Návrhu vytvořit Europatriot nerozumím. Nejsme v pozici, kdy bychom si mohli cokoliv nárokovat, říká Kopečný

Koalice ochotných je uskupení zemí, které se zavázaly k podpoře Ukrajiny bojující proti ruské agresi. Poslední setkání koalice právě skončilo v Paříži. Dospělo podle vás k něčemu významnému?

Čtěte také

Tribunál pro ruské zločiny? Jde o významný krok, mezinárodní spravedlnost je v defenzivě, říká soudce Fremr

Dospělo, protože koalice ochotných dlouhou dobu, už v podstatě roky, fungovala především jako diplomatická, zahraničněpolitická platforma, kde se evropské státy – někdy s mimoevropskými partnery – setkávaly a plánovaly, jak by měly vystupovat diplomaticky nebo z hlediska nějakého dalšího tlaku. Málokdy ale přišly s konkrétním průmyslovým vývojovým projektem tak, jako právě v uplynulých dnech, respektive měsících, a to právě s prostředkem, který by měl zásadním způsobem zvýšit kapacitu Evropy na výrobu a používání vlastních prostředků protivzdušné obrany.

Hned se k tomu dostaneme. Koalice ochotných, kterou tedy společně vedou Francie a Velká Británie, má celkem 37 členů. Jakou roli v ní sehrává Česko, které v posledních měsících ochotou pomoci Ukrajině úplně nepřekypuje?

Vůbec žádnou, protože kdo si nezaplatí ticket u stolu, tak prostě není součástí takové koalice, která společnými náklady vyvíjí něco pro celou Evropu. Takže Česko v tom samozřejmě nehraje žádnou roli. Hraje roli v pomoci Ukrajině z hlediska udržování toho, co už několik let úspěšně běží a co se nikomu jinému nepodařilo nahradit nebo zkopírovat, tedy muniční iniciativy, ale jinak žádnou roli nehraje.

Dobře, když jste se o tom zmínil, v jaké kondici je právě muniční iniciativa? A jakým způsobem v ní figuruje v tuto chvíli Česko?

Česko v ní figuruje stále tak, jak to bylo od začátku – tedy jako hlavní integrátor a koordinátor mezi státy, které chtějí Ukrajině finančně pomoci. Tam se tedy už Česko neřadí, ale pořád koordinuje ukrajinské požadavky s firmami, které dokážou dodat to zboží, které Ukrajina potřebuje, a se státy, které jsou donory a chtějí to zaplatit. To je ta koordinační role Česka.

Čtěte také

Máme šanci stát se významným výrobcem zbraní. Muniční iniciativa je důkazem, že jsme v obranném průmyslu zaspali, říká Vystrčil

A v jaké je kondici? V ne o tolik horší, než tomu bylo loni, protože ten mechanismus je zaběhlý několik let, funguje pořád stejně a je závislý na jediné ingredienci, a to je přísun finančních prostředků. Těch se dostává méně, než by samozřejmě byl ten plný potenciál.

Ale na druhou stranu nedávno schválená půjčka 60 miliard eur pro Ukrajinu na vojenskou pomoc v rámci celkově 90miliardové půjčky ze strany EU obsahovala konkrétně položku pro dělostřeleckou munici, která de facto téměř celá půjde právě na českou muniční iniciativu. Takže významné financování v řádu nižších jednotek miliard eur má tato iniciativa i letos zajištěné.

Protiraketová koalice

V pondělí v Paříži zároveň vznikla nová protiraketová koalice. S jakým cílem?

S cílem vytvořit evropský program na vývoj a výrobu balistických střel, což je jedna z věcí, kterou Evropané nejvíce postrádají. Postrádá to samozřejmě i Ukrajina, ale ta za poslední dva roky udělala ohromný skok kupředu. Do té doby evropská protiraketová obrana a její raketová komponenta byla zcela závislá na Spojených státech. Proto je i ukrajinská protivzdušná obrana závislá na střelách do baterií Patriot. Těch střel se loni vyrobilo jenom 620 a i tak to byl nárůst o 20 procent oproti roku 2024. A přitom balistických střel, které útočí na Ukrajinu, Rusko dokáže vyprodukovat dvojnásobek.

Čtěte také

Česko by se mělo začít připravovat na konkrétní hrozby. Dvě procenta HDP na obranu jsou minimum, říká bývalý velvyslanec při NATO

Proto byla důležitá zpráva, že Donald Trump mluvil o předání licence na výrobu střel do Patriotů právě na Ukrajinu. Ale to zabere dlouhou dobu. Ukrajina už teď vyvíjí a vyrábí velké množství takových efektorů, jak se tomu říká ve vojenské terminologii, tedy těch střel, které dokážou v rámci protivzdušné obrany sestřelit letící balistickou střelu, která útočí na vlastní zemi.

Takže ten evropský program vlastně říká: i my se připojujeme, chápeme, že nemůžeme být závislí na Spojených státech. Nejenom kvůli politickým rozmarům tamní administrativy, ale i kvůli tomu, že to kapacitně prostě nestačí. A tak přichází tento program Freya.

Co by tam dělala Česká republika, když nechce nic přispět?
Tomáš Kopečný o koalici protiraketové obrany

Na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám se v Paříži dohodly Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko. Proč nejsme jejími členy?

Protože co bychom tam dělali, když nechceme nic přispívat? Všechny tyto státy, které jste jmenoval, tam mají mimochodem i svoje více či méně výrazné průmyslové zastoupení. To nebylo jenom jednání mezi státy, mezi vládami, ale byly tam i desítky firem z těch zemí, které jsou součástí koalice.

Neupeklo se to celé v Paříži během posledních pár dnů, ale tato iniciativa už funguje cca od května, kdy ukrajinská firma Fire Point přišla s tím, že to, co se naučila už vyrábět – a poslední měsíce vidíme, že to má velmi úspěšné výsledky tisíce kilometrů v hloubi Ruska –, by mohla sdílet s evropskými výrobci, aby Evropa měla svůj vlastní systém. Co by tam dělala Česká republika, když do toho nechce nic přispět?

Přitom ale premiér Babiš na jednání koalice ochotných vyzval k vytvoření společného projektu protivzdušné obrany. Jak tomu rozumíte?

Čtěte také

Dokud se na Ukrajině bojuje, není možné, aby vstoupila do NATO. Čína musí pochopit, že Rusko vede válku proti celé Evropě, upozorňuje Pojar

Upřímně nerozumím, co tím myslí a proč vyzývá k tomu, aby tam třeba nebyla Velká Británie, která je v protiraketové a protivzdušné obraně zapojena. Vůbec nevím, co tím myslí, protože zároveň deklaruje, že se na tom nebude podílet.

Před pár dny byl v Ankaře na summitu NATO, na kterém řekl, že se Česko nebude podílet na vojenské podpoře Ukrajiny. Takže nevím, proč by vzhledem k úzkému propojení tohoto systému protivzdušné obrany s ukrajinskou stranou, s ukrajinskými technologiemi, nás tam někdo chtěl.

Naštěstí nám nezavírají dveře, ale rozhodně nejsme v pozici, kdy bychom si mohli cokoliv nárokovat nebo označovat Velkou Británii, jednoho z nejvýznamnějších podporovatelů Ukrajiny a evropské protivzdušné obrany, za nežádoucí. Na to nikdo není zvědavý.

Jaký smysl budou mít společná vojenská cvičení v zemích sousedících s Ukrajinou? Na koho má být zaměřen 21. balík protiruských sankcí? A proč se členské státy nedokážou dohodnout na zákazu vstupu ruských vojáků na území Evropské unie? Poslechněte si celý rozhovor.