Návrh nového Zákoníku práce, ptačí chřipka, reklama na léčiva

Přehled příspěvků

Eva Lizcová: Najdou nezaměstnaní lépe práci s novým návrhem Zákoníku práce? Vyplatí se být v odborech podle návrhu nové normy? Bude si moci zaměstnanec sám za sebe dohodnout lepší podmínky práce? A bude moci zaměstnavatel vyhodit bez udání důvodu lenochy nebo alkoholiky? To se dozvíte už za chvíli v Duelu týdne.

Ptačí chřipka a katastrofické scénáře. Zkusíme je vyvrátit s ornitologem Jaroslavem Cepákem, který nám poví, zda je vůbec možné, aby k nám do Čech ptáci nákazu přinesli.

A také se zamyslíme nad tím, jak farmaceutické firmy nabízejí své produkty a ovlivňují tak naše podvědomí.

A Janem Pokorným jako vždy trochu odlehčíme událostem tohoto týdne. V jeho fejetonu na vás čeká tajemný PM.

Tak to jsou témata, kterým se v následující hodince budeme věnovat. Od mikrofonu vás zdraví a příjemný poslech vám přeje Eva Lizcová.

Duel

Eva Lizcová: Současný Zákoník práce platí od roku 1966. Má za sebou nespočet novelizací a odborníci se shodují, že je nepřehledný a složitý. Sociální demokraté spolu s komunisty tento týden prosadili ve Sněmovně vládní návrh nového Zákoníku práce. Z našeho vysílání víte, že se jedná o kontroverzní návrh, který vyvolal řadu bouřlivých diskusí. Norma by měla být kompromisem mezi požadavky odborů a svazy zaměstnavatelů. Společnou řeč se ale oběma stranám nedaří nalézt. Uvidíme, jak si s hledáním řešení poradí mí dva dnešní hosté, prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek, dobrý den.

Host (Jaromír Drábek): Dobrý den.

Eva Lizcová: A předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula. I vám dobrý den.

Host (Josef Středula): Dobrý den.

Eva Lizcová: Je nový Zákoník tak jak je napsán, krok zpět nebo je opravdu liberálnější než ten stávající, pane Středulo?

Host (Josef Středula): Ten, který se navrhuje, je zcela jistě mnohem liberálnější, protože ten, který platí v současné době, to znamená ten, který byl v té základní formě přijat v roce 1965, tak oval jednu zásadu, která je z dnešního úhlu pohledu vlastně protiústavní, a to je to, že ona dovoluje sjednávat jen to, co je výslovně v této normě povoleno, a to se vymyká všem ostatním zákonům, které jsou podle české ústavy přijímány. Takže vlastně teď čeká tento stávající Zákoník práce ta největší změna, to znamená tento přechod a to je v té nové normě, to znamená v tom sněmovním tisku 1153 obsaženo.

Eva Lizcová: Přijde i Jaromíru Drábkovi poněkud liberálnější než ta stávající?

Host (Jaromír Drábek): Odpověď na tu otázku poněkud je velmi těžká. Rozhodně to, co říkal pan Středula, tak se v návrhu nového Zákoníku práce nepodařilo naplnit. On se sice v paragrafu 2 odvolává na to, že respektuje zásadu, co není zakázáno, je povoleno, ale celý ten další text Zákoníku práce vychází v podstatě z té dosavadní dikce, to znamená říká, co zaměstnavatel může, co zaměstnanci mohou, v podstatě vymezuje, co je povoleno v pracovně právních vztazích a ta dikce zůstává úplně stejná, jako v tom dnešním Zákoníku z šedesátých let.

Eva Lizcová: Takže pojďme tedy do konkrétních problémů. Myslíte si, že bude s novým Zákoníkem nezaměstnaným se práce hledat lépe.

Host (Jaromír Drábek): Tam je jedna skutečně dobrá věc, jeden posun kupředu, a to jsou konta pracovní doby, tam je potřeba říct, že skutečně to je jedno z opatření, které přispěje k tomu, aby pracovní trh byl pružnější, ale bohužel je to velmi dílčí opatření, v těch ostatních opatřeních dochází spíše k přitvrzování, ke zvýšení regulace vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, rozhodně tak, jak my jsme očekávali, to nepřispěje ke zvýšení pružnosti pracovního trhu a k tomu, aby byla nějakým výrazným způsobem ovlivněna míra nezaměstnanosti směrem dolů.

Eva Lizcová: Přesně tak to vlastně kritizují i menší vládní strany, i ODS, i zaměstnavatelské svazy. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma se domnívá, že role odborů v novém Zákoníku práce není adekvátní a považuje ho za málo flexibilní. Pane Středulo, nezmenšuje návrh nového Zákoníku práce prostor pro kolektivní vyjednávání? Nevadí vám to?

Host (Josef Středula): On jej zejména zvětšuje v tom, že je tam smluvní svoboda a to je zase proti tomu, co říkal pan prezident Drábek, to znamená, že například ve stávajícím Zákoníku práce nemůžete věci sjednávat navíc. I když to chce i zaměstnavatel, i když je to v souladu, v dohodě, dohodne se se zaměstnanci, ale on to nemůže sjednat, i když to má naprostou logiku, všichni to chápou, všichni by to chtěli, ale on to sjednat nemůže, protože mu v tom ten Zákoník práce brání. A nebrání mu jenom po té stránce formální, to znamená, že je tam napsáno, že nesmí sjednat, ale on mu ještě navíc brání v tom, že on to nemůže považovat například za nákladovou položku ten zaměstnavatel, takže vlastně dostává ránu ještě z druhé strany podle stávajícího Zákoníku, a to v té nové normě již není. Pro nás je to těžší pozice, protože my se musíme naučit jiným způsobem přistupovat ke kolektivnímu vyjednávání, ale zase na straně druhé my jsme po tomto volali už od roku 1990, protože celou dobu nám toto vadilo. Vy jste ale se tady ještě zeptala na téma, jestli nezaměstnaný bude lépe či nebude lépe hledat práci. Víte, ono když práce není, tak žádný Zákoník tomu nenapomůže, to za prvé. Za druhé, já mám spoustu ohlasů od mladých lidí, kteří získávají pracovní poměry na dobu určitou a ony se jim řetězí ty pracovní poměry, protože to se po určitou dobu může. Výsledkem toho ale je, že když tento mladý člověk, mladá rodina, oni zakládají, potřebují nějaké zdroje, a zpravidla je nemohou z normálního pracovního poměru získat, tak si jdou půjčit a banka se jich taky zeptá na to, jaký má typ pracovního poměru, jestli na dobu určitou nebo neurčitou a zdali mají na dobu neurčitou, tak je to výrazně lepší a ta bonita se dá získat lépe. Jestli ale mají na dobu určitou, tak nezískají tu podporu na start domácnosti vůbec, takže potom je otázka, co to je vlastně flexibilita, ona jinak bude vnímána ze strany zaměstnavatele a zcela odlišně ze strany zaměstnance, protože se jedná taky o jistoty toho zaměstnání a jistoty, jestli tu rodinu vůbec jste schopni zabezpečit, uživit a ne na dobu několika měsíců, tam na dobu několika let.

Eva Lizcová: Právě, že zaměstnavatel to kritizuje z toho pohledu, že není koho zaměstnat, když je těžký ho potom vyhodit. Jak to vidí Jaromír Drábek?

Host (Jaromír Drábek): Já bych určitě nepoužíval slovo vyhodit, ale jde skutečně o flexibilitu pracovně právních vztahů, protože dnes řada podnikatelů si stěžuje na to, že i když mají možnost například získat novou zakázku, rozšířit výrobu, tak se bojí přijmout nové zaměstnance, protože pracovní trh není dostatečně flexibilní a ty obtíže s případnými dalšími kroky jsou takové, že jsou zejména pro oblast malého a středního podnikání nepřekonatelné. Možná jenom ještě poznámka k tomu, co tady padlo v tom předchozím vystoupení, co se týká daňových aspektů, tak to Zákoník práce vůbec neřeší, to prostě není pravda. Je potřeba k tomu přijmout řadu dalších ustanovení, která v tuto chvíli nejsou připravena a pokud se týká řetězení pracovních poměrů, tak i dnešní Zákoník práce řeší řetězení pracovních poměrů na dobu určitou jako nepovolenou aktivitu a v tom nedochází k žádnému posunu, ale je potřeba říct, že právě i v novém návrh Zákoníku práce ta ustanovení ohledně pracovních poměrů na dobu určitou jsou tak nesrozumitelná, nepřehledná a nejednoznačná, že kdo chce, tak si v tom kličku najde a ti, kteří se budou chtít chovat podle toho, jak by měli, jak by bylo etické, tak budou znevýhodněni, a to je to, co my na tom novém návrhu kritizujeme. Že je složitý, nepřehledný a každý v podstatě si na jeho výklad musí najímat právního experta.

Eva Lizcová: Můžu vás ještě opravit, tou flexibilitou, myslel jste třeba i to, že je právě těžké dát výpověď, ať tedy mluvíme.

Host (Jaromír Drábek): Jednoznačně a týká se to i těch důvodů, které jsou dnes v Zákoníku práce zakotveny, které jsou povoleny, je potřeba se podívat i do zahraničí, například do Německa nebo do Francie a já dám takový příklad, možná už otřepaný. Když má živnostník, řemeslník, tesař kupříkladu dva pomocníky a chce jednoho z nich propustit a musí prokazovat organizační změnu, tak je to určitě špatně, to prostě ve světě nemá příliš obdoby.

Eva Lizcová: Pan Středula chtěl něco namítnout?

Host (Josef Středula): Já zcela jistě bych namítnul. Já jsem totiž v takové zvláštní situaci. Já jsem zároveň předsedou Odborového svazu a zároveň jsem reprezentantem zaměstnavatele. Protože ten Odborový svaz má 100 zaměstnanců, specialistů, vysokoškolsky vzdělaných, taky právníků a znám Zákoník práce nejenom ze strany zástupce zaměstnanců, ale také jako zaměstnavatel a to, co říká pan prezident Drábek, tak prostě není pravda. Problém je jiný. Problém je neschopnost personálních ředitelů v mnohých firmách, vůbec řešit ten způsob propouštění zaměstnanci korektně a v souladu se zákonem a tyto principielní neznalosti potom pochopitelně je naprostým právem zaměstnanců se potom bránit. Jestliže ten postup vůči zaměstnanci byl zvolen špatný, tak má naprostou právo na obhajobu, jenomže ono je tady ještě jedna věc. Když tady řekl pan Drábek o řetězení pracovních poměrů, ale v koaličních požadavcích, jehož jednání byl přítomen, taky oval možnost, aby se mohly řetězit pracovní poměry, takže tady se některé výpovědi pravděpodobně dost kříží, protože my nemůžeme souhlasit s řetězením pracovních poměrů. Protože ten stav, který byl před přijetím té poslední novely zákona o zaměstnanosti, tak ten už byl tak příšerný, že se tady řetězily pracovní poměry po jednom měsíci, lidé byli v situacích horších nevolníků a nemohli vlastně říct vůbec nic a byli v naprostém područí toho zaměstnavatele. Takže myslím si, že jsme v 21.století a principielní ochrana zaměstnance by být měla, ale my zase na straně druhé budeme vždycky chránit dobrého zaměstnavatele před špatným zaměstnancem, ale taky dobrého zaměstnance před špatným zaměstnavatelem a to je i otázka neprofesionality postupu zaměstnavatelů.

Eva Lizcová: Uveďme si jeden malý příklad. Jako podnikatel, vžijme se do jeho role, řekne si, já zaměstnávám, já nesu rizika a ne odbory. Není tohle právě ten konflikt, o kterým se tady bavíme?

Host (Jaromír Drábek): Určitě ano, já musím ale říct jednoznačně, že jsem nikdy nepožadoval na žádném jednání zabránění nebo zrušení toho principu, že nesmí řetězit pracovní poměry, já jsem jenom upozorňoval na to, že pokud je v návrhu Zákoníku práce napsáno, že pracovní poměr na dobu určitou lze uzavřít nejvýše na dva roky, ale potom tam jsou asi 4 další výjimky, které v podstatě dovolují obcházení tohoto ustanovení, tak pak je lepší, aby tam to ustanovení nebylo, nechme na smluvní volnosti, zda chce zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřít pracovní dobu na dobu 4 let, na dobu 6 let. Dám příklad, staví se elektrárna, ví se, že se bude stavět 6 let, je potřeba najmout pracovníky na těch 6 let a ono to jde, ale musí se přesně využít jednotlivých ustanovení zákona, najmout právního experta, a to je přesně stejné s tou výpovědí. Ano, ta ustanovení jsou tak nejednoznačná, že v řadě případů se lze skutečně úspěšně soudit na tom, že někde chybí nějaké slovíčko, že někde nebylo úplně přesně něco dodrženo z formálního hlediska. Z věcného hlediska potom samozřejmě je to úplně jinak.

Eva Lizcová: Pane Středulo, vy si myslíte, že ten zákon je přehledný a srozumitelný, není tam příliš mnoho paragrafů, je jich tam skoro 390?

Host (Josef Středula): Víte, ono je to velmi subjektivní, ono, jestliže máte něco relativně pregnantně napsat do zákona, tak to většinou nejde udělat tím populistickým gestem, když tam bude toho málo, tak ono je to přehlednější. Ono se jedná tady o výklad těchto zákonů a to je mnohem komplikovanější záležitost. Navíc, tento Zákoník práce slučuje dalších asi 10 norem, které dosud byly v samostatných zákonech a myslím si, že ten poměr mezi počtem paragrafů, což ale ještě nevyjadřuje, jestli ten zákon je přehledný nebo nepřehledný. Důležité je, aby ty práva v něm uvedená byla samozřejmě vyložitelná, což ale není jenom otázkou Zákoníku práce, ale taky samozřejmě formulací, protože v jiných zákonech, jako například tady s panem prezidentem hodně diskutujeme o daňových zákonech, které právě díky tomu, že nemají jednoznačné formulace, tak potom dochází k různorodým typům výkladu, které se musí různě doprovázet. Ale Zákoník práce, podle mé patnáctileté zkušenosti v odborové funkci, tak je ve stavu, kdy opravdu ty jednotlivá ustanovení jsou velmi dobře napsána. Osobně si to myslím a je to přehledné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. A já mám ještě ale jednu poznámku. Já vidím u pana prezidenta Drábka materiál, který uje 21 požadavků při koaličních jednáních a když mu tak nahlížím do toho podkladu, tak je tam pod bodem 21 napsáno, délku trvání pracovních poměrů na dobu určitou neomezovat. Takže to, co tady bylo řečeno, ten požadavek skutečně je na stole, já nemůžu souhlasit s neomezováním řetězení, prostě musí být omezeno řetězení, protože jako zaměstnavatel vím velmi dobře, že opravdu během tří měsíců zkušební doby si dostatečně vyzkouším zaměstnance, jaký je a jestli udělá prohřešek, tak Zákoník práce zná několik způsobů, jak to lze udělat naprosto bez problému a bez konfliktu se zákonem. Jestliže zaměstnanec nečiní to, co je mu dáno, ať už to Zákoníkem práce, či jiným. Ale to je vždy, ta pozice mezi zástupci zaměstnanců a mezi zástupci zaměstnavatelů, to je věčný spor si myslím od doby, kdy byla zrušena robota.

Host (Jaromír Drábek): Mluvíme o jednotlivosti, ale tady skutečně dochází k matení pojmů. Jedna věc je řetězení pracovních poměrů, to znamená uzavření pracovního poměru na půl roku, potom na dalšího půl roku, potom na dalšího půl roku a druhá věc je uzavření jednorázového smluvního vztahu na dobu určitou čtyř, pěti, šesti let, které se normálně používá. Používá se například u pedagogických pracovníků, používá se při zástupech za mateřskou dovolenou, ale obecně není povoleno. A je tam řada výjimek, o to nám šlo.

Eva Lizcová: Ještě se vraťme k těm výpovědím. Kritikům v této souvislosti vadí, že nebude možné dát výpověď bez udání důvodů, za určitých okolností a třeba i s pořádným odstupným. Proč se nemůžete shodnout?

Host (Josef Středula): To je naprosto jednoznačné. Já jsem už použil a já ho použiji znova ten příměr, i když vím, že je trochu nebezpečný a snad mi to odpustí ti, kteří budou majiteli tohoto vykreslení. Víte, představte si, že budeme zaměstnáni v nějaké firmě a prostě jenom z titulu toho, že se nebudeme líbit tomu zaměstnavateli, skutečně líbit vizuálně, nebudeme vyhovovat jeho představě, například...

Eva Lizcová: To by neměl být důvod, důvod je třeba, když je člověk alkoholik nebo když nevykonává práci tak, jak by měl.

Host (Josef Středula): Ne, ne, ne, nemáte pravdu. Bez udání důvodů je bez udání důvodů. A bez udání důvodů můžete člověka vyhodit za cokoli a nemusíte mu oznámit žádný důvod k tomu a navíc tam je popřen ústavní princip, kdy člověk má právo na obhajobu a kdyby existovalo něco takového, tak nemá právo na žádnou obhajobu, protože není co obhajovat, protože vás vyhodí bez udání důvodů. Ono se teď argumentuje, že v některých zemích to je, to není pravda. Takto doslovně to není v žádné zemi uvedeno. Vždycky k tomu je ještě další zákony, které to upravují a ten zaměstnavatel dá zaměstnanci uvede důvod, protože ten zaměstnance by měl vždy mít právo se obhájit, jestliže nebylo naplněna ta litera zákona a výpověď bez udání důvodu by v České republice, protože říkat alkohol, to je důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru podle stávajícího paragrafu 53 Zákoníku práce, je naprosto jednoduchá operace, tam v tom není žádný problém a nikdo ho ani bránit nebude.

Eva Lizcová: Vidí to tak jednoduše Jaromír Drábek?

Host (Jaromír Drábek): Ne, rozhodně ne. Tady je potřeba se podívat na to, že i pracovně právní vztah je smluvní vztah, že jsou dvě strany toho smluvního vztahu a že je potřeba zachovat určitou rovnováhu v tom pracovně právním vztahu. A já si nemyslím, že ten pohled může být tak černobílý, protože prostě lidé jsou buď slušní nebo neslušní, buď chytří nebo hloupí, ale rozhodně to není tak, že všichni zaměstnavatelé jsou ti, kteří chtějí poškozovat zaměstnance a naopak všichni zaměstnanci si zaslouží ocenění. Prostě lidé jsou různí, jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců a je potřeba zákony a předpisy dělat tak, aby maximálně vyhovovaly oběma stranám a pokud se podíváme na určitou vyváženost těch smluvních vztahů, tak skutečně si myslím, že je vhodné, aby existoval také institut možnosti odstoupení od této pracovně právní smlouvy, nejenom ze strany zaměstnance, který to může udělat kdykoliv bez udání důvodů a za dva měsíce odejde, přestože se třeba na tu svoji funkci trénoval a vzdělával a cvičil nějakou dobu a zaměstnavatel nesl ty náklady, ale aby tu možnost měl i zaměstnavatel. Samozřejmě při dodržené ochraně zaměstnance v tom, že za to dostane přiměřenou kompenzaci, diskutujme o té kompenzaci a je pravda, že tento institut je běžný v jiných zemích. Samozřejmě se nevztahuje na ty zaměstnance, kteří potřebují zvýšenou ochranu, pokud se jedná o určité skupiny obyvatel, matky s malými dětmi, nemocné a tak dále, ale obecně by ten vztah měl být vyvážený.

Eva Lizcová: Pan Středula ještě může krátce, prosím.

Host (Josef Středula): Já se omlouvám, já musím zareagovat, protože jeden právě z těch požadavků bylo, udělat změnu v tom, kdo již je ochráněn před tím propouštěním a jeden z těch požadavků taky zazněl takový, že aby bylo možno propustit právě ženy, které očekávají příchod rodiny a podobně a na to, pan Drábek byl u toho jednání, byl tam pan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, no a my jsme říkali, že to prostě považujeme za nesmysl ten návrat 150 let zpátky, ale jsou tam ochráněni nyní senátoři, poslanci, jsme říkali, ale s tím nemáme problém, ti jsou dostatečně ochráněni, tak ti mohou ...

Eva Lizcová: Pane Drábku, opravdu krátce.

Host (Jaromír Drábek): Já myslím, že v tomto se shodneme. My s tím také nemáme problémy, my jsme obecně říkali, že je potřeba přehodnotit ochranné doby, protože pokud je i v novém návrhu Zákoníku práce napsáno například, že po skončení léčení tuberkulózy ještě 6 měsíců trvá ochranná doba, pokud je tam řada různých ustanovení pro jednotlivé skupiny lidí, kde je v podstatně zaměstnavateli se znemožňuje pružně pracovat se zaměstnanci a jsou to ochranářská opatření, která jsou nad rámec normálního lidského rozumu, tak si myslím, že je potřeba tu situaci přizpůsobit tomu, že jsme na začátku 21.století a ne ve století devatenáctém.

Eva Lizcová: Více času bohužel nemáme, Duel týdne s prezidentem Hospodářské komory Jaromírem Drábkem a předsedou Odborového svazu Kovo Josefem Středulou končí, pořad Týden v tahu ale už po zprávách v půl pokračuje dál, takže se budu těšit u dalších témat tohoto týdne a pánové, vám oběma děkuji. Na shledanou.

Host (Jaromír Drábek): Na shledanou.

Host (Josef Středula): Na slyšenou.

Ptačí chřipka

Eva Lizcová: Evropa se připravuje na možné rozšíření ptačí chřipky. Virus této nemoci byl zatím objeven v Rumunsku a Turecku a také v dosud jediné zemi Evropské unie, v Řecku. Problémem se na začátku týdne zabývali i ministři zahraničí pětadvacítky. Podrobnosti od redaktora Roberta Mikoláše.

Robert Mikoláš: Ptačí chřipka dosud zabíjí jen v Asii. Od roku 2003 nemoci ve čtyřech zemích podlehlo nejméně 60 lidí, naposledy ji podlehl muž z Thajska. Nakaženo pak bylo dalších asi 120 osob. V Evropě ale zatím výskyt ptačí chřipky nemá žádný dopad na lidské zdraví, obyvatelé starého kontinentu o tom ujistili ministři zahraničí Evropské unie, kteří o problému jednali v Lucemburku. Abychom dokázali čelit hrozbě přenosu nebezpečného viru na člověka, dosud k tomu nedošlo, ale musíme být připraveni, prohlásil šéf britské diplomacie Jack Straw. O možném nebezpečí mluvil i komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Marco Kyprianu. Ptačí chřipka je globální hrozbou, jde o mezinárodní problém, nemůžeme se chránit sami, musí mu čelit Mezinárodní společenství jako celek. Pětadvacítka se ale nedohodla na společném pořizování zásob antivirotik. Světová zdravotnická organizace mezi tím varovala, aby lidé nepodléhali panice. Maďarsko ale v této souvislosti oznámilo, že vyvinulo účinnou vakcínu. Na druhé straně se objevovaly nové zprávy o výskytu ptačí chřipky, jen v severních oblastech Číny bylo nalezeno asi 2.600 mrtvých ptáků, nakažených smrtícím virem H5 N1. Objevil se i v Rusku, jižně od Moskvy. Stále se zkoumají i vzorky z uhynulých ptáků v Turecku, Rumunsku a Řecku. Evropská komise proto ve čtvrtek přijala nová preventivní opatření a zakázala v celé unii pořádání ptačích výstav, drůbeží trhy a podobné akce bez výslovného povolení příslušných orgánů. Doporučila dále zakázat volný chov drůbeže v rizikových oblastech, kde zvláště hrozí nákaza, či zvážit preventivní očkování ptáků v zoologických zahradách a cirkusech proti ptačí chřipce. V České republice začal tento zákaz platit od uplynulé půlnoci.

Eva Lizcová: Končí Robert Mikoláš své shrnutí událostí kolem ptačí chřipky, které se v tomto týdnu udály ve světě a my se teď podíváme na to, jaká očekávání můžeme mít ohledně ptačí chřipky v České republice. Ve studiu už je se mnou Jaroslav Cepák z České společnosti ornitologické, dobrý den.

Host (Jaroslav Cepák): Dobrý den.

Eva Lizcová: Jaká je pravděpodobnost, že se k nám ptačí chřipka dostane od stěhovavých ptáků?

Host (Jaroslav Cepák): Já si myslím, že v současnosti je ta pravděpodobnost poměrně malá, protože nejsme v přímém kontaktu v současně době nebo naše populace ptačí nejsou v přímém kontaktu s těmi oblastmi, kde se ptačí chřipka vyskytla. Většina našich tažných ptáků teď táhne právě opačným směrem nebo už odtáhla do zimovišť a populace, které jsou teď u nás, jsou buď naši ptáci, to znamená stálí ptáci nebo ptáci, kteří k nám přilétají zimovat ze severu, severovýchodu případně.

Eva Lizcová: Týká se to i divokých kachen?

Host (Jaroslav Cepák): Týká se to i divokých kachen.

Eva Lizcová: Myslím, že to nebezpečí od nich nehrozí.

Host (Jaroslav Cepák): To nebezpečí od nich nehrozí, tu zimující populaci u nás, tu populaci, která se teď u nás nachází, tvoří především naši ptáci a potom ptáci z Pobaltí.

Eva Lizcová: Zvládl by vůbec nakažený pták tak dlouhou cestu?

Host (Jaroslav Cepák): To je otázka, zatím se na ni ani odborníci nedokážou přesně shodnout. Jedni tvrdí, že tady může existovat určité období latence nebo že ti ptáci dokážou s tím virem nějakou dobu přežívat, druhý názor, který podporuji tedy i já, ten, ta migrace ptačí obecně je velice energeticky náročná záležitost a pokud ten pták není v perfektní kondici, tak nedokáže na větší vzdálenost migrovat.

Eva Lizcová: Když se budeme bavit o těch stěhovavých ptácích, kudy teď vlastně táhnou hejna, i přes naše území?

Host (Jaroslav Cepák): Teď táhnou, například v těchto dnech přilétají k nám havrani, do Prahy se dostavili v uplynulém týdnu a jsou to opět ptáci z Polska, z Pobaltí, z Běloruska a z těch severovýchodních oblastí Ruska.

Eva Lizcová: A stále platí, že to nebezpečí hrozí v podstatě od drůbeže, ne od divokých ptáků.

Host (Jaroslav Cepák): Zatím na území Evropy nebyl zjištěn případ toho kmene H5 N1 u volně žijícího ptáka.

Eva Lizcová: Takže podle toho, co jste vlastně teď řekli, je naprosto zbytečné a i nehumánní likvidovat ptačí hnízda divokých ptáků v přírodě a ono se tak prý už údajně děje.

Host (Jaroslav Cepák): Ano, už takové případy jsme zaznamenali v uplynulém týdnu. Je to jednak protizákonné a je to naprosto nesmyslné, protože ti ptáci, jejichž hnízda byla likvidována, to znamená vlaštovky, jiřičky, jsou v současné době už buď na zimovištích v Africe nebo na cestě tam a navíc u těchto ptáků nikdy virus nebyl zaznamenán.

Eva Lizcová: U ptáků existuje množství běžných kmenů ptačí chřipky, ono jich je asi na 140 a nejsou vysoce patogenní. Mohou od divoce žijících ptáků tyto viry zmutovat na vysoce patogenní formu?

Host (Jaroslav Cepák): Ano a to je právě případ toho viru H5 N1, který bohužel v Asii tímto způsobem zmutoval a tedy přenesl se z drůbeže i na lidskou populaci.

Eva Lizcová: Jak se podle vás může ten virus dostat do Česka?

Host (Jaroslav Cepák): To je složitá otázka, já doufám, že se k nám nedostane a pokud k tomu dojde, tak si myslím, že to bude věc lokální a spíše že to bude problém veterinární a ne problém zdraví lidí.

Eva Lizcová: Ještě poslední otázku, jak vážný problém představuje v Česku ilegální obchod s drůbeží?

Host (Jaroslav Cepák): S drůbeží, asi máte na mysli spíše s exotickými ptáky. Je to poměrně vážný problém, my jsme ještě donedávna byli vlastně považováni za takovou přestupní zemi pašeráků exotického ptactva z východu směrem do západní Evropy v těch vyspělých zemích. A myslím si, že tady, že právě tady je prevence velice důležitá, zákaz tohoto obchodu a jeho potírání a sledování.

Eva Lizcová: Tak doufám, že se to podaří. Říká na závěr Jaroslav Cepák z České společnosti ornitologické, já vám děkuju za rozhovor.

Host (Jaroslav Cepák): Děkuji, na shledanou.

Eva Lizcová: Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Eva Lizcová: V pátek skončila předlouhá detektivka. Novým předsedou Českomoravského fotbalového svazu se stal Pavel Mokrý. Jan Pokorný k tomu napsal fejeton.

Jan Pokorný: "Co víme o novém předsedovi Českomoravského fotbalu? Kromě jiného i to, že rád čte detektivky, hlavně Perryho Masona. Svěřil se, že po legendárním advokátovi má i přezdívku, protože oba mají shodné iniciály. PM.

Pavel Mokrý byl sice druhdy u policie, ale zatím toho jako PM, třeba v případu odposlechnutých kapříků, moc nepředvedl. Mnozí ho dokonce v čele Českomoravského fotbalového svazu vidí jako advokáta ďáblova. Mimochodem, shodou okolností ďábelského advokáta napsal Stendley Gardner už v roce 1933 a o 13 let později vychází toto dílo v češtině pod názvem Sametový spár.

Jestli Pavel Mokrý půjde ve stopách Gardnerova hrdiny se brzy uvidí. I podle toho, jestli jeho sekretářce budou přezdívat Dela Streetová a místopředsedovi Košťálovi neřeknou jinak, než Paul Drake, to byl soukromý detektiv, který se v Gardnerových knížkách vyskytuje stejně často, jako výše jmenovaní a přezdívaní.

PM má před sebou nelehký úkol. V soudní síni ho čeká většina médií a fotbalových fandů, kteří jako jeden muž obžalovávají českomoravský fotbal z korupce. Co udělá nově zvolený Perry Mason v čele svazu jako obhájce? Nevypadá to, že by mohl nastat krátký proces, spíš to bude vleklý případ. Otázkou je, kolik bude mít taková kauza slovutného PM čtenářů.

Tady asi bude platit úměra, čím déle bude případ trvat, tím méně. Však už teď to vypadá, že kapříci toho dál moc neřeknou, jak už to ostatně u ryb bývá. Čtenáři detektivek mi asi dají za pravdu, že jako u každého Masonova případu bud záležet na překvapivém rozuzlení. Šokující ovšem bude, jestli se nakonec ukáže, že PM zabil fotbal."

Reklama a předepisování léků

Eva Lizcová: Strach z ptačí chřipky zvyšuje tržby až na dvojnásobek výrobci léku Tamiflu. A to se o jeho účinnosti vedou diskuse. Je naprosto nepřehlédnutelné, jaký vliv na podvědomí lidí má medializace tohoto přípravku. Léku je nedostatek a lidé podléhají panice a skupují v afektu i vakcíny proti obyčejné chřipce. Jak moc jsme my, pacienti, potažmo naši ošetřující lékaři, v zajetí reklamy na léčiva obecně. A jak se nám daří udržet si zdravý rozum a nepodlehnout skryté, ale i neskryté propagaci. O tom si teď budu povídat s paní doktorkou Alenou Hanzlovou. Paní doktorko, chodí vám do ordinace reprezentanti farmaceutických firem?

Host (Alena Hanzlová): Ano, odhadla bych to tak dva až tři do týdne.

Eva Lizcová: Obtěžuje vás to? Chodí k vám v době, kdy máte čekárnu plnou pacientů nebo se zástupci firem umí objednat?

Host (Alena Hanzlová): Musím říct, že ti slušnější se předem domluví, zavolají a dohodneme si schůzku, kdy je to příhodnější, mimo ordinační hodiny. A pokud teda opravdu přijdou do těch ordinačních hodin, tak rozhodně pacienti mají přednost a musí vždycky počkat, až když je volno nebo až po ordinaci.

Eva Lizcová: A obtěžuje vás to, jejich přítomnost?

Host (Alena Hanzlová): Jak se to vezmu, řada jich přináší důležité informace. Nemůžu říct, že obtěžuje, pokud obtěžuje, tak jsou to spíš osobnostní výjimky.

Eva Lizcová: Nechávají vám nějaké vzorky zdarma, třeba?

Host (Alena Hanzlová): V podstatě ano. Jak která firma, nedá se říct, že by to bylo paušálně. Ale nechávají propagační materiály s informacemi.

Eva Lizcová: A taky vím, že vás zvou na odborné akce.

Host (Alena Hanzlová): Ano, pořádají odborné akce, které teda vždycky jsou zaměřeny na ten preparát, ale jsou tam často přednášky odborníků o tématech se širším kontextem, ale vždycky je tam samozřejmě použití jejich daného preparátu.

Eva Lizcová: A jak se rozhodujete v případě, že daný lék vyrábí více výrobců?

Host (Alena Hanzlová): Samozřejmě to je vždycky jako, bych řekla, hlavně odborná otázka, protože samozřejmě pokud je to preparát originální, tak je nakonec i dražší. A je to opravdu originál, nejedná se jenom o tu účinnou látku, která je v těch, takzvaný generických, to jsou ty, přeneseně vyřkla, okupírované preparáty. Tak ta účinná látka je stejná, ale nemusí být vždycky stejný ten výrobní proces. A většinou i ten originál je dražší. A prostě originál je originál.

Eva Lizcová: Co považujete za slušné chování reprezentantů a kde už začíná ta manipulace?

Host (Alena Hanzlová): Samozřejmě to záleží firma od firmy, záleží to na filozofii firmy, jak své reprezentanty školí. Pokud ten reprezentant je slušný, informuje a nevnucuje, tak to si myslím, že je etické. Rozhodně není žádoucí, aby ten reprezentant nutil lékaře něco používat. A pokud takoví jsou, tak ty prostě, myslím si, že jsou spíš na škodu té propagaci.

Eva Lizcová: A naopak, jak se stavíte k pacientům, kteří k vám přijdou a pod vlivem reklamy chtějí, abyste předepsala nějaký lék.

Host (Alena Hanzlová): Tak konkrétně já se svými pacienty mám velmi dobrý vztah, takže jim vysvětlím, pokud ten přípravek je indikován z medicínského hlediska, já to beru vždycky jako konzultaci toho pacienta, nikoliv nátlak na mě, s tím jsem se nesetkala. A pokud jim vysvětlím, ano, je to vhodný, tak předepíšu, pokud není vhodný, tak se nikdy nenechám zmanipulovat.

Eva Lizcová: A co si myslíte o mediálně přetřásaném léku Tamiflu?

Host (Alena Hanzlová): Nejsem odborník na infekční nemoci, ale můj osobní názor je, že to je lék, který je indikovaný, který patří teda do rukou odborníka. Je indikovaný na určité choroby a je to teda, pokud se ptáte, paní redaktorko, na užití u ptačí chřipky, myslím si, že je to velká bublina.

Eva Lizcová: A jak se vlastně díváte na to hromadné skupování z vašeho lékařského pohledu?

Host (Alena Hanzlová): Je to hysterie.

Eva Lizcová: Co říkáte svým pacientům, když se na lék Tamiflu zeptají?

Host (Alena Hanzlová): V podstatě jim vysvětlím asi to, co jsem říkala, že jistě ten lék patří do rukou odborníka, nikoliv teda laika.

Eva Lizcová: A máte pocit, že vaši pacienti mají zvýšený zájem o očkování proti chřipce v této souvislosti, která je.

Host (Alena Hanzlová): Určitě, určitě. V minulém týdnu nastala taková veliká vlastně panika, všichni chtějí být očkováni proti chřipce, myslím klasické chřipce. Na každé takové té kampani je vlastně určitá zase pozitivita vůči očkování proti chřipce, klasické. Protože u nás je obecně proočkováno každý rok málo, ve srovnání se západními státy, zhruba se odhaduje asi 6 procent populace, že je očkováno. A určitě je žádoucí, aby bylo očkováno větší procento lidí, v západních státech se odhaduje kolem 20, v Americe až 25 procent. Jistě to souvisí také s tím, že je u nás trošku jiný vztah k pracovní neschopnosti než v západních státech, kde tam je jistě výhodnější pro toho pacienta si zaplatit očkování proti chřipce, než mít dlouhodobou pracovní nebo delší pracovní neschopnost.

Eva Lizcová: Ale proti ptačí chřipce to nepomůže.

Host (Alena Hanzlová): Pochopitelně ne.

Eva Lizcová: Děkuju mockrát za rozhovor. Týden v tahu končí, nad událostmi následujících 7 dnů se opět sejdeme příští sobotu po 17. hodině. Příjemný večer všem posluchačům Radiožurnálu přeje Eva Lizcová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.