Název Zelená vlna se neruší. Média skočila na vtip zatím neznámého autora

Zelená vlna

Agentura ČTK vydala dnes ráno zprávu o tom, že Český rozhlas ruší název dopravního zpravodajství Zelená vlna. Posluchači a politici prý v názvu spatřovali propagaci jedné z politických stran. Zprávu okamžitě převzaly některé zpravodajské servery. Radiožurnál upozorňuje, že se jedná o naprostý nesmysl a celá tato zpráva se nezakládá na pravdě.

Některá média naletěla vtipu neznámého autora, který se vydával za zástupce Českého rozhlasu.

„My Zelenou vlnu přejmenovávat nebudeme. Jsme přesvědčeni, že je to zažitý výborný název. Mohu všechny uklidnit, že po necelých čtyřiceti letech název měnit nebudeme,“ ujišťuje šéf Centra zpravodajství Českého rozhlasu Tomáš Pancíř a pokračuje:

„Poslali jsme oficiální prohlášení všem médiím. U těch médií, která původní falešnou informaci převzala, jsme urgovali, aby vydala dementi.“

Rozhlas nyní celou událost šetří. „Kdosi neznámý poslal mail, který vypadá, jako by byl odeslán náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu. Mail přišel do redakcí, byl v něm odkaz na další fiktivní pracovnici Českého rozhlasu. Pátráme, odkud byl mail skutečně poslán a kdo si z nás tuto legraci udělal,“ popisuje Pancíř.

Na kachnu skočila média jako ČTK a iDNES.cz. „To se nehodnotí jednoduše. Tento fór byl připraven někým, kdo mechanismy, jak to v médiích funguje, pravděpodobně zná. Byla tam fiktivní mluvčí, ta osoba skutečně zvedla telefon, potvrdila tu informaci, dodala další informace,“ vysvětluje Pancíř a dodává:

„Média to měla ze dvou zdrojů… Já pevně věřím, že nám by se to nestalo. My jsme i po tomto zážitku ještě zpřísnili ověřování všech informací. Ale je to i na vyšetřování těch médií, iDNESu a ČTK.“ Už je prokázáno, že falešný mail nepřišel z počítačů rozhlasu. Vedení Českého rozhlasu zvažuje trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zfalšovat e-mail je snadné

Podle internetového publicisty Daniela Dočekala není nijak složité vyrobit podvrh e-mailu. „Není vůbec nutné se někam nabourávat, podle všeho to tady ani nikdo neudělal,“ tvrdí a vysvětluje:

„Je to stejně jednoduché, jako když pošlete papírový dopis a na zadní stranu obálky napíšete smyšleného odesílatele. U e-mailu to funguje podobně. Vytvoříte e-mail, napíšete do odesílatele třeba člena vedení Českého rozhlasu a mail prostě odejde a tváří se jako zpráva od někoho úplně jiného.“

Odhalit falešnou zprávu už tak jednoduché být nemusí. „V tomto případě by se dala velmi snadno odhalit zdravým rozumem, zamyslet se nad tím, jak absurdně to působí. Z hlediska technického se dá podívat do takzvaných hlaviček e-mailu,“ objasňuje Dočekal a doplňuje:

„A ta zpráva by měla za normálních okolností projít internetem nějakou standardní cestou vedoucí zpátky. Jinak je to velmi obtížné, pokud by to někdo udělal velmi dobře, nemuselo by to ani být poznat.“ Proti zneužívání e-mailových adres je možné se bránit například elektronickým podpisem.

„Každý e-mail by byl podepsán elektronicky a identifikoval by odesilatele. Zaručoval by také, že bude skutečně obsahovat to, co bylo odesláno. E-maily je možné cestou měnit. Ony přicházejí v otevřené textové podobě, do které by kdokoli cestou, ať už záměrně nebo omylem, mohl zasahovat,“ uzavírá Dočekal.

Podle publicisty Miloše Čermáka se něco podobného v médiích dělo vždycky. „Je spousta slavných případů. Většinou se tím chtělo ukázat, jak média pracují špatně a neověřují zprávy. Ale někdy je opravdu těžké se tomu skočení na špek vyhnout, když se takový podvrh dobře připraví,“ říká.