlaku a na co nejrychlejším ukončení konfliktu, nicméně má své představy o podmínkách a nechce proto dohodu za každou cenu.

„Požadavky Evropské unie jsou takové, že by dohoda měla být obsáhlá, měla by obsahovat kontrolní mechanizmy, měla by být snadno realizovatelná a ověřitelná,“ vypočítává expertka z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.

Představy o dohodě

Unie by si přála, aby dohoda nebyla jen o otevření námořní tepny Hormuzským průlivem, ale aby obsahovala i řešení pro íránský balistický programu. „Měla by obsahovat ujištění, že Írán nikdy nezíská a nebude používat jadernou zbraň a nebude tyto technologie šířit dál,“ popisuje Martínková unijní představy.

Čtěte také

Kvůli válce na Blízkém východě se na Ukrajinu trochu zapomnělo. Pro Evropu to je příležitost

A třetí unijní požadavek je, aby Írán souhlasil s tím, že nebude dál prosazovat své regionální zájmy pomocí podpory nestátních aktérů a teroristických organizací.

Evropská unie by si také přála, aby dohoda nebyla jen dvoustranná mezi Spojenými státy a Íránem, ale aby se na ní dohodlo a garantovalo ji více stran. Jenže to se zřejmě nestane. Přestože Spojené státy mají na Írán velmi podobné požadavky jako Evropská unie, tak evropské státy k vyjednávání nepustily. A unijní názor příliš nezajímá ani Teherán.

Zklamání z minulosti

Ten si totiž zřejmě vzpomíná na to, jak to dopadlo s takzvanou jadernou dohodou uzavřenou v roce 2015. Evropská unie byla tehdy při vyjednávání mediátorem a také jedním ze signatářů dohody.

Když ale americký prezident Donald Trump během svého prvního mandátu z dohody USA vyvázal, Unie sama nic nezmohla. Spojené státy tehdy navíc uvalily sankce i na firmy, které by s Íránem spolupracovaly. To evropské společnosti vystrašilo a upustily od plánovaných projektů v Íránu.

Čtěte také

Bříza: Írán začínají ovládat revoluční gardy. Uzavření příměří je ale pravděpodobnější než v minulosti

Diplomaticky se Evropská unie snažila jadernou dohodu zachránit. „Ujišťovala Írán, že za dohodou stále stojí a bude na ní dál participovat. Že se vlastně pro Írán a Evropskou unii nic nezmění, což ale bohužel nebyla pravda,“ přibližuje Martínková. „Evropská unie tím ztratila ve vyjednávání veškerou kredibilitu.“

Spojenectví v Zálivu

V současném konfliktu má EU podle Martínkové nejblíž k arabským státům Zálivu. Právě na ně mířily íránské odvetné útoky za americko-izraelské údery.

„Evropská unie má s těmito státy obnovené strategické partnerství, vyjádřila jim jasnou podporu, podpořila jejich právo na obranu, poskytla také protivzdušné obranné systémy a drony a zajistila, že budou do budoucna spolupracovat,“ vypočítává Martínková unijní reakci.

Lenka Martínková|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

„Tyto státy budou nakonec v regionu trvale určovat dění a zajišťovat bezpečnost, nikoli Spojené státy,“ vysvětluje Martínková, proč by unijní reakce měla být pro evropské státy výhodná.

Očekává, že arabské země po aktuální negativní zkušenosti přehodnotí vojenskou spolupráci se Spojenými státy a nebudou už tak ochotné hostit americké vojáky. Státy Zálivu si raději vlastní bezpečnost zajistí samy.

„A tady může Evropská unie právě přijít, pomoct, zaujmout – ne ale naplno – to místo, které Spojené státy měly. Protože už v tuto chvíli asi nikdo nebude chtít, aby se nějaká další strana v regionu aktivně vojensky angažovala,“ odhaduje Martínková.

Proč by arabské země mohly stát právě o partnerství s unijními zeměmi? Jak se státy Zálivu teď staví k Íránu samotnému? A jak se jednotlivé unijní země liší v názorech na americké údery proti íránskému režimu? Dozvíte se v nejnovějším díle Bruselských chlebíčků.